Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Babička žila poklidným životem ve vesničce, kde ji měli všichni rádi. Jednoho dne dostala dopis od své dcery Terezky Proškové, aby přijela na Staré Bělidlo. Babička se nemohla rozhodnout. Chtěla vidět svá vnoučata, ale nechtělo se jí stěhovat. Nakonec se rozhodla, že pojede. Po příjezdu se ihned s vnoučaty - Barunkou, Adélkou, Janem a Vilímkem skamarádila. Uvítala ji celá rodina a všichni byli rádi, že babička přijela. Od té doby se babička starala o domácnost. S dětmi chodila na procházky, hrála si s nimi a učila je náboženství. Nejraději ji měla Barunka, nejstarší Proškovic dcera. Ta s ní spala i v ložnici. Babičku si oblíbili i ostatní lidé ve vesnici. Chodili si k Proškům popovídat, poradit se, nebo jen tak pozdravit babičku. Příběhy a situace z různých návštěv v knize zabírají značnou část.
Jednou se babička vydala na procházku i s dětmi do altánku v lese. Potkala tam kněžnu na koni a dala jí jahody. Kněžnu uchvátila svoji dobrotou. Pak ji za to pozvala na zámek. Babička se tak stala její společnicí a rádkyní. Přesto se nikdy na zámku necítila dobře.
Stařenka lidem i pomáhala. Pomohla například jedné chudé rodině a přimluvila se, aby otec dostal práci. Pomohla i Mílovi, který měl odejít na vojnu, protože se dvořil Kristle, a za tou chodil jakýsi Talián. Nakonec, díky babičce, mohl se Míla vrátit a vzít si Kristlu za ženu. Nemalý podíl měla i na osudu Hortenzie. Všimla si, jak je smutná. Přimluvila se tedy ke kněžně, která svoji schovanku měla moc ráda. Pomohla jí vrátit se do Itálie ke svému bývalému učiteli kreslení. Bohužel později zemřela na vážnou nemoc. Zanechala po sobě dítě.
V knize se vyskytují mnohé příběhy jiných lidí, v podobě povídek, nebo třeba tak napínavé situace, jako jsou povodně. Nakonec ale všechno dobře dopadne. Snad kromě Viktorky, která zemře ? stála pod stromem, který zasáhl blesk.
Všichni byli nakonec šťastni, ale babička stárla a stárla. Už pouze ležela. Barunka byla celé dny u ní a modlila se. Stařenka s ní. Nakonec zemřela...