Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

***

Konečně skončilo slunce v moři svou pouť a zámek se zahalil do tmy. S nadcházející nocí přišel manžel. Dnes byl obzvláště unavený a brzy usnul. Jakmile Psýché uslyšela, že pravidelně oddechuje, odkryla světlo a vzala do ruky nůž. Ale když si posvítila na manželovo lůžko, zděšeně ucouvla. Před ní ležel sám syn bohyně Afrodity a zlatá křídla se třpytila ve světle olejové lampy. Byl tak hezký, že Psýché vzdychla. Ruka se světlem se jí zachvěla a krůpěj žhavého oleje ukápla z lampičky na rameno mladého boha. Éros se okamžitě bolestí probudil. Spatřil Psýché sklánějící se nad ním. Beze slova se zvedl z lože a odlétl do tmy.
Marně za ním nešťastná Psýché volala a marně prosila. Noc kolem ní mlčela, nikdo neodpovídal.
Zoufalá Psýché vyběhla ven do tmy, klopýtala o kořeny a o kameny, rozdírala si nohy a ruce o trnitá křoví a hledala, volala manžela a zase naslouchala, neuslyší-li šum jeho křídel. Noc byla němá.
Éros zatím doletěl ke své matce Afroditě a přiznal se jí, co se mu přihodilo.
"Dobře se ti stalo," zlobila se bohyně, "kdybys mě byl poslechl, nebyla by tě Psýché popálila. Nedovedl jsi ji potrestat ty, potrestám ji já."
Éros u matky ulehl a dostal od spáleniny zlou horečku. Psýché bloudila světem, hledala manžela a trápily ji výčitky svědomí i touha po něm. Vyptávala se lidí ve městech, pastýřů na pastvinách i rybářů na mořském pobřeží, zda neviděli Erota, jejího manžela. Někteří nad ní pokyvovali soustrastně hlavou, jiní se jí vysmáli, a všichni si myslili, že Psýché zešílela. Žádný člověk nikdy Erota nespatřil, ačkoli každého zasáhl jeho šíp radosti nebo žalu.

***