ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Petiška Eduard (*14.05.1924 - †06.06.1987)

   
­­­­

Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (7)

Vydal Albatros roku 1961 v Praze. Ilustroval Zdeněk Sklenář

Staré řecké báje a pověsti jsou velice zajímavou sbírkou příběhů starověkého Řecka. Odehrávají se v prostředí opleteném záhadami a zamlženém činy řeckých bohů. V této knize právě na božím rozhodnutí záleží, jestli člověku bude dobře nebo zle.
V této knize hodně do života lidí zasahují bohové a vlastně i utváří celou kostru těchto příběhů. Příběhy se odehrávají především v Řecku a na přilehlých ostrůvcích, popřípadě i jinde - např. při Odysseových cestách, kdy Odysseus objevuje nové země.

Postava Orfea je až velice smutná a neutěšená, protože ho potká neštěstí ztráty své družky. Potom se však s ní setká, i když po různých trápeních. Naproti tomu postava Nioby je pyšná, až zlá a závistivá. Chce jen pro sebe to nejlepší a také na to pak doplatí ztrátou svých sedmi dcer a sedmi synů. Filemon i Baucis jsou postavy hodné, plné dobroty a pohostinství, a právě proto dostanou od bohů dar. Bohové v této knize mají až rozdělené role, protože každý se stará o něco. Nejvýše postaveným bohem je Zeus (Dius), vládce Olympu. Měl manželku Héru, které byl často nevěrný, a tak vzniklo některé božské osazenstvo.

Orfeus
Orfeus byl slavným pěvcem a žil v zemi zvané Trákie. Hrával na lyru a dovedl k tomu tak nádherně zpívat, že jeho zpěvu nikdo neodolal. Vlk běžel vedle beránka, liška se zajícem a nikdo nikomu neublížil. I hadi vylézali z děr a naslouchali...
I lidé mu naslouchali, smáli se i plakali podle toho, jakou hrál píseň. Kamkoli přišel, lidé zapomínali na své starosti a naslouchali. Jeho písně se líbily i vodním vílám, najádám. Do jedné z nich se Orfeus zamiloval. Jmenovala se Eurydika. Krátký čas spolu žili šťastně, ale zanedlouho musel Orfeus odejít. Eurydika osaměla. Vzpomínala na zelené louky a na žbluňkající potůčky. Napadlo ji, že navštíví své družky a překvapí je. Rozběhla se přes louku a v tom ucítila prudkou bolest. Podívala se na zem a uviděla mihnout se v trávě jedovatého hada. V mdlobách klesla na zem a zastavilo se jí srdce. Plakaly její družky, plakal Orfeus. Pohřbil svou lásku, s ní i své radostné písně a vydal se na pochmurnou cestu smutku a bolesti. Nikde nenacházel pokoje a rozhodl se sejít do podsvětí a požádat boha Hádese a jeho ženu Persefonu o navrácení své milé. Dále dlouho bloudil, až konečně uviděl řadu nehybných cypřišů a smolné černé skály. U vstupu do podsvětí ho svým štěkotem přivítal trojhlavý pes Kerberos, avšak když Orfeus začal hrát a zpívat, umlčely se ty tři tlamy a nechaly ho projít. Sestupoval dále temným podsvětím, až došel k řece Styx. Brzy přijel převozník Charón a nechtěl ho pustit na loď, ale Orfeus začal zpívat a rozplakal i starého Chárona. Ten ho převezl a Orfeus se vydal hledat vládce podsvětí. Pak ho uviděl sedět uprostřed království na černém trůnu, po boku měl svou ženu Persefonu. I začal Orfeus zpívat žalostnou píseň o své Eurydice. Prosil je, aby mu dovolili si Eurydiku odvést opět na zem. Hádes i Persefona poslouchali s dojetím.

"Splním ti tvé přání," řekl Hádes, když Orfeus dozpíval. "Eurydika se může vrátit mezi živé lidi. Ty však se cestou z podsvětí na manželku neohlížej, jinak se vrátí zpět."

