Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O DÍLE:

Autobiografie Roalda Amundsena v českém překladu Josefa Hrůši vychází z vydání nakladatelství Orbis (1930) a sleduje autorovy polární cesty, metody a spory se současníky.

Kapitoly pokrývají mládí, Belgickou antarktickou výpravu, proplutí Severozápadním průlivem na Gjøe, dobytí jižního pólu, let s Ellsworthem i polární let vzducholodí Norge a praktické otázky výzbroje a financí.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Roald Amundsen - vypravěč a vůdce výprav; systematická příprava; důraz na psy, kázeň a navigaci
Fridtjof Nansen - vzor a rádce; poskytl Fram; podpořil vědeckou přípravu
Frederick A. Cook - lékař na Belgice; optimista a praktický zachránce; prosazoval čerstvé maso
Robert F. Scott - rival k jižnímu pólu; spory o taktiku; koně a motosaně v kontrastu k psům
Lincoln Ellsworth - spolupracovník při leteckých pokusech; spolufinancování a průzkum
Umberto Nobile - konstruktér a velitel vzducholodi Norge; let přes severní pól
Eskymáci u krále Viléma - sousedé tábora Gjøy; výměna dovedností a sběry; kulturní kontakt

ŽÁNR A KONTEXT:

• autobiografie a cestopisná literatura faktu z období "zlatého věku" polárních výprav
• historický kontext: závody o póly, rozvoj vědeckých observací, magnetická měření a technické inovace

DĚJ:

Kapitola první: Vzpomínky z mládí

Amundsen vzpomíná na dětství u Osla, školní léta a smrt otce. Na přání matky studuje lékařství, ale už od patnácti let vědomě směřuje k dráze polárníka. Otužuje se, cvičí lyžování a podniká riskantní zimní túry, jimiž záměrně zkouší vlastní odolnost a pevnou vůli.

Kapitola druhá: V ledu Jižního moře

Jako mladý důstojník se připojí k belgické antarktické výpravě na lodi Belgica. Loď je uvězněna v ledu, posádka prožívá polární noc, nemoci a psychické krize. Lékař Frederick A. Cook prosazuje čerstvé maso a práci venku, čímž zachrání posádku před kurdějemi. Po dlouhém sekání kanálu se Belgice podaří probojovat do volné vody a vrátit se domů.

Kapitola třetí: Severozápadní průliv zdolán

Amundsen koupí malou loď Gjøa a připraví výpravu, která má spojit první úplné proplutí Severozápadním průlivem s přesnými magnetickými měřeními. Výprava čelí zrádným mělčinám a bouřím v okolí Grónska, ale zazimuje v zátoce u ostrova krále Viléma. Tady vzniká nemagnetická observatoř a dlouhodobý kontakt s místními Eskymáky, od nichž se učí způsobu života v Arktidě. Po dvou zimách se Gjøa probije dál průlivem, výprava dokončí průjezd a Amundsen podnikne strastiplnou cestu k telegrafu, aby oznámil úspěch světu.

Kapitola čtvrtá: K jižnímu pólu

Amundsen původně chystá drift s Fram k severnímu pólu, ale po Pearyho oznámení změní plán a tajně nasměruje loď k Antarktidě. Na Madeiře sdělí mužstvu, že cílem je jižní pól, a ve Velrybí zátoce zřídí základnu Fram na bariéře ledu. Vyjíždějí s psími spřeženími zakládat zásobní skladiště v odstupech 60 mil a řídí se pečlivými výpočty při přípravách. Hlavní výprava roku 1911 vystoupí na ledovcovou přehradu, pokračuje po vysoké plošině a po dosažení jižního pólu zde několik dní přesnými měřeními ověřuje polohu. Zanechá zde stan a norskou vlajku a bezpečně se vrátí do tábora, zatímco Scottova výprava později na cestě zpět zahyne.

Kapitola pátá: V ledovém objetí

Vyprávění se přenáší od polárního ledu k "ledu" finančních a lidských starostí. V době světové války se Amundsen pokouší zajistit budoucí výpravy zisky z obchodního loďstva; zprvu se mu daří, ale vývoj trhu a poválečný propad hodnoty peněz ho vtahují do sítě dluhů, sporů a soudů. Vedle polárních nebezpečí líčí i tísnivý pocit, když je odkázán na milost věřitelů a úřadů.

