ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Zola Emile (*02.04.1840 - †29.09.1902)

­­­­

Tereza Raquinová (2)

Vzal karafu z rukou ženy a nalil vodu do sklenice. Pak se pootočil, vylil kamennou lahvičku a vhodil kousek cukru. Zatím se Tereza sehnula nad příborníkem, vzala kuchyňský nůž a vsunula si ho do kapsáře.
V tom okamžiku, vedeni podivnou předtuchou blízkého neštěstí, se oba manželé instinktivně ohlédli. Podívali se na sebe. Tereza zahlédla flakón v Laurentových rukou a Laurent zahlédl bílou střenku nože, jenž s leskl mezi záhyby Tereziny sukně. Krátce se měřili očima, mlčenliví, chladní, muž stál u stolu, žena se krčila u příborníku. Rozuměli si. Oba zůstali zaraženi, když zjistili, že oba mají týž nápad. Vyčetli tajný záměr na zmatené tváři svého druha, soucit je zaplavil a zděsili se.
Paní Raquinová, cítíc, že rozuzlení je nablízku, je upřeně, pronikavě pozorovala.
Náhle se Tereza a Laurent prudce rozplakali. Zlomil je poslední záchvat, padli si do náručí, slabí jako děti. Jako by se cosi něžného, dojemného probralo v jejich hrudi. Plakali beze slov, vzpomínajíce na morální špínu, v níž žili, a žili by i dále, kdyby byli dost zbabělí, aby mohli žít. Při vzpomínce na minulost byli unaveni a zhnuseni navzájem, že nesmírně potřebovali odpočinout si v nicotě. Pohlédli na sebe naposled, poděkovali si pohledem před nožem a sklenicí jedu. Tereza vzala sklenici, vypila do poloviny a podala Laurentovi, který ji naráz dopil. Dílo vteřiny. Padli jeden na druhého, jako by do nich udeřil blesk, konečně našli v smrti úlevu. Ústa ženy narazila na jizvu na manželově krku, kterou zanechaly Kamilovy zuby.
Celou noc ležely na podlaze jídelny mrtvoly, křečovitě roztažené a osvětlené nažloutlým svitem lampy, který na ně stínidlo soustřeďovalo. A takřka dvanáct hodin, až do poledne druhého dne, strnulá a němá paní Raquinová je nenasytnýma očima pozorovala u svých nohou a drtila tíhou pohledu.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Žužu, 10.05.2008

   
­­­­

Diskuse k úryvku
Emile Zola - Tereza Raquinová (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­