Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Hudba znamená pro každého něco jiného. Pro někoho je to jen samozřejmá součást dne. Takový člověk se s hudbou setkává pouze v podobě všelijakých znělek a reklamních písniček, nanejvýš si ráno po cestě do práce pustí rádio. A pak existují lidé, kteří ji poslouchají aktivně a pro které hudba představuje něco víc. Tito lidé už mají své oblíbené hudební styly, skupiny i písničky. Zajímají se o kapely samotné, chodí na koncerty a znají nazpaměť texty jejich písní. Samostatnou kapitolou jsou pak samozřejmě ti, pro něž je hudba životním stylem, ať už se jedná přímo o interprety či pouze lidi "okolo".

Já se osobně řadím do skupiny druhé, tedy aktivní posluchač. Hudbu beru jako relaxaci a zároveň vyjádření mého aktuálního duševního rozpoložení. Muziku si také rád pouštím k nějaké práci, ostatně i teď ji poslouchám. Co se týče hudebních stylů, nejsem příliš vyhraněný. Nejradši mám asi rock (a všechny jeho variace), punk a metal, ovšem ani vážná hudba mi nijak nevadí, ba se mi i poměrně líbí. Jediné, co opravdu nemusím, je rap, opera a diskotéková hudba typu Michala Davida. Hudbu nefiltruji ani podle jazyku. Nejčastěji asi poslouchám muziku v češtině, slovenštině nebo angličtině, nicméně, mám oblíbenou i jednu španělskou, německou či dokonce finskou kapelu.

Hudba je prostě v dnešní době nedílnou součástí života snad každého člověka, ať již jde o africké kmeny a jejich bubny či amerického diