Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Veršovaný román podává obraz ruské společnosti na počátku 19. století (venkov, Moskva). Nese prvky romantismu i realismu. Skládá se z osmi hlav, z nichž je každá uvedena jedním nebo několika motty z ruských, ale i cizích autorů.

Hlavním hrdinou je Evžen Oněgin, mladý petrohradský krasavec, je představitelem typu tzv. zbytečného člověka - je to nadaný jedinec, ale společností znuděný, neschopný skutečného činu a naplnění svých životních možností. Je vychován podle tehdejší módy. Hovoří plynně francouzsky, dovede se velmi dobře pohybovat ve společnosti, ale jinak je jeho vzdělání povrchní. Kromě společnosti nemá zájem o nic, nudí se, hýří, vede rozkošnický život. Z nudy jej vytrhne zpráva o strýcově smrti. Odjíždí tedy na venkov ujmout se svého dědictví. Zde se setkává s mladým statkářem Vladimírem Lenským. Přestože jsou oba odlišní (Oněgin znuděný a zhýčkaný a Lenský snílek a romantik), stanou se přáteli. Lenský je zamilován do Olgy Larinové, dcery statkářky, která má ještě starší dceru Taťánu. Zatím co Olga je veselá a lehkomyslná, Taťána je ostýchavá, sentimentální, snivá a spíše vážná. Jednou Lenský vezme na návštěvu k Larinovým i Oněgina. Taťána se do něj okamžitě zamiluje, stává se pro ni rázem ztělesněným ideálem muže, jak si jej vytvořila podle četby románů. On předstírá chlad, o lásce mluví s pohrdáním. Dostává od Taťány dopis, v němž se mu vyznává z vášnivé a upřímné lásky. Oněgin však její lásku odmítá a navíc na rodinné slavnosti u Larinových naschvál flirtuje s Olgou, čímž raní city Lenského i Taťány. Lenský ho vyzve na souboj, v němž Oněgin Lenského zabije. Olga se brzy provdá za hulánského důstojníka a odchází z domova. Oněgin opouští venkov. Taťána zachovává sentimentální lásku k Oněginovi. V zimě odjede s matkou do Moskvy a tam je matkou přemluvena, aby si vzala staršího generála Gremina. Rozmařilé cestování Oněgina přestane bavit a vrací se do Petrohradu. Zde se na plese setkává s Taťánou a je oslněn její krásou a vyznává se jí z lásky. Touží po ní, píše jí dopisy, ale ona na ně neodpovídá. Přichází ji neohlášen navštívit. Taťána právě čte jeho dopis. Vyznává jí lásku, ale ona (ač ho miluje) jeho city odmítá. Chce zůstat věrná svému muži. Oněgin tak ztrácí poslední naději, že najde smysl života.

Dílo je vystavěno na principu zrcadlové kompozice (Oněgin - Lenský, Olga - Taťána, město - venkov), po stránce formální je spáno tzv. oněginskou strofou (14 devíti nebo osmislabičných veršů s pravidelným rýmovým schématem). Patří k vrcholným dílům světové literatury.

CITÁT Z KNIHY:

Já píši vám - co mohu více?
Co ještě mohu dodati?
Teď vím, že máte právo sice
mne pohrdáním trestati,
leč ještě věřím, nešťastnice,
že mne váš milosrdný soud
nemůže přece zavrhnout.
Já nejdřív mlčeti jsem chtěla;
a věřte: nebyl byste znal
nikdy můj ostýchavý žal,
kdybych jen stín naděje měla,
že třeba jednou za týden
vás u nás na vsi uzřím jen,
abych vám slůvko mohla říci
a v duchu vaši tvář a hlas,
než znovu navštívíte nás,
dnem nocí abych mohla stříci...
Však řekli, že jste samotář.
Že na vsi nudíte se, víme.
A my... z nás věru nejde zář,
třebaže ze srdce vás ctíme.
...
I čekám Tě. Přijď, vytoužený.
Buď lásku najevo mi dej,
či těžké sny mé zpřetrhej,
ať stihne mě trest zasloužený!
I končím! Hrůzno mi číst psaní...
Já studem, strachy umírám...
Však vím, že vaše čest mě chrání,
a směle svěřuji se vám...

Čtenářský deník	-	Arion: výbor z lyriky
	-	Bělkinovy povídky, Bělkinovy povídky (2)
	-	Boris Godunov, Boris Godunov (2)
	-	Cikáni
	-	Evžen Oněgin, Evžen Oněgin (2), Evžen Oněgin (3), Evžen Oněgin (4), Evžen Oněgin (5), Evžen Oněgin (6), Evžen Oněgin (7), Evžen Oněgin (8), Evžen Oněgin (9), Evžen Oněgin (10), Evžen Oněgin (11), Evžen Oněgin (12), Evžen Oněgin (13), Evžen Oněgin (14), Evžen Oněgin (15), Evžen Oněgin (16), Evžen Oněgin (17), Evžen Oněgin (18), Evžen Oněgin (19), Evžen Oněgin (20), Evžen Oněgin (21), Evžen Oněgin (22), Evžen Oněgin (23), Evžen Oněgin (24), Evžen Oněgin (25), Evžen Oněgin (26), Evžen Oněgin (27), Evžen Oněgin (28), Evžen Oněgin (29), Evžen Oněgin (30), Evžen Oněgin (31), Evžen Oněgin (32)
	-	Evžen Oněgin (rozbor)
	-	Kapitánská dcerka, Kapitánská dcerka (2), Kapitánská dcerka (3), Kapitánská dcerka (4), Kapitánská dcerka (5)
	-	Kavkazský zajatec
	-	Malé tragédie
	-	Měděný jezdec
	-	Piková dáma, Piková dáma (2), Piková dáma (3), Piková dáma (4), Piková dáma (5), Piková dáma (6), Piková dáma (7), Piková dáma (8), Piková dáma (9), Piková dáma (10), Piková dáma (11)
	-	Vánice

Čítanka	-	Ančar (Lyrika)
	-	Boris Godunov, Boris Godunov (2), Boris Godunov (3)
	-	Cesta do Arzrumu, Cesta do Arzrumu (2), Cesta do Arzrumu (3)
	-	Evžen Oněgin
	-	Hodokvas v době moru
	-	Kamenný host
	-	Kavkaz
	-	Koketě
	-	Má svoboda
	-	Mozart a Salieri
	-	Muza
	-	Památník
	-	Scéna z Fausta
	-	Scény z dob rytířských
	-	Skoupý rytíř
	-	Utrhačům Ruska
	-	Vyšel jsem dřív než hvězda ranní (Vyšel jsem dřív než hvězda ranní)