Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo Lidové nakladatelství v Praze roku 1979 (2. vydání tamtéž). Z ruského originálu Капитанская дочка přeložil Bohumil Mathesius. Doslov napsal, historickým přehledem a vysvětlivkami opatřil Jaroslav Tafel. Ilustroval Václav Fiala. Počet stran: 140.

CHARAKTERISTIKA DÍLA:

• romantická historická novela, poprvé vyšla v roce 1836 v Sovremenniku
• romantické znaky: čistá láska, autobiografičnost, hrdinství, čest
• dílo se odehrává v oblasti Orenburgu - Bělogorská pevnost
• zachycuje Rusko v 70. letech 18. století, podává popis Pugačovova povstání a obraz tehdejší společnosti
• novela je psána formou rodinných zápisků prokládaných básněmi (vždy na začátku kapitoly)
• dějové pasáže mnohdy docela přehánějí a zveličují (například závěrečná scéna s milosrdnou carevnou či chápající konání samotného Pugačova)

DĚJOVÁ LINIE:

Hlavním hrdinou je Petr Andrejič Griněv, mladík z lepší společnosti, který se v 17 letech vypravuje na vojenskou službu. Věrným druhem mu je po celou dobu sluha Saveljič, jenž by za Griněva obětoval i vlastní život.

Je poslán do Orenburgu a následně do Bělogorské pevnosti, nedaleko řeky Jaik (žili zde jaičtí kozáci). Během cesty prožije několik dobrodružství a shodou náhod se seznámí s velitelem kozáckého povstání Pugačovem. Daruje mu svůj kožich, avšak do poslední chvíle netuší, o koho se vůbec jedná. Tento čin mu později zachrání život.

Petr Andrejič se seznamuje s rutinou pevnosti, poznává kapitána Kuzmiče a jeho přátelskou rodinu. Druhem v zapadlé končině se mu stává mladý důstojník Švabrin, mezi nimiž ale dojde k rozepři. Petr Andrejič mu dá totiž přečíst svoje milostné psaní pro kapitánovu dceru Marju Ivanovnu, do níž se hluboce zamiloval. Švabrin jej však zesměšní a veršům se vysmívá. Petr Andrejič se rozhodne vyzvat svého soka na souboj, ale dříve než k němu dojde, jsou zadrženi hlídkou tábora a přivedeni na velitelství, kde jsou kapitánem pokáráni.

Souboj se však opakuje a Petr Andrejič je v něm raněn. Po celou dobu o něj starostlivě pečuje Marja Ivanovna a vřelý cit přeroste v oboustrannou lásku. Griněv tedy žádá dopisem svého otce o požehnání, jenže ten mu ho odmítne vydat. Máša se od něj proto odvrací...

V kraji začíná řádit Jemelja Pugačov, vydávající se za domnělého cara Petra III. Napadne i Bělogorskou pevnost, jež se mu vzdává (pouze Griněv a kapitán Kuzmič se ukáží jako praví vlastenci a chtějí bojovat, zbytek posádky zbaběle skládá zbraně). Obyvatelé pevnosti jsou nuceni poklonit se Pugačovovi, coby právoplatnému carovi, a uznat samozvance za svého vůdce. Několik vysokých hodnostářů včetně kapitána je popraveno. Od smrti na oprátce zachrání Griněva jeho věrný sluha a již zmíněná známost z cest.

Vyjde najevo, že Švabrin kdysi Marju Ivanovnu miloval, ale ta jej odmítla. Proto nyní chová k ní, její rodině a Petru Andrejiči takovou nenávist. Svou úlisností se stává novým komandantem pevnosti a nutí Mášu, aby si ho násilím vzala za muže. Griněv tomuto bezpráví nemůže zabránit, protože tou dobou už pobýval v obklíčeném Orenburgu (Pugačov se k němu zachoval velkoryse a pustil jej na svobodu). Když se všechno tohle dovídá, okamžitě jede svoji milou zachránit, což se mu také podaří. Posílá Mášu ke svým rodičům a odjíždí na frontu.

Povstání bylo nakonec potlačeno, Griněv je však křivě obviněn z vlastizrady a odsouzen k doživotnímu vyhnanství. Nicméně plně oddaná Marja Ivanovna ho z této nepříjemné situace vysvobodí tím, že samotné carevně všechno objektivně vysvětlí.