ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Gogol Nikolaj Vasiljevič (*01.04.1809 - †04.03.1852)

   
­­­­

Mrtvé duše (3)

Klasické dílo ruského realisty je hořce satirickým příběhem, v němž autor odhaluje pravdivý obraz ruského venkova na počátku 19. století.
Příběh drobného podvodníčka Čičikova, jenž navštěvuje ruské statkáře, aby je přiměl ke geniálně prostoduché finanční spekulaci s prodejem "mrtvých duší" zemřelých nevolníků, nelítostně zachycuje veškerou prohnilost a nelidskost carského Ruska. Kniha, jež zůstala nedokončená, je i přesto v postavě Čičikova jako karikatura banální vychytralosti dokladem autorova mistrovského satirického umění a kritického pohledu na dobovou společnost.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Levné knihy v Praze roku 2002 (1. vydání tamtéž). Z ruského originálu Мёртвые души přeložila Naděžda Slabihoudová. Počet stran: 409. ISBN: 80-7309-067-8.

CHARAKTERISTIKA DÍLA:

  • první přeložený ruský román satiricky zachycující obraz nevolnické Rusi a kritizující všechny složky tehdejší ruské společnosti i ekonomiky = mravní úpadek statkářů, úplatky, byrokracii, prohnilost systému
  • nejvíce autor kritizuje statkáře, a to kvůli jejich rozmařilosti, šílenému skrblictví, neschopnosti k jakémukoli činu a jejich lžím
  • potíže s cenzurou - některé části musely být vynechány nebo osekány
  • kniha měla po vydání velký úspěch
  • společenský román na rozhraní romantismu a realismu
  • pikareskní kompozice = hlavní postavou je většinou záporná postava, nějaký podvodníček, intrikán; děj je soustředěn výhradně na hlavního hrdinu a jeho příhody
  • román postupem děje přerůstá v grotesku
  • časté lyrické vsuvky, zásahy autora do hovoru dvou postav, úvahové pasáže
  • Gogol měl v úmyslu vytvořit trilogii po vzoru Dantovy Božské komedie: svět v ní měl být nejdříve zobrazen takový, jaký je (peklo), následně jaký má být (očistec) a nakonec svět proměněný (ráj) - typická kompozice pro osvícenský utopický román
  • Gogol však nákresy a valnou část druhé části těsně před svou smrtí spálil (náboženské poblouznění, deprese) - zachovalo se pouze pár kapitol
  • výrazná charakteristika postav (stejně jako v Revizorovi)
  • jazyk - spisovný s velkým výskytem přímé řeči; vyskytují se i vulgarismy a nespisovné výrazy; široká slovní zásoba typická pro autora
  • román se odehrává v období počátků ruského kapitalismu

HLAVNÍ POSTAVY:

Pavel Ivanovič Čičikov - vždy upravený s vybraným chováním; úředník, který využívá lsti a nedokonalosti systému k zbohatnutí; vypočítavý, úlisný, mazaný; touží po penězích stůj co stůj a neštítí se jakýchkoli prostředků; chce jenom jedno - mít tolik, aby mohl rozhazovat a žít v přepychu
Selifan - přihlouplý kočí
Petruša - kočí, dosti hrubý
Líbeznický - sentimentální, neschopný jakéhokoli činu, bez vůle, odporně sladký; jeho největším snem je postavit most přes svůj rybník, o svou vesnici se moc nestará - hlavní je pro něj ten most, chce vypadat vzdělaně, nicméně působí to naopak (takové pozérství)
vdova Korobočková - taková zvláštní, všeho má dostatek, ale její bohatství nemá žádný užitek, je naprosto zbytečné
Psovský - neohrabaný, bezcitný a všechno nenávidějící hromotluk, hrubián a lakomec
Nozdrev - notorický lhář, falešný karbaník, náladový chlubil, hýřil, jenž ztratil zájem o vše, co se netýká sázek, rvaček, vína a karet
Pljuškin (Plesnivec) - chodí špinavý, neoholený, v roztrhaných šatech; nejde jej rozeznat od poddaného

