ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Hálek Vítězslav (*05.04.1835 - †08.10.1874)

   
­­­­

Večerní písně (7)

XL.

I myslil jsem si, jak by as
bez lásky bylo světu:
svět byl by pustopustá poušť
a v světě žádných květů.

Světem by srdce bloudilo,
až žalem by se shnětlo,
a smutno v něm, jak na světě,
než Bůh řek': Budiž světlo!

A smutno tak, že na zemi
by nechtěl člověk žíti,
že sám Bůh Otec na nebi
by nechtěl bohem býti.

XLI.

Byly dvě boží myšlénky
co hvězdy vedlé sebe,
a ty jsou se milovaly
nejvíc z celého nebe.

I spadla s nebe jedna z nich
a druhá mřela v bolu,
až Bůh se nad ní smiloval
a poslal též ji dolů.

Mnohou zde noc protoužily
od večera do rána,
až pak se jednou potkaly
co mládenec a panna.

A jak si v oči pohlídli,
tu poznali se zcela,
a žili v štěstí největším,
až jedna zase zmřela.

A když ta jedna umřela,
tu druhou zvala k sobě,
a Bůh ji za ní povolal
a zas jsou hvězdy obě.

XLII.

Mladinký ten zpěváček -
což tak umlk' z nenadání?
Oči se mu zalily
jak u vřelém s Bohem! dání.

Mnohý snad si pomyslí:
Bože, co ho asi rmoutí?
Tvář má hezkou, mladinkou
a zpěv milo poslechnouti.

Ach mladinká, hezká tvář
nedá srdci úlevu;
a byť se i líbil zpěv -
není vždycky do zpěvu.

XLIII.

Tak jak ten měsíc v nebes báň
tak láska v srdce vchází,
a tajný bol a tichý žal
ji v chůzi doprovází.

A co dřív člověk netušil,
v tom šerém světle spatří,
a tajný bol a tichý žal
se divně v písni sbratří.

Leč mnohá též se bouře zlá
v ubohém srdci shlukne,
a než ji v písni vysloví -
jak mnohé srdce pukne!

XLIV.

S dnem noc se navždy rozešla.
Den jako Jidáš zrádný,
a večer plný krásy jest
a neodolá žádný.

Tu přijdou jasné hvězdičky
a tou lunou stále bledou,
a v háji něžné hrdličky
přesladký hovor vedou.

Srdce se srdci zpovídá,
myšlénky v dálku táhnou,
a ústa touhou žíznivá
po políbení práhnou.

XLV.

Vy všichni, kdo jste stísnění,
již pojďte, pojďte ke mně,
zde složte s beder útrap tíž
a zapomeňte jemně!

Já lásky říš zde založil,
kde druh se k druhu vine,
a vše, co má kdo na srdci,
to v pěkných písních plyne.

Zde nezná soka závistník,
zde řeč jak píseň sladká,
zde lev je krotký beránek
a dravci holoubátka.

Zde léky všechněm útrapám,
zde srdce věčně mladne,
zde neovadá růže květ
a nepřátelství žádné.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 08.10.2020

­­­­

Diskuse k úryvku
Vítězslav Hálek - Večerní písně (7)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)