Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O DÍLE:

• světová poezie 19. století
• charakteristika osob:
  Evžen Oněgin - znuděný mladý šlechtic, lehkovážný, připadá si zbytečný, společenský, vzdělaný
  Taťána - romantická citlivá dívka, upřímná, důvěřivá
  Lenskij - mladý básník, snílek, žárlivec
  Olga - starší sestra Taťány, společenská, koketa, veselá
• znaky romantismu:
  individualita - osobnost Evžena Oněgina
  subjektivismus - prolnutí autora s postavou, autor = vypravěč děje, autor si předpověděl vlastní budoucnost
  rozervanectví - nenaplněná láska postav
  kontrasty postav - Oněgin X Lenskij, Olga X Taťána
  sen X skutečnost - sny a představy Taťány a Lenského
  motiv poutníka - Oněgin není nikde spokojený, neustále cestuje

DĚJ:

Mladý Oněgin je znuděný životem ve městě a také mu docházejí peníze. Jednoho dne mu přijde dopis, aby přijel ke svému strýci na venkov. Než tam ovšem Oněgin dojede, jeho strýc zemře a odkáže mu všechen majetek. Mladý šlechtic si brzy zvykne na nové prostředí a velice se mu na venkově líbí. Jezdí na návštěvy k bohatým sousedům a seznámí se také s panem Larinem, který má dvě dcery - starší Olgu a mladší Taťánu. Taťána se na první pohled do Oněgina zamiluje, ale ten její city neopětuje. V té době již Oněgina venkov začíná nudit a před všemi návštěvami utíká. Do vesnice se ale přistěhuje mladý básník Vladimír Lenskij a stanou se z nich velmi dobří přátelé. Lenskij se zamiluje do Olgy Larinové, a tak je u nich častým hostem. Někdy s sebou bere i svého přítele Oněgina. Právě při těchto návštěvách se Taťánin cit stále víc a víc prohlubuje. Jednou se Taťána rozhodne napsat Oněginovi dopis (nejznámější část tohoto díla) o svých citech a vyznala se mu ze své lásky. Oněgin byl z toho dopisu velmi dojatý, ale vysvětlil Taťáně, že by s ním nebyla šťastná.
V den Taťániných narozenin dorazí na oslavu Lenskij i Oněgin. Lenskij neustále básní o Olze, a tak se Oněgin rozhodne, že ho trochu potrápí. Začal s Olgou na oslavě tančit a flirtovat. Ta okamžitě zapomněla na svého snoubence Lenského a nechala se unášet Oněginovými lichotkami. Lenskij se opravdu rozzuří a vyzve Oněgina na souboj. Noc před soubojem Lenskij přemítá o tom, je-li ten souboj vůbec nutný, ale ten už nejde zrušit. Ráno při souboji Oněgin smrtelně postřelí Lenského a ten umírá. Mladý šlechtic je zdrcený smrtí přítele i vlastní vinou, a proto odchází z vesnice a cestuje po Rusku.
Olga nad smrtí Lenského truchlí jen velmi krátce a najde si nového nápadníka. Zato Taťána truchlí nad odjezdem Oněgina mnohem déle. Často navštěvuje jeho opuštěný dům a v pracovně čte jeho knihy. Paní Larinová chce Taťánu co nejdřív provdat. Vezme ji do Moskvy, aby jí našla ženicha. Taťána se v Moskvě nakonec opravdu vdala. Jejím manželem se stal vlivný a bohatý generál, a tak žila bohatým společenským životem.
Oněgin se na svých cestách dostane do Moskvy, kde navštíví ples. Na tomto plese znovu potkává Taťánu, která je již provdána. Ale to nijak Oněginovi nezabrání v tom, aby k ní pocítil silnou lásku. Ani ona na Oněgina nezapomněla a stále ho milovala, ale její povinnost k manželovi jí bránila vyznat mu jakkoli city. Oněgin je zoufalý, neboť Taťána ho neustále odmítá, a proto se rozhodne jí napsat dopis. Když přijde Taťánu navštívit, vidí ji, jak čte jeho dopis a pláče. Tehdy Oněgin pozná, že ho také miluje, ale ona ho odmítne, protože chce nadále zůstat věrná svému muži.
Zdrcený Oněgin znovu odjíždí na cesty.

CITÁT Z KNIHY (Oněgin X Lenskij):

Jenomže Lenskij ani stínem
nejevil touhu pouta nést,
spíš chtělo se mu s Oněginem
od srdce rozhovory vést.
I sešli se. Vlna a kámen,
verše a próza, led a plamen
jsou sotva si tak vzdáleny.
Ten skeptický, ten nadšený
se spolu nejdřív nudívali.
Pak zvykli si, pak zapláli,
co den se navštěvovali
a nerozlučnými se stali.
Tak lidé - pravdu chcete-li -
se z dlouhé chvíle přátelí.