S díkem odcházel Orfeus i se svou milou. Šli nesmírným tichem a Orfeus neslyšel kroky Eurydiky, a proto se otočil. Uviděl stín jeho milé a ten se mu rozplynul před očima. Orfeus se zhrozí a 7 dní hledá Eurydiku v podsvětí. Všechno bylo marné. Smutně se vrátil ne zem a bloudil po kraji. V té době zrovna okolo putoval zástup bakchantek, ctitelek boha vína a bujného veselí Bakcha. Opilé a pološílené ženy se vrhly na Orfea a vrhaly po něm kameny. Jeho život pomalu utichal, a pak nakonec mu utrhly v opilosti hlavu. A tak se nakonec setkal se svou Eurydikou a mohl se na ní ohlížet, aniž by se mu ztrácela.

Nioba
Nioba byla velmi šťastná žena, a byla královnou Théb. Její manžel byl král Amfionon, který byl široko daleko znám pro své nádherné písně hrané lyrou. Otec Nioby byl Tantalos. Na jeho přátelství s bohy byla Nioba pyšná. Jednou se konal svátek bohyně Létó. Všechny ženy si vpletly do vlasů vavřín a začaly chodit obětovat k oltářům. Když to Nioba uviděla, hněv ji vyhnal z paláce. Vyjela se svým průvodem do ulic a říkala pobožným ženám:

"Zešílely jste?" zavolala na ně. "Obětujete bohům, které jste nikdy neviděly! Proč neobětujete mně? Znáte mě více než Létó..."
"Jděte pryč od oltářů a zanechte obětí! Modlete se k té, která si toho zaslouží!"

Ženy se polekaly jejího hněvu a ustrašeně odešly od oltářů. Při cestě však odprošovaly modlitbou bohyni. Létó zrovna stála na vrcholku hory a překypovala hněvem. Zavolala své děti, Artemis a Apollóna. Ti se zahalili do oblaku a postupovali nepozorováni na Théby. V tu chvíli zrovna cvičilo se v boji sedm krásných synů Niobiných před hradbami Théb. Nejstarší z nich se cvičil na koni, ale najednou mu z hrudi trčel Apollónův šíp. Druhý se otočil a když uviděl mrak na obloze, otočil se a hnal koně. Ale Apollónův šíp mu proklál šíji. Další dva synové spolu zápasili a jeden šíp stačil k tomu, aby zemřeli oba. A tak postihl stejný osud všech sedm synů. Ta zpráva se rozšířila jako zlá vichřice. Král Amfión, šílený želem, si probodl hruď. Nioba vyběhla před hradby a oplakávala své syny, ale pýcha v ní znovu vzplála.

"Ukrutná Létó, jen se pas na mé bolesti a raduj se, že se svými syny položím i já svůj život... Ještě ale mám sedm krásných dcer!"

Jen to dořekla, zasáhla osudným šípem bohyně Artemis. První dcera, která stála po pravici matky, padla na chladnoucí mrtvolu svého bratra. A tak dál napínala bohyně luk a s každým vypuštěním šípu umíral život jen za pýchu Niobinu. Až Nioba osiřela. Klečela bez hnutí ponořena do svého želu, až jí z tváří pozvolna ustoupila krev a vlasy jí ztěžkly. Pomalu se měnila v kámen. Pak Thébami zadul ohromný vichr a odnesl zkamenělou Niobu od její vlasti. Tam neustále pláče a z očí se jí řinou dva neusychající proudy slz..

Filemon a Baucis
Za starých časů bral na sebe Zeus podobu člověka a zkoumal, zda jsou lidé dobří nebo zlí. Doprovázel ho Hermes, posel bohů. Na své pouti se božská dvojice zastavila v bohatém údolíčku, plném statků a tučných stád. I Hermes řekl:

"V takovém utěšeném údolí bychom snad mohli přenocovat. Půjdu do nějakého statku a požádám o nocleh."

Zeus přikývl. Za chvíli se ovšem vrátil s prázdnou. I řekl mu Zeus, ať jde jinam. Ovšem všude pochodil stejně. Ptal se ho Zeus, jestli byl opravdu všude a Hermes přikývl, ovšem potom řekl: "Kromě té chatrné chaloupky tamhle u lesa."
Popohnal Zeus nevěřícího Hermese. V chaloupce bydlel stařeček Vilemín a stařenka Baucis. Spatřil ho na dvorku. Stařeček ho však mile přijal.
Hermes došel pro Dia a vstoupili do světničky. Pečlivá Baucis začala nosit jídlo na stůl a Vilemín bavil příchozí hovorem a přemýšlel, co by jim ještě podal. Vytratil se a vrátil se s košíkem ovoce. Potom hostům smísil víno a podával, avšak se neustále omlouval, že to není takové jako na statcích. Zeus se jen usmál. Podruhé naléval, ale vína neubývalo. Zavolal k sobě Baucis, a ta vydechla: "Naši chaloupku navštívili bohové!" Oba dva se uklonili a Zeus pravil, aby všeho nechali a vydali se s nimi na úbočí hory. Když se tam dobelhali, rozhlédli se. Celé údolí bylo zatopeno vodou, jen jejich chaloupka tam stála osamocená na břehu jezera. V tu chvíli se střecha otevřela a začaly z ní vyrůstat mramorové sloupy, dřevo se proměnilo v hladký kámen a místo nuzných dřevěných vrátek zazářily tepané dveře. Už tam nestála chatrč ale krásný chrám.