Kapitola šestá: Starost o peníze

V centru stojí loď Maud a dlouhý drift u severního pobřeží Asie, financovaný s obtížemi. Amundsen se vrací do Norska shánět prostředky, získá podporu parlamentu, ale inflace část peněz "spolkne". Popisuje rodinný konflikt s bratrem a komplikované konkursní řízení; přesto se snaží dostát závazkům a dál hledá možnosti, jak pokračovat ve výzkumu, zatímco Maud slouží k meteorologickým a oceánografickým pozorováním.

Kapitola sedmá: V letadle s Lincolnem Ellsworthem

Telefonát neznámého muže se ukáže jako zlom - ozývá se bohatý Američan Lincoln Ellsworth, jenž nabízí financování letecké polární výpravy. Amundsen pořídí dva létající čluny a s malou skupinou pilotů a mechaniků se vydá roku 1925 ze Špicberků nad Severní ledové moře. Letadla musejí nouzově přistát na kry, muži týdny upravují v ledu provizorní "letiště" a z jednoho stroje udělají zdroj náhradních dílů. Nakonec se všichni namačkají do jediného letounu a za dramatického letu se vracejí na Špicberky - je to důkaz, že letadlo může v Arktidě sloužit, ale jen za cenu extrémní kázně a práce.

Kapitola osmá: Polární let s Norge

Následuje nejslavnější letecký podnik - let vzducholodi Norge přes severní pól v roce 1926. Amundsen popisuje dohody s Umbertem Nobilem, přípravu vzducholodi v Itálii, přesun na Špicberky a let přes pól do Ameriky. Podává vlastní verzi sporných událostí a konfliktů s Nobilem a brání práci norského týmu i zásluhy Ellswortha proti pozdější italské propagandě. Let Norge zároveň symbolicky uzavírá éru saní a plachetnic - pól je dosažen prostředkem nové techniky.

Kapitola devátá: O panu Stefanssonovi a o jiných

Autor se obrací k jiným polárním cestovatelům. Zastává se admirála Pearyho proti pochybnostem o dosažení severního pólu a tvrdí, že při hodnocení expedic je rozhodující charakter objevitele. Naopak kriticky rozebírá tvrzení Vilhjalmura Stefanssona z knih o "rusých Eskymácích" a o "přívětivé Arktidě", která považuje za nadsazená a nedostatečně doložená.

Kapitola desátá: Objevy nejsou žádná hračka

Amundsen odlišuje skutečné objevování od hledání dobrodružství. Vysvětluje, že pro objevitele je "dobrodružství" jen chyba ve výpočtu nebo následek nedostatečné přípravy. Připomíná tragické osudy polárních výprav, které zaměnily vědeckou práci za hru s nebezpečím, a zdůrazňuje, že úspěch vyžaduje roky tělesného tréninku, studia, plánování a odborné znalosti.

Kapitola jedenáctá: Starosti o zásobování a výzbroj

Závěrečná kapitola shrnuje praktické zkušenosti z výpravy k jižnímu pólu i z jiných cest. Amundsen rozebírá volbu trasy, zřizování skladů, složení potravin pro lidi i psy, konstrukci saní, výstroj, navigační přístroje i bezpečnostní zásadu mít vždy "koeficient bezpečnosti". Na konkrétních příkladech z lodě Fram ukazuje, jak důkladné plánování a drobné technické detaily rozhodují o životě či smrti celé expedice.

Doslov překladatele na závěr vydání je připojena poznámka, která doplňuje konec Amundsenova života: roku 1928 se vydal s pilotem Guilbaudem na záchranný let k výpravě generála Nobileho po ztroskotání vzducholodi Italia. Letadlo zmizelo nad severním ledovým mořem a Amundsen tak zahynul při pokusu pomoci jiným polárníkům.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• ich-forma a reportážní tón vyprávění s technickými detaily (logistika, přístroje, měření, vybavení)
• střídání napětí a věcnosti; krátké citace pro zvýraznění momentů, např. "Plachta! Plachta!"

VLASTNÍ NÁZOR:

Silná a čtivá autobiografie, která spojuje příběh odvahy s exaktností plánování a vysvětluje, proč v polárních krajích vítězí disciplína nad improvizací.
Oceňuji otevřené polemiky se současníky i didaktičnost v logistice a bezpečnosti, díky nimž text funguje jako dobrodružství i manuál pro extrémní podniky.
Zároveň jde o svědectví epochy, kdy se objevování změnilo z romantiky na precizní inženýrství a týmovou práci.