ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Arbes Jakub (*12.06.1840 - †08.04.1914)

   
­­­­

Svatý Xaverius (9)

Romaneto Svatý Xaverius vycházelo v roce 1873 na pokračování v časopise Lumír.
Středem zájmu díla je obraz umírajícího mučeného misionáře Svatého Xaveria, jenž visí v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Vypravěčem je muž vykazující podobné rysy a vlastnosti, jaké měl sám Arbes - tedy novinář, intelektuál plnící v díle funkci nejen vypravěče, ale také svědka události. Právě ve svatomikulášském chrámu se vypravěč setkává s hlavním hrdinou romaneta, chudým mladíkem Xaveriem, pojmenovaným podle zmíněného obrazu. Mladík má s obrazem společné nejen jméno, ale také vizáž...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Svatý Xaverius; Newtonův mozek. Vydalo nakladatelství Millennium Publishing v Praze roku 2012. Celkový počet stran: 142. ISBN: 978-80-86201-38-2.

POSTAVY:

Arbes - žije v Praze, kde se zajímá o umění i přírodní vědy
Xaverius - téměř posedlý obrazem Svatý Xaverius od Balka, který jeho babičce sdělil, že na obraze je tajemství schopné spasit milióny
Arbesův přítel - setkává se s ním na začátku příběhu, procestují spolu umělecké památky Prahy; chytrý, dobrosrdečný

OBSAH:

Arbese navštíví jeho přítel z Vídně, jemuž se nabídne za průvodce po Praze. Spolu během třech dní navštíví umělecké památky Prahy. Jeho přítel dostane nápad sjednotit nejlepší čeká umělecká díla pod jednu střechu, čímž by vynikla jejich krása, ale takový plán by potřeboval mnoho času, tak odjíždí zpět do Vídně, kde začne vymýšlet uskutečnění svého plánu.
Poté jde Arbes do chrámu sv. Mikuláše, kde se zastavil před Balkovým obrazem sv. Xaveria, který sleduje až do večera, nevnímaje čas. Když se začalo stmívat, sedl si do zpovědnice naproti oltáře. Když poté kostelník šel zamknout chrám, chtěl ho také opustit, ale všiml si mladého muže, jak jde směrem k obrazu. Arbes tam zůstal několik hodin, poté když mladík vytáhl nějaký ostrý předmět, myslel si, že chce obraz zničit, tak po něm vyskočil, mladík se lekl a začali se spolu prát. Když se odstrčili, Arbes si všiml, že ten ostrý předmět bylo kružítko, chvílí poté se vše objasnilo - mladík, Xaverius, mu řekl, že obraz překresloval. Řekl mu, že není zloděj a že má klíč od sakristie od kostelníka. Pak ho pozve k sobě na návštěvu, a aby ho přesvědčil, že mluví pravdu, ukáže mu, kde bydlí.

Po několika týdnech se Arbes rozhodne Xaveria navštívit. Zjistí, že se oba zabývají stejným oborem, tak našli společnou řeč a spřátelili se. Poté řekne Xaverius Arbesovi o Balkových posledních slovech, které sdělil Xaveriově babičce (která se o něj v tu dobu starala) a kvůli nimž se tak zajímal o jeho obraz. Řekl mu, že "obraz umírajícího svatého Xaveria nebyl malován pouze pro oko a pro povznesení mysli zbožných křesťanů, je v něm cosi, nad čím by tisícové s pohrdáním krčili ramenoma, z čehož však by přece mohla vzejíti spása miliónům... Kdo dovede třeba po léta dlíti před obrazem tím, kdo upne veškerou svou mysl na obraz, aby tajemství v obraze skryté vypátral, a komu se podaří tajemství vypátrati, nemůže zůstati pro lidstvo bez ceny, neboť duch jeho nabude oné síly a průpravy, jaké je potřebí k obrovskému dílu na prospěch veškerého lidstva. Jediné však věci je především třeba: vytrvalosti a železné vůle. Kdo těmito obrněn bude před obrazem dlíti, by vypátral tajemství obrazu, tomu svatý Xaverius zjeví neocenitelný poklad."