"Spravedlivý Filemone, spravedlivá Baucis," oslovil Zeus oba staré manžele, "rád vám za vaši pohostinnost a dobrotu splním přání. Přejte si, co byste chtěli."

Oni se ovšem ani nemuseli radit. Vilemín řekl bohům, že by takové bohatství neunesli, ať jim dovolí stát se strážci tohoto paláce. A taky požádal, aby neumírali každý jinak. To je jejich přání. Tak stařeček a stařenka spolu žili šťastně a až nadešel jejich čas, proměnili se ve stromy. Filemon v dub a Baucis v lípu.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Miriam, 28.01.2007

­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Abrahám a Izák (Příběhy starého Izraele)
-Adam a Eva (Příběhy starého Izraele)
-Anička a básnička
-Babylonská věž (Příběhy starého Izraele)
-Birlibán
-Blaník (Čtení o hradech)
-Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (2), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (3), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (4)
-Éros a Psýché (Staré řecké báje a pověsti)
-Faethon (Staré řecké báje a pověsti), Faethon (Staré řecké báje a pověsti) (2), Faethon (Staré řecké báje a pověsti) (3)
-Filemon a Baucis (Staré řecké báje a pověsti)
-Gilgameš (Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie)
-Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy (2)
-Gýges a prsten (Staré řecké báje a pověsti), Gýges a prsten (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Hérakles (Staré řecké báje a pověsti), Hérakles (Staré řecké báje a pověsti) (2), Hérakles (Staré řecké báje a pověsti) (3)
-Kain a Ábel (Příběhy starého Izraele)
-Midas (Staré řecké báje a pověsti)
-Míšovo tajemství
-Nioba (Staré řecké báje a pověsti)
-Noemova archa (Příběhy starého Izraele)
-O boji a zradě (Čtení o hradech)
-O dobytí města Joppy egyptskou lstí (Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie)
-Odysseovy cesty (Staré řecké báje a pověsti), Odysseovy cesty (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti), Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Orestes (Staré řecké báje a pověsti)
-Orfeus (Staré řecké báje a pověsti), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (2), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (3), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (4), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (5), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (6), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (7)
-Perseus (Staré řecké báje a pověsti)
-Potopa (Staré řecké báje a pověsti), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (2), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (3), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (4), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (5), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (6), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (7)
-Příběhy starého Izraele
-Příběhy, na které svítilo slunce, Příběhy, na které svítilo slunce (2)
-Prométheus (Staré řecké báje a pověsti), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (2), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (3), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (4), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (5)
-Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti), Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti) (2), Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti) (3)
-Staré řecké báje a pověsti, Staré řecké báje a pověsti (2), Staré řecké báje a pověsti (3)
-Staré řecké báje a pověsti (několik bájí), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (2), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (3), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (4), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (5), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (6), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (7), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (8), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (9), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (10), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (11), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (12), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (13)
-Tantalos (Staré řecké báje a pověsti), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (2), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (3), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (4), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (5)
-Trójská válka (Staré řecké báje a pověsti), Trójská válka (Staré řecké báje a pověsti) (2)
Čítanka-Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti)
-Dopis (Na prázdná místa)
-Éros a Psýché (Staré řecké báje a pověsti)
-Faethón (Staré řecké báje a pověsti)
-Midas (Staré řecké báje a pověsti)
-Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti)
-Orfeus (Staré řecké báje a pověsti)
-Perseus (Staré řecké báje a pověsti)
-Potopa (Staré řecké báje a pověsti)
-Prométheus (Staré řecké báje a pověsti)
­­­­

Diskuse k výpisku
Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (7)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­