Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• psychologická novela s prvky mysteriózna je dílem mladého Eduarda Petišky z padesátých let minulého století, ale prvního vydání se dočkala až roku 2002
• novela je laděna mírně fantasticky a vypráví příběh tajemného proměnlivého šperku

Novela vypráví příběh pražského obchodníka Bedřicha Hautse, jehož život naruší tajemný artefakt - kamej, která ve světle odhaluje krvavou růži namísto původního motivu dívčí hlavy. Záhadná proměna se zdá být předzvěstí smrti těch, kdo s ním přijdou do styku. Bedřich postupně ztrácí pocit jistoty a propadá psychickému rozkladu, jenž vyvrcholí tragédií v jeho rodině.
Text tematizuje strach ze smrti, vnitřní nejistotu a hranice lidského poznání.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Baset v Praze roku 2002. Počet stran: 31. ISBN: 80-86223-96-5.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Bedřich Hautse - hlavní postava, pražský obchodník střední vrstvy; na začátku příběhu působí jako racionální, úspěšný a spořádaný muž, jenž má ve svém životě řád a jistotu; po koupi kameje se však jeho psychika postupně narušuje - Bedřich se stává vnitřně nejistým, propadá strachu a obsesivní představě, že kamej předznamenává smrt; jeho vývoj sleduje přechod od racionality ke ztrátě kontroly nad vlastním životem a nakonec k psychickému zhroucení
Anežka - Bedřichova manželka; mladá, bezstarostná a společenská žena, která působí poněkud povrchně; Bedřich ji miluje, ale zároveň cítí její odstup, citovou vzdálenost a vnitřní uzavřenost; jejich vztah ukazuje generační i vnitřní rozdíly mezi partnery
Karlík - jejich malý syn; představuje nevinnost, budoucnost a bezstarostný dětský svět; tragicky umírá, což Bedřicha zcela zdrtí a naplno potvrzuje jeho vnitřní přesvědčení o temné moci kameje; jeho smrt je vrcholem Bedřichovy psychické krize
strýc Oskar - Bedřichův příbuzný a životní požitkář; symbolizuje radost ze života, povrchní optimismus a užívání přítomného okamžiku; jeho náhlá smrt kontrastuje s jeho bezstarostnou povahou a posiluje Bedřichovu víru v osudovost kameje
starožitník - tajemný prodavač, od něhož Bedřich získá kamej; umírá krátce poté, čímž se stává první obětí v řetězci úmrtí; nepůsobí zlověstně, ale jeho postava představuje spouštěč záhady a nositele "prokletého předmětu"
redaktor Šulc - Bedřichův známý z kavárny, novinář, který ztělesňuje racionální a pragmatický pohled na svět; vede rozhovory o politice a událostech ve světě, čímž představuje rozumový protipól k Bedřichovu stále zmatenějšímu a úzkostnému uvažování; Bedřich se s ním snaží své obavy zpochybnit, ale vnitřní nejistota v něm přesto sílí

KONTEXT DÍLA:

Eduard Petiška napsal novelu v 50. letech 20. století, ale kvůli politickému klimatu doby vyšla až po roce 2000. Děj je zasazen na přelom let 1903/1904 v Praze, s dobovou atmosférou, která reflektuje předválečné napětí v Evropě a zároveň kontrast mezi starým a novým světem.

TÉMA:

Hlavním tématem je strach ze smrti, osudovost, nevyhnutelnost lidské konečnosti a marnost snahy člověka ji ovlivnit.
Vedlejším tématem je rozklad hodnot, nejistota v moderním světě a nemožnost racionálně vysvětlit vše, co se děje.

DĚJ:

Pražský obchodník Bedřich Hautse koupí u starožitníka záhadnou kamej - šperk s motivem dívčí hlavy, který se při určitém světle mění v krvavou růži. Zpočátku má Bedřich dojem, že šlo jen o optický klam, ale vzápětí začíná umírat několik lidí, kteří s kamejí přijdou do kontaktu - nejprve starožitník, poté Bedřichův strýc a nakonec i soudce, jenž právě vynesl rozsudek nad vrahem. Růže se v kameji vždy objeví jako temné znamení předzvěst smrti, ale vidí ji jen Bedřich.

Přestože se snaží racionálně své úzkosti vzdorovat (rozmlouvá s přítelem Šulcem, snaží se zapomenout v práci či mezi známými), kamej se stává jeho obsesí.
Když růže zazáří ve chvíli, kdy do místnosti vstoupí jeho malý syn Karlík, propadá panice. Chlapce se snaží chránit, ale přesto brzy tragicky umírá.
Událost Bedřicha psychicky zlomí.

V poslední části novely bloudí Bedřich ulicemi Prahy jako duchem posedlý. Prochází kavárnami, hostinci i šantánem, kde se mu růže zjevuje na tvářích i v předmětech - přelud už není omezen jen na kamej. Realita se rozplývá v halucinacích.
Nakonec Bedřich kamej zahodí do bláta u Vltavy. Šperk najdou děti, které v něm opět vidí krvavou růži - ale bez strachu, s dětskou fascinací.

Novela končí slovy, že "toho roku zemřelo mnoho lidí, ale narodilo se jich víc," čímž podtrhuje cyklický ráz života a smrti i nevyhnutelnost lidského osudu.

HLAVNÍ MOTIVY A MYŠLENKY:

• motiv kameje - zhmotnění nevyhnutelnosti smrti a tajemna; symbolika přechodu mezi životem a smrtí
• motiv růže - krvavá růže jako předzvěst smrti
• motiv strachu - strach jako hlavní hybatel lidského jednání, který přerůstá v úzkost a obsesivní myšlení
• myšlenka o lidské omezenosti - člověk se snaží pochopit svět a smysl věcí, ale často naráží na vlastní limity
• kritika racionalismu - Bedřich, jako ztělesnění rozumu, nakonec ztrácí pevnou půdu pod nohama

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• styl - Petiška používá spisovný jazyk s častým použitím obrazného vyjadřování, kontrastů a symboliky
• symbolika - růže, kamej, světlo a tma, postavy jako nositelé myšlenek
• popisné pasáže - realistické vykreslení prostředí (pražské uličky, kavárny, byty) i vnitřního stavu hlavní postavy
• ironie a filozofické úvahy - zejména v dialozích postav a Bedřichových monolozích

VLASTNÍ NÁZOR:

Novela Kamej mě zaujala svou hutnou atmosférou a psychologickou propracovaností. Přestože jde o poměrně krátký text, nabízí mnoho vrstev interpretace - od filozofické otázky smrti, přes kritiku dobových poměrů, až po hluboce osobní příběh o ztrátě a vině. Bedřichova proměna ze sebejistého obchodníka v muže ovládaného strachem je přesvědčivě vykreslena. Závěrečný motiv dětí, které si hrají s kamejí, poukazuje na nevyhnutelnost smrti, ale zároveň na pokračování života.

Dílo bych doporučil každému, kdo se nebojí hlubších otázek a má rád mysteriózní, symbolicky laděné příběhy.