Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Svatý Xaverius a jiná romaneta. Vydalo nakladatelství Odeon v Praze roku 1969 (1. vydání tamtéž). Uspořádal, k vydání připravil a ediční poznámkou a vysvětlivkami opatřil Josef Moravec. Doslov napsal Karel Krejčí. Celkový počet stran: 828.

O AUTOROVI:

Jakub Arbes se narodil do rodiny ševce Jana Arbese. Mládí strávil na Smíchově. Původně měl jít studovat obuvnictví, nicméně pro jeho dobré výsledky začal navštěvovat reálku sv. Jakuba. Na vysoké škole studoval polytechniku, ale ve svém volném čase se věnoval žurnalistice a psaní knih. Již ve škole se seznámil s Janem Nerudou, jenž pro něj byl velkou inspirací. Měl 4 děti, ale dvě z nich po narození zemřely. Vydával články v časopise Hlas a také v Národních listech. Za články v Národních listech byl odsouzen na 15 měsíců vězení, které strávil v České Lípě. Ještě několik let se živil jako žurnalista, dále jako dramaturg a pak už psal pouze své knihy. Jeho idolem byl také K. H. Mácha. Povedlo se mu rozluštit jeho šifrované deníky.

Pro fantazijní prvky je Arbes dnes zařazován i do sci-fi spisovatelů (autor 1. českého sci-fi). Zavedl nový způsob literární tvorby - romaneto (termín vymyslel Neruda). Autor bývá zařazen mezi májovce, přestože do literatury vstoupil později.

ROMANETO:

Romaneto je prozaický epický literární žánr, jehož hlavní náplň tvoří tajemství, jež se nakonec racionálně vyřeší.

UMĚLECKÝ SLOH:

Jedná se o prolnutí romantismu a realismu. Romantismus je tajuplný a mystický přesně jako svatomikulášský kostel. V úvodu lze vidět známky vlastenectví, což je taktéž typické pro romantismus. Na druhou stranu vidíme, že se vše racionálně vyřeší. Dílo reálně zobrazuje skutečnost a nenajdeme v něm žádné přikrašlování.

MÁJOVCI:

• autoři, kteří navazovali na K. H. Máchu
• 2. polovina 19. století; vznik po roce 1848 = po pádu Metternichova absolutismu
• almanach Máj
• řešili sociální problémy a psali o současnosti, nevyhýbali se i negativním věcem
• přinesli českou literaturu na evropskou úroveň
• střed mezi lumírovci a ruchovci
• představitelé: Světlá, Neruda, Hálek

Dalšími skupinami byly lumírovci a ruchovci. Rozdělení začala Eliška Krásnohorská (lumírovci = kosmopolitní; ruchovci = národní).

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

vypravěč - jméno vypravěče není nikdy v díle řečeno, ale lze předpokládat, že jím je sám autor; vypravěč není pouhým vypravěčem, ale také ústřední postavou celého díla; jde o chytrého mladíka se zájmy o umění a historii; provází Xaveria na cestě za pokladem, ale spíše jen jako doprovod; přestože se mu obraz velice zamlouvá, netouží po nalezení pokladu tak jako jeho přítel; pochází z Prahy a je neobyčejně chytrý a vzdělaný
Xaverius - nadmíru chytrý Pražan, jenž svůj život zasvětil studiu obrazu Umírajícího svatého Xaveria; zkoumá obraz ze spíše vědeckého hlediska; je velice zapálený pro vědu a studium; většinu času je obklopen knihami a ničím jiným; jedná se o samotáře, který je nemálo cílevědomý; mimo to je velice podobný mučedníkovi na obraze

DĚJ:

Hlavní postava, jejíž jméno není řečeno, se nachází v Praze, kde se prochází se svým přítelem z Vídně. Obdivují nejrůznější umělecká díla a jedním z nich je obraz Umírajícího svatého Xaveria ve svatomikulášském kostele. Shodnou se na tom, že české umění je ve světě nedoceněné a chtějí dát dohromady nejvýznamnější díla českého malířství a vydat je v barvotisku. Tento plán nikdy nezrealizují, jelikož přítel odjede zpět do Vídně.

Uplyne několik let a hlavní hrdina se setkává v kostele svatého Mikuláše s Xaveriem, jenž je podobný svatému na obrazu Umírajícího svatého Xaveria nejen jménem, ale i obličejem. Kromě toho je Xaveriova minulost úzce spjata s minulostí autora obrazu.
Xaverius je uprostřed vědecké práce, do jejíž problematiky naši hlavní postavu po nedorozumění při seznámení s radostí uvede. Oba dva se tedy pustí do zkoumání obrazu. Xaverius se na základě věcí, co mu řekla babička, domnívá, že je v obrazu ukryta mapa k pokladu a také by rád vysvětlil svou podobu s osobou na obrazu. Po dlouhém a namáhavém úsilí objeví hledanou mapu a vydají se poklad vykopat...

Místo očekávaného pokladu s nevyčíslitelnou hodnotou najdou pouze několik neobroušených bezcenných drahokamů. Při této příležitosti dojde k požáru a Xaverius má dojem, že vidí svatého Xaveria. Od tohoto nálezu se přátele přestanou vídat. Xaverius zmizel.

Nakonec se náhodou sejdou ve věznici ve Vídni. Hlavní hrdina je zatčen za své články v Národních listech a Xaverius je tam jako podezřelý z krádeže obrazu Umírajícího svatého Xaveria. Náš vypravěč je schopný potvrdit, že Xaverius byl v tuto noc pryč, protože zrovna vykopával poklad. Sám vypravěč je propuštěn díky amnestii. Xaverius bohužel těsně před vypuštěním na svobodu umírá na tuberkulózu.

VLASTNÍ NÁZOR:

Myslím si, že toto dílo je velice zajímavé a chytlavé. Prolnutí romantismu a realismu se mi náramně líbilo. Konec byl naprosto nepředvídatelný, a proto je to romaneto v pravém slova smyslu. Dle mého názoru jde o neobyčejnou knihu s originální zápletkou a závěrem.