Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Radúz, magurský princ, se jednoho dne ztratil z domu. Zabloudil a na své cestě zabil bílého jelena, který však, jak se později dozvěděl, patřil dceři krále Stojmíra, s nímž měli nepřátelské vztahy. Díky nevědomé pomoci sluhy Vratka, jemuž daroval tři zlaté, ho stráže našli. Předvedli ho před královnu a ta ho nechala zavřít do věže. Princezna Mahulena se do něj však na první pohled zamilovala. Chodila ho navštěvovat k věži, až jednoho dne zmizel. Vratko velmi litoval své chyby a šťastnou náhodou se dostal ke klíči, který sloužil k otevření řetězů, které teď poutaly Radúze k vysoké skále. Královna Runa lstivě prozradila Mahuleně, kde je připoután a darovala jí pro něj medicínu. Princezna naštěstí odhalila, že se jednalo o jed a svého milého vysvobodila. Po otevření jeho pout se však náhle objevila Runa a chtěla ho zabít. Zesláblý Radúz jí přivázal za vlasy ke stromu, jenže než stihli milenci utéci, proklela je. Když došli k hranicím magurské země, dozvěděli se strašnou novinu, že král zemřel. Radúz šel tedy napřed, že pro Mahulenu dojde, ta ho však ještě varovala, aby hlavně nelíbal žádnou ženu, ani svou matku, protože jak kletba kázala, zapomněl by na Mahulenu jednou provždy. Radúz se bránil radostnému matčinu obětí, avšak marně. Políbila ho na tvář a on v tu chvíli zapomněl na vše, co prožil. Šli tedy do smutečního průvodu za otce a náhle se objevila Mahulena, ale princ ji nebyl s to poznat. Zlomená dívka se proměnila ve strom a Radúz k němu chodíval každý den. Byl jako poblouzněný, po celý rok chodil jako ve snách a útěchu nacházel pouze u štíhlého topolu. Matka již byla zoufalá a chystala se strom porazit, tu však k němu přišel Radúz. Usnul a v stromu byla vidět silueta Mahulenina, jak k němu promlouvá a konejší ho. Když se probudil, zase zmizela, ale matka se již blížila se sekyrou. Po dlouhé při podťala topol a z něj počala prýštit krev. Najednou se zde objevila dívka a Radúz se na vše rozpomenul. Kletba byla zrušena a Mahulena sice poraněna, ale konečně vysvobozena stanula opět v náručí svého milého...

HLAVNÍ MYŠLENKY:

Láska přemůže všechny útrapy. Síla a tuhý kořínek slovanského lidu.

CITÁT Z KNIHY:

"Zem boří se a hroutí nebesa a nikdo ruku nepodává mi, bych neklesla... Ty zapomněls na naše loučení tam pod dubem? To tklivé loučení, jak v staré písni plakala snad sama zem, na níž jsme stáli, s ptáci též na dubu sedící."