Xaverius si tedy myslí, že v obraze je ukrytá mapa k pokladu, který se už několik let snaží odhalit.
Xaverovi se po čase podaří na obraze najít několik čar s body, které přenese na papír, pospojuje a vznikne mu křivka, o které si myslí, že je cesta k pokladu. Skoupí staré mapy Prahy a jako výchozí bod si zvolí místo, kde Balko získal inspiraci k obrazu sv. Xaveria. Ta křivka mu sedí s plánkem jedné mapy a vede z toho domu až k Oujezdské bráně, na Smíchov a na Malvazinku. Brzy poté vše sdělí Arbesovi a oba se tam vypraví, Xaverius si na to místo mezitím nanosil krumpáč a lopatu, na místě také našel rubín a safír, čímž přesvědčí Arbese o pravdivosti jeho tvrzení. Na cestu se vydají v noci.

Když začnou kopat, pomalu nacházejí různé kameny o rozličných rozměrech a velikostech, které Xaveria ještě víc rozpumpují a ten, celý rozechvělý, pobízí Arbese k rychlejší práci. Po asi hodině kopání nalézají velký žlutý kámen a zrezivělou kovovou krabičku, kterou okamžitě Xaverius sebere. Arbes rozsvítí sirku (aby viděli, co vůbec našli), od níž odletí hlavička do kupy suché trávy, která se vznítí.

Po té noci svého přítele Arbes již neviděl, začal si hledat práci a začal jak žurnalista. Následně byl odsouzen za politický přečin a dostává se do vezení do Vídně, kde se znovu shledává se svým přítelem Xaveriem.
Tam se od něj dozvídá, že ho zavřeli za krádež, kterou ovšem nespáchal, ale důkazy ukazovaly na něj. Stalo se to tu noc, kdy byli kopat poklad. Arbes si poté celou událost zapsal a vyprávěl známým, čímž získali důkaz o jeho nevině. Když se znovu bavili o oné noci, kdy byli kopat poklad, řekl Xaver Arbesovi, proč viděl v tom ohni umírajícího svatého Xaveria. Během kopání našli také několik realgrálů, které odhodili poblíž suché trávy, jež poté vzňala. "Hořely také kusy realgaru, čímž plamen nabyl příšerné, bledě žluté barvy, jako by v osamělé rokli dělo se cosi nadpřirozeného." I přes to vše Xaverius odmítá opustit svou myšlenku o najití pokladu, ovšem v té době je už těžce nemocný a ví, že mu není pomoci. Několik dní nato je Arbes propuštěn díky amnestii. Když se chce rozloučit s Xaveriem, nepustí ho k němu, ale vidí, že už je prakticky připoután na lůžko, tak řekne žalářníkovi, aby psal jeho příteli do Vídně o stavu Xaveria. Arbes mu (příteli do Vídně) poté píše, aby byl obnoven proces s Xaveriem kvůli důkazu o jeho nevině, když se však k němu dostane a ptá se na stav věci, přítel mu řekne, že mu došel telegram o Xaveriově smrti.

JAZYK A STRUKTURA DÍLA:

Vypravěč (ich-forma) výrazný, autobiografické prvky, stylem vyprávění udržuje čtenáře v napětí, nedává jednoznačné odpovědí na otázky, hodnotí děj.
Členěno do odstavců, bez členění na kapitoly.
Archaismy (ramenoma; poslednější), přechodníky (nezůstaviv), použit zastaralý, spisovný jazyk, mísí se zde prvky romantismu, detektivky a hororu. Většinu knihy tvoří rozsáhlé popisy prostředí a budov.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: curys, 12.02.2015

­­­­

Diskuse k výpisku
Jakub Arbes - Svatý Xaverius (9)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­