Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• první knižní vydání tohoto románu vyšlo v roce 1884 ve Valečkově Albu výtečných povídek českých i přeložených, druhé (obálkové) u Topiče z roku 1896, třetí pak ve 3. svazku sebraných spisů Větší prózy

Tento humoristický román, jenž se v původních náčrtcích jmenoval buď Nový Quijote nebo Genius, byl první rozměrnou prózou, kterou se básník (spolu s poezií) představil v roce 1879 čtenářům svého měsíčníku Květy.

Student Vojtěch Koudela osiřel a bydlí u svého zámožného strýce Matěje Hostivíta Koudely v Praze. Mladík je horlivý čtenář, žije ve vysněném světě, básní a zamiluje se do strýcovy služky. Když mu to strýc vytýká, uteče oknem a prožívá řadu dobrodružství.

Zastane se potulného harfenisty, nocuje s opilým lokajem a stává se korektorem u pana Brzobohatého, nakladatele krvavých románů. Při tom navštěvuje společnost mladých neuznaných básníků. Vychvalují a pomlouvají se, tváří se sentimentálně a mluví nabubřele. Milují, vzdychají a fotografují se v unylých pózách s nepravými vousy a básněmi na srdci.

Vojtěch se zadlužuje u přátel, a když nedostal za práci odměnu, uchyluje se k příteli svého strýce, profesoru Stoklasovi, s nímž odjíždí na venkov. Profesor se těší na prostý venkovský život s jeho jednoduchostí a starobylostí. Jak je však překvapen, když slyší pražské popěvky a jí řízek stříbrným náčiním místo očekávaného oukropu s perníkem na jedné míse pro všechny. Přesto neustává vesničanům vychvalovat staré zvyky a kroje.

Vojtěch se tam zamiloval do mlynářovy Lidušky. Jeho štěstí je kaleno pouze vzpomínkou na úplné zamítnutí jeho básnických prvotin a příchodem elegantního mládence Skočdopole, jenž se dvoří právě Lidunce. Vojtěcha však zbavuje tohoto nebezpečí exekutor, který tam šviháka navštívil a společensky znemožnil.

Přijíždí Vojtěchův strýc, dobrý mlynářův přítel, aby smluvil sňatek mladých lidí. Doufá, že tak konečně Vojtěch zmoudří a zvážní...