ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Petiška Eduard (*14.05.1924 - †06.06.1987)

­­­­

Staré řecké báje a pověsti (několik bájí)

Nakladatelství Albatros, a.s., Praha 2001

Daidalos a Ikaros
Daidalos byl největším umělcem v Athénách i celém Řecku. Zaučovali se u něho učedníci z nejvýznamnějších athénských rodin. Nejnadanější byl Talos, syn jeho sestry. Talosova umění si již všimli i prostí dělníci a hádali se, kdo je větší umělec, jestli Talos nebo Daidalos. Daidalos se to dozvěděl, a protože se bál konkurence, kterou představoval Talos, rozhodl se ho zabít. Jednoho večera pozval Daidalos Talose na procházku po hradbách, ze kterých Talose shodil. Talose zachytila bohyně Athéna a proměnila ho v čejku. Daidalos i se svým synem Ikarem utekli na ostrov Krétu. Na Krétě postavil na přání krále Minose veliké bludiště pro obludu - Minotaura. Daidalosovi se však na Krétě nelíbilo a chtěl zpět do své vlasti. Každý den pozoroval ptáky a to mu vnuklo myšlenku z Kréty uletět, když to jinak nešlo. Sbíral ptačí pírka, a když jich měl dostatek, svazoval je lněnou nití a slepoval je pomocí vosku. Takto vytvořil velká křídla pro sebe a menší pro Ikara. Další den vstali velmi brzy. Daidalos ukázal Ikarovi jak létat a řekl mu, aby nelétal ani příliš nízko ani příliš vysoko. Dokud se Daidalos každou chvilku otáčel a Ikara hlídal, bylo vše v pořádku. Pak se ale Daidalos zamyslel a přestal se otáčet. Toho využil Ikaros a vznesl se vysoko ke slunci. Vosk na křídlech se rozpustil a peří z Ikarových křídel se pohupovalo na vlnách. Daidalos se otočil, ale už bylo pozdě. Ikaros zmizel pod hladinou. Zdrcený Daidalos přistál na blízkém ostrůvku, kde moře večer vyplavilo Ikarovo tělo. Daidalos ho pohřbil a odletěl na Sicílii, kde i nadále velmi úspěšně pracoval, ale už nikdy nebyl šťastný.

Potopa
Lidé se už ničeho neštítili, okrádali se a dokonce byli schopni i vraždy. Tohle všechno se dozvěděl i sám Zeus. Proto se vypravil na zem, kde bylo vše ještě horší než čekal. Arkadský král Lykáón mu nabídl lidské maso a chtěl Zeuse zabít. Zeus jeho plán prokoukl a na palác arkadského krále seslal oheň a celý palác lehl popelem. Lykáóna proměnil ve vlka. Potom se vrátil na nebesa, kde svolal sněm bohů. Rozhodl se celou zemi zatopit a smít z ní lidské hříchy. Jak řekl, tak se i stalo. Voda velmi rychle stoupala, v lidských obydlích se proháněly ryby. Nakonec na zemi zbyli pouze Deukalion a Pyrrha, dva velmi poctiví lidé, kteří přistáli na hoře Parnas. Zeus zastavil potopu a nechal Deukaliona a Pyrrhu přežít. Deukalion a jeho žena chtěli vzkřísit život na zemi, a proto se šli pomodlit do chrámu bohyně Themis. Bohyně jim poradila, aby za sebe házeli kameny. Z kamenů se opravdu stali lidé. Z kamenů hozených Deukalionem se stali muži a z kamenů hozených Pyrrhou se staly ženy. Tak vznikl nový národ.

Filemon a Baucis
Jednou sestoupil Zeus v lidské podobě na zem spolu s poslem bohů Hermem. Stmívalo se, když byli v pěkném údolí plném bohatých statků. Rozhodli se tedy požádat zde o nocleh. Od prvního domu Herma vyhnali. Zeus ho však požádal, aby prošel všechny domy. Ani v jednom domě Hermes nepochodil, odevšad ho vyhnali nebo mu ani neotevřeli. Zeus se Herma zeptal, jestli si je jist, že prosil ve všech domech. Hermes řekl, že nenavštívil pouze malou chaloupku na kopci. Zeus ho poslal i tam, i když Hermes říkal, že je to zbytečné. V chaloupce žili Filemon a Baucis, velmi pohostinní lidé. I přesto, že byli chudí, rádi nabídli nocleh a pohoštění. Bohové se najedli. Filemon vyráběl víno. Naléval ho hostům a všiml si, že neubývá. V ten okamžik si uvědomil, kdo jsou hosté v jejich chatrči. Bohové jim řekli, ať jdou s nimi na kopec. Oba stařečci je poslechli. Nahoře se otočili a zjistili, že místo bohatých statků je tu rozlehlé jezero. Zůstala tu pouze jejich skromná chatrč, ze které se stal chrám, o který se Filemon a Baucis starali. Když později nastal jejich čas, tak se z nich ve stejný okamžik stali dub a lípa, jak o to bohy žádali. Ve větru se jejich větve stále dotýkaly a tím si byli stále na blízku.

Théseus
Athény byly ve válečném nebezpečí, tak starý král poslal pro svého syna Aigea do cizího království. Aigeus se oženil se zdejší princeznou. Právě se jim narodil syn Théseus. Aigeus schoval svůj meč a střevíce pod balvan. Své ženě řekl, ať sem jejich syna zavede, až bude dospělý. Když uzvedne balvan, má ho poslat do Athén. Théseus vyrostl, uzvedl balvan a vydal se za otcem do Athén. Šel nebezpečnější cestou, na které zabil všechny loupežníky. V Athénách lidé diskutovali o tom, koho pošlou na Krétu jako potravu pro Minotaura. Na Krétu mělo odplout sedm chlapců a sedm dívek. Králi Aigeusi se přihlásil dobrovolník a řekl, že nejdříve musí král souhlasit a potom se králi představí. Byl to Théseus. Loď odplula s černým praporem, ale kdyby Théseus přemohl obra, mají se vrátit s bílím praporem. Théseus se ani na Krétě netajil tím, že přijel Minotaura zabít. Večer k Théseovi přišla Ariadna, dcera krále Minose, aby mu dala kouzelný meč a klubko vlny. Následujícího dne odvedli Athéňany do bludiště. Zde Théseus porazil, díky darům od Ariadny, Minotaura. Minos se dozvěděl, že Théseovi pomohla Ariadna a chtěl ho nechat zavraždit. Ariadna pomohla Athéňanům uprchnout na loď a odplula s nimi. Zastavili se pouze na jediném ostrově, aby nabrali vodu a trošinku si odpočinuli. Ariadně se zdál sen a na ostrově zůstala. Všem to bylo líto a zapomněli vyměnit černou vlajku za bílou. Když to uviděl Aigeus, rozhodl se skočit z útesu. Athéňané se vrátili, ale král byl mrtev. Na trůn nastoupil Théseus a vládl nejen mečem, ale i rozumem.

TÉMA:

Ze všech bájí se můžeme poučit a vzít si příklad. Nesmíme zapomínat na to, že každý zločin bude potrestán. Báje poukazují na lidské vlastnosti - např. Ikarova neposlušnost, sobectví bohatých lidí, naopak dobrosrdečnost lidí chudých, Théseovu odvahu, lidskou bezcitnost a krutost.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Lucka, 10.04.2004

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Abrahám a Izák (Příběhy starého Izraele)
-Adam a Eva (Příběhy starého Izraele)
-Anička a básnička
-Babylonská věž (Příběhy starého Izraele)
-Birlibán
-Blaník (Čtení o hradech)
-Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (2), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (3), Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti) (4)
-Éros a Psýché (Staré řecké báje a pověsti)
-Faethon (Staré řecké báje a pověsti), Faethon (Staré řecké báje a pověsti) (2), Faethon (Staré řecké báje a pověsti) (3), Faethon (Staré řecké báje a pověsti) (4)
-Filemon a Baucis (Staré řecké báje a pověsti), Filemon a Baucis (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Gilgameš (Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie)
-Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy (2)
-Gýges a prsten (Staré řecké báje a pověsti), Gýges a prsten (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Hérakles (Staré řecké báje a pověsti), Hérakles (Staré řecké báje a pověsti) (2), Hérakles (Staré řecké báje a pověsti) (3)
-Iásón a Médea (Staré řecké báje a pověsti)
-Kain a Ábel (Příběhy starého Izraele)
-Midas (Staré řecké báje a pověsti)
-Míšovo tajemství
-Nioba (Staré řecké báje a pověsti)
-Noemova archa (Příběhy starého Izraele)
-O boji a zradě (Čtení o hradech)
-O dobytí města Joppy egyptskou lstí (Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie)
-Odysseovy cesty (Staré řecké báje a pověsti), Odysseovy cesty (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti), Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti) (2)
-Orestes (Staré řecké báje a pověsti)
-Orfeus (Staré řecké báje a pověsti), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (2), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (3), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (4), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (5), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (6), Orfeus (Staré řecké báje a pověsti) (7)
-Pentheus (Staré řecké báje a pověsti)
-Perseus (Staré řecké báje a pověsti)
-Potopa (Staré řecké báje a pověsti), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (2), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (3), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (4), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (5), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (6), Potopa (Staré řecké báje a pověsti) (7)
-Příběhy starého Izraele
-Příběhy, na které svítilo slunce, Příběhy, na které svítilo slunce (2)
-Prométheus (Staré řecké báje a pověsti), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (2), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (3), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (4), Prométheus (Staré řecké báje a pověsti) (5)
-Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti), Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti) (2), Sisyfos (Staré řecké báje a pověsti) (3)
-Staré řecké báje a pověsti, Staré řecké báje a pověsti (2), Staré řecké báje a pověsti (3), Staré řecké báje a pověsti (4)
-Staré řecké báje a pověsti (několik bájí), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (2), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (3), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (4), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (5), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (6), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (7), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (8), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (9), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (10), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (11), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (12), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (13), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (14), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (15), Staré řecké báje a pověsti (několik bájí) (16)
-Tantalos (Staré řecké báje a pověsti), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (2), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (3), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (4), Tantalos (Staré řecké báje a pověsti) (5)
-Trójská válka (Staré řecké báje a pověsti), Trójská válka (Staré řecké báje a pověsti) (2)
Čítanka-Daidalos a Ikaros (Staré řecké báje a pověsti)
-Dopis (Na prázdná místa)
-Éros a Psýché (Staré řecké báje a pověsti)
-Faethón (Staré řecké báje a pověsti)
-Midas (Staré řecké báje a pověsti)
-Oidipus a Antigona (Staré řecké báje a pověsti)
-Orfeus (Staré řecké báje a pověsti)
-Perseus (Staré řecké báje a pověsti)
-Potopa (Staré řecké báje a pověsti)
-Prométheus (Staré řecké báje a pověsti)
­­­­

Diskuse k výpisku
Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti (několik bájí)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)