Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Karla a jiné povídky. Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1974 (1. vydání). Uspořádala Jana Štefánková, doslov napsal Mojmír Otruba, text k vydání připravila a vysvětlivky napsala Zdeňka Havránková, ilustroval. Celkový počet stran: 280 (Divá Bára 42). Výbor povídek z údobí autorčiny tvůrčí zralosti. (Karla, Divá Bára, Čertík, Dobrý člověk, Chýže pod horami, Pan učitel, Návštěva).

POSTAVY:

Bára - statečná, přátelská a milá, dovede si jít za svým cílem
Elška - tichá, milá a laskavá

STRUČNÝ DĚJ:

Bára měla ve vsi své kamarády, kteří ji zanedlouho opustili. Elška se z města vrátí až po třech letech, načež se Báře svěří se svými starostmi s láskou - zamilovala se totiž do doktora, jenže už má na vdávání domluveného mladého pana správce. Elška si ho ovšem vzít nechce, ale je sama proti všem. A tak Bára vymyslí plán, jak správce vyhnat.
Převlékne se za strašidlo a v lese pana správce vystraší pomalu až k smrti. Avšak přijde se na to, že se za strašidlo vydávala právě ona, a proto dostane trest - noc v márnici. Pro Báru to ale nic není, ničeho se nebojí...
Když se ráno probudila a vykoukla z okénka, ležel vedle na zemi myslivec. S myslivcem se následně oženila a Elška také dosáhla svého - vdala se za doktůrka.

VLASTNÍ NÁZOR:

Není to sice můj styl, ale povídka se mi docela líbila.

ÚRYVEK:

U lesa, několik set kroků za řekou byl hřbitov; - po klekání neradi chodili lidé tou stranou a mnoho bájí bylo o umrlcích, kteří tam v půlnoční dobu rejdy tropí. Ale Barča i noční dobou tamtudy šla, a nikdy aby se jí cos strašného bylo přihodilo. Nevěřila tedy, že by zemřelí vstávali, lidi strašit chodili a na svých hrobech se veselili.