ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Foglar Jaroslav (*06.07.1907 - †23.01.1999)

­­­­
Jaroslav Foglar.jpg

ŽIVOTOPIS č.1

  • český spisovatel, publicista, redaktor dětských časopisů (Junák)
  • známý pod skautskou přezdívkou Jestřáb
  • autor dobrodružných příběhů pro mládež, pohádek a filmových scénářů

SHRNUTÍ:

Jaroslav Foglar se narodil roku 1907 a celý život prožil v Praze. Od dětství se vyznačoval mírnou povahou a na pohled se nezdál výraznou osobností. Rozhodujícím pro jeho osud se stalo setkání se skautským hnutím; to mu umožnilo žít podle zásad, které považoval za správné, a také uplatnit vychovatelské sklony. Skautingu zasvětil svůj život a věnoval mu veškerý volný čas - ať už jako oddílový vedoucí (přezdívaný Jestřáb), redaktor časopisů (Mladý hlasatel, Vpřed) nebo spisovatel. Dokonale rozuměl chlapecké touze po dobrodružství a romantice, po ideálu, s nímž je možné se ztotožnit.

Foglarovy knihy neuchvacují literární dokonalostí, přesto oslovily a oslovují nespočet čtenářů (i dívek); mnozí z nich se alespoň pokusí ulovit třináct bobříků (odvahy, samoty, hladu, ...) nebo žít Modrým životem... Nejslavnější Foglarovou prací - vedle kresleného seriálu o Rychlých šípech - je román Hoši od Bobří řeky. Vypráví o vzniku chlapeckého oddílu, o přeměně obyčejných městských kluků v odvážné, čestné a cílevědomé osobnosti.

DÍLO:

dobrodružné příběhy "Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině, Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Rychlé šípy"


ŽIVOTOPIS č.2 - Don_Salieri, roman.dohnal[zavinac]centrum.cz

Jaroslav Foglar, autor chlapeckých románů a kreslených seriálů, se narodil 6. července 1907 na Novém Městě v Praze.

Když mu byly 4 roky, zemřel mu otec Jindřich. V roce 1914 se spolu s matkou a bratrem přestěhovali na Vinohrady. Vystudoval pražskou obchodní školu. Díky vlastní chybě se poprvé roku 1920 dostává ke skautům (myslel si, že bude moci cestovat zadarmo). Díky skautingu dostal zápal plic, kvůli němuž mu matka zakázala do skautského oddílu dále chodit. Roku 1923 spolu s bratrem zakládají klub skautů - Jestřábi.

V roce 1927 se ujal člena vedoucího ve Dvojce.
V osmadvaceti letech nastoupil do nakladatelství Melantrich, kde spolupracoval s časopisem Mladý hlasatel. V tomto časopise se poprvé objevil kreslený komiks Rychlé šípy, který se stal absolutním trhákem. Protože Mladý hlasatel se za okupace znelíbil Němcům, přechází Foglar do protektorátního časopisu Správný kluk. Po skončení války se ujímá vedení v dalším časopise, tentokrát s názvem Junák. Ale kvůli neshodám časopis opouští a přechází do mládežnického týdeníku Vpřed, který spadal pod Mladou frontu.

V padesátých letech byl nucen změnit jméno svého skautského oddílu na Městská stanice mladých turistů, avšak neustále jej sleduje StB.

Jeho spisovatelské tvorba začala už v roce 1933, kdy uveřejňuje román na pokračování Boj o první místo, v následujícím roce Přístav volá... a o další tři roky později jeho nejslavnější knížku Hoši od Bobří řeky (která má ještě nepříliš známé pokračování Strach nad Bobří řekou). Postupně vydává další své slavné tituly (Chata v Jezerní kotlině, Historie Svorné sedmy, Pod junáckou vlajkou, Tábor smůly).

Roku 1941 přichází na trh první z dílů trilogie o Rychlých šípech s názvem Záhada hlavolamu, následována knihou Stínadla se bouří. Pak nastalo období klidu, kdy se neobjevovala žádná jeho nová knížka. Další kniha mu vychází až v roce 1965, a to Tajemná Řásnovka.

Sedmdesátá léta jsou u Jaroslava Foglara ve znamení časopisů, protože nevydává skoro žádnou knihu a píše pouze do časopisů.

Po revoluci roku 1989 má Foglar plně otevřenu cestu ke čtenářské veřejnosti. Nakladatelství Olympia vydává jeho "stínadelskou" trilogii Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta).

Od jara 1995 je Foglar dlouhodobě hospitalizován, ale i přesto se snaží dál dojíždět na besedy se čtenáři. Ke svým devadesátinám dostane dárek v podobě výstavy v pražském muzeu: Po stopách Rychlých šípů.

23. ledna 1999 Foglar zemřel v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let.

Z DÍLA:

Přístav volá (1934)
Boj o první místo (1936)
Hoši od Bobří řeky (1937)
Tábor smůly (1938)
Chata v Jezerní kotlině (1939)
Historie Svorné sedmy (1940)
Pod junáckou vlajkou (1940)
Záhada hlavolamu (1941)
Když Duben přichází (1944)
Stínadla se bouří (1947)
Tajemná Řásnovka (1965)
Poklad Černého delfína (1966)
Kronika Ztracené stopy (1967)
Dobrodružství v Zemi nikoho (1969)
Devadesátka pokračuje (1969)
Tajemství Velkého Vonta (1986, Mnichov)
Dobrodružství v temných uličkách (1990)
Tajemství Velkého Vonta (1992, první samostatné vydání)
Život v poklusu (1989/1990)
Nováček Bubáček píše deník (1990)
Jestřábe, vypravuj... (1990)
Strach nad Bobří řekou (1990)
Náš oddíl (1992)
Modrá rokle (1994)
Kronika Hochů od Bobří řeky (1996)

ZDROJE INFORMACÍ:

Internet
cs.wikipedia.org: Jaroslav Foglar
de.wikipedia.org: Jaroslav Foglar

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Don_Salieri, 04.05.2009

   
­­­­

Diskuse k životopisu
Jaroslav Foglar







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)