Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• báseň Ku vzkříšení je ze sbírky Vánoční album: Dárek českým rodinám, kterou uspořádal Gustav Dörfl (Praha, 1883)
• stručný obsah: báseň zachycuje jarně se probouzející krajinu a lid vyzývaný k procitnutí; anděl Páně přichází po horách, volá ku vzkříšení a jeho hlas se šíří jako jarní hrom; obraz vzkříšení je spojen s otevřením zámků země, odvalením hrobových kleneb a sejmutím pout z hrdla lidu
• hlavní myšlenka a téma: hlavním tématem je obroda, probuzení a výzva k novému životu; vzkříšení lze chápat nejen nábožensky, ale také jako obraz duchovního, společenského nebo národního vzepětí; báseň zdůrazňuje, že cesta k obnově může být bolestná a spojená s otřesem, zápasem a obětí
• jazyk a styl: báseň má slavnostní a burcující tón; pracuje s biblickými motivy, přírodními obrazy a opakováním výzvy k vzkříšení; výrazný rytmus, zvolání, otázky a opakované oslovení lidu posilují naléhavost textu; kontrast jara, hromu, hrobu, ledu a krve vytváří dramatickou atmosféru

Když se hory zelenají, modrým květem prokvétají,
Anděl páně po nich chodí.
Krok svůj staví, v kraje zírá,
palmou mává, hromem volá,
jarním hromem, prvním hromem:
"Ku vzkříšení! Ku vzkříšení!

Kdo jste spali, procitněte, kdo jste zmdleli, oživněte!
Zámky země odevřeny.
klenby hrobu odvaleny,
s hrdla lidu pouto sňato -
hromným slovem Božím volám
ku vzkříšení, ku vzkříšení!"

Hrom se dolů s hory valí - údol duní, zem se chvěje -
slyšíš, lide, slyšíš, lide?
Chýž se jako v proudu houpá,
hrad se ve základech třese,
na věžích to samo zvoní:
ku vzkříšení! ku vzkříšení!

Kdo se choulí, Bůh když volá - pro věk ztracen, vržen k trouchni -
slyšíš, lide - slyšíš, lide!
Cítíš, krev že v žilách tepe,
ve svalech že ocel květe,
v prsou že to hučí, bouří:
ku vzkříšení! ku vzkříšení!?

Kdo se třese, hrom když bije - pro věk ztracen, vržen k trouchni:
z ledů budí Bůh jen krásu,
z hrobů hrdiny jen volá -
není jara bez hřímání,
není cesty mimo krví
ku vzkříšení - ku vzkříšení!