Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nakrátko ostříhaná Joan s temně modrýma očima a dlouhými řasami vypadala i ve starých černých hedvábných šatech mnohem elegantněji než jiné manželky členů akademického sboru, a jako obvykle byla jedna radost sledovat, jak se milý plešatý Tim Pnin zlehka sklání, aby se dotkl rty lehké ruky, kterou Joan, jako jediná ze všech waindellských dam, uměla zvednout přesně do výšky vhodné pro polibek ruského džentlmena.

***

Jednou v neděli, když se ujistil, že je sám, už to nevydržel a poháněn čistě vědeckými zájmem dal tomu úžasnému stroji na praní na hraní pár plátěnek s gumovou podrážkou umazaných od hlíny a chlorofylu; boty odpochodovaly s příšerným arytmickým rachotem jako armáda přecházející most a vrátily se bez podešví. A v tu chvíli ze svého malého obýváku za spižírnou vyšla Joan a posteskla si: "Už zase Timofeji?" Ale odpustila mu, a ráda s ním sedávala u kuchyňského stolu, kde louskali ořechy nebo popíjeli čaj. Desdemona, stará černoška, která přicházela každý pátek poklidit a s níž svého času každodenně klábosil Bůh ("Desdemono," říkal mi Pánbůh, ten tvůj George je k ničemu"), jednou náhodou zahlédla Pnina, jak se vyhřívá v nadpozemském, šeříkovém světle horského slunce, nemaje na sobě nic než krátké spodky, tmavé brýle a oslnivý pravoslavný kříž na rozložité hrudi. A od té doby tvrdila, že je svatý.