Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1954 (1. vydání tamtéž). Počet stran: 194.

OBSAH:

Štěpa Havlenová se vrací po 3 letech rušného života z Prahy k rodičům do venkovské jesínské školy, kde její otec pracuje jako učitel. Tam prožije své dětství i dívčí dospívání. Poté je již zaměstnána v Praze, účastní se ženského hnutí, pozná spisovatele Petra Harta, jenž je jejím osudem. Avšak jeho bouřlivá láska ji zakrátko vyčerpává, takže cítí pouze zoufalou vypotřebovanost a pustotu nitra. Jde proto domů na zotavenou a pak píše Hartovi dopis na rozloučenou (nestačí mu, je jím jen nesena, potřebuje jiný způsob lásky).

Po matčině smrti zůstává s otcem trvale doma. Seznámí se s mladým statkářem Vilíkem Gabrielem z nedalekého dvorce Zbořenců. Hoch náhle zanechá univerzitních studií a navrátí se ke svému podivínskému a tvrdému otci. Mládenec na sobě pociťuje kletbu rodového zatížení. Není schopen být cílevědomým mužem a pomýšlí na sebevraždu.

Na Zbořence přijede jeho sestřenice Pavla Borysová, dívka zchytralá a nevázaná. Rozvrátí manželství šafáře Vyklase, jenž z vášně k ní zavraždí svou tichou ženu. Pavla se chová tak bezohledně, že během její krátké návštěvy raní starého Gabriela mrtvice. Následně se provdá za inženýra Kramera, jenže její sňatek není šťastný. Kramer ji brzy začne nudit a Pavla mu prchne k Vilíkovi, kterému mezitím skonal otec. Kramer navštíví na Zbořencích svou uprchlou ženu, nicméně se jí nepomstí, jak měl zprvu v plánu. Znuděná Pavla shazuje i před Gabrielem masku a ukazuje se v pravé podobě jako "slepé, hluché, necitlivé, věčně nenasycené nic." Gabriel ji vyžene.

Nedlouho poté poznává Gabriel Štěpu Havlenovou, zasnoubí se s ní a jedou do Prahy, kde v dívce znovu ožijí vzpomínky na spisovatele Harta. Štěpa krutě zápasí s nově probuzenými city a marně hledá ochranu u svého snoubence. Gabriel pozoruje její rozpaky a uhýbá jí z cesty. Končí život pod koly jedoucího vlaku...

Štěpánčina láska k Hartlovi sice na chvilku opět vzplála, avšak brzy navždy skončila.

HLAVNÍ MYŠLENKY, MOTIVY:

V Křižovatkách můžeme spatřovat epicky ztvárněný krajní bod životní negace, se kterou musel zápasit mladý Šrámek a která se v pozdějších letech znovu ohlásila v románu Past. Ale motiv "prázdna", jenž silně mluví ze Štěpánčiny zpovědi o prvním citovém ztroskotání, provázel celou Šrámkovu generaci. Zápas kladu a záporu života se stupňuje a převahy zcela nabývá zápor. Celý román je potopen do temné, dusné atmosféry. Všechno živé, krásné, všechno milující jako by se muselo udusit, zahynout...