DĚJOVÁ LINIE:

Čičikov se snaží nejdříve obohatit pomocí úplatků. Získává pozici (díky své úlisnosti a podbízivosti) v komisi pro stavbu nemovitostí, nicméně určité době z ní odchází a začíná pracovat jako celník. Zpočátku pracuje podle pravidel, odmítá úplatky a vytváří si obraz neoblomného člověka, díky čemuž se dostane na lepší pozici. Pak ale využívá svého postavení a domluví se s celníky, které nechává jejich zboží za úplatek přenášet. Pak se ale pohádá s kolegou (a zároveň spolupachatelem), jenž na něj napíše udání. Čičikov musí kvapem odjet a začít od nuly.

Stane se právním zmocněncem a dostane za úkol mimo jiné vyřešit případ s několika sty nevolníky. To mu vnukne geniální nápad - majitelé nevolníků musí za své "duše" (i za ty, které mezitím zemřely) platit až do doby dalšího sčítání lidu. Této skutečnosti Čičikov využije a tzv. "mrtvé duše" začne od statkářů kupovat. Chce mít totiž oficiálně co možná nejvíce nevolníků, aby mohl podle tehdejšího práva zažádat o přidělení půdy zdarma a dalších výhod (tyto informace se čtenář dovídá až v závěru).

Za tímto účelem odjíždí do gubernského města N. a celý týden se věnuje pouze návštěvám, hodům a společným obědům vyšších městských hodnostářů. Je úlisný, podbízivý, a proto se všem okamžitě zalíbí. O sobě však mluví vždy mlhavě.

Na jednom z bujarých večírků poznává Čičikov statkáře Líbeznického i Psovského a odjíždí na groteskní cestu po venkově, aby nabral co možná největší množství mrtvých duší. Gogol zde následně popisuje bezpracný a neužitečný život statkářů, jejichž jedinou náplní je neukojitelná touha po majetku. Každý jednotlivý statkář je jakýmsi prototypem zdeformovaných vztahů tehdejší ruské společnosti.

Nejdříve se vydává k Líbeznickému. Ten je zprvu trošku překvapený Čičikovým návrhem, ale nakonec mu kupní smlouvu na "mrtvé duše" podepíše. Čičikov odjíždí a Líbezniký opět upadá do snů o zveličování svého panství, jež však kvůli jeho neschopnosti cokoliv dělat zůstanou vždy výhradně snovými.

Pak odjíždí k Psovskému, ale opilý kočí Selifan zabloudí a za bouřky dokonce převrhne bryčku, a tak se Čičikov musí uchýlit na statek vdovy Korobočkové (taková zvláštní, všeho má dostatek, ale její bohatství nemá žádný užitek, je naprosto zbytečné), od níž lstí získává také několik desítek duší.

Po cestě k Psovskému potkává v hostinci Nozdreva (zná ho z návštěvy guvernéra) a odjíždí s ním na jeho zanedbaný statek. Snaží se jej také přesvědčit, aby mu prodal mrtvé duše, jenže ten chce s Čičikovem nejdříve hrát dámu (Nozdrev samozřejmě podvádí). Nakonec se schyluje ke rvačce, avšak vtom přijíždí komisař a Čičikov narychlo odjíždí k Psovskému.
U lakomého hromotluka se mu vede dobře - s vidinou zisku mu vše podepíše a posílá ho k Pljuškinovi.

Čičikov sice mrtvé duše nakoupil, ale nedokázal vše udržet v tajnosti. Díky bálu, na němž Nozdrev začne všem vykládat o Čičikovově byznysu, začnou o vychytralém úředníkovi kolovat nejrůznější drby a pomluvy, a tak musí z města odejít (na cestě se střetne s pohřebním průvodem prokurátora, jenž zemřel ze šoku vzniklého ohledně kupčení s mrtvými dušemi...).

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Danny, 10.01.2015

­­­­

Diskuse k výpisku
Nikolaj Vasiljevič Gogol - Mrtvé duše (3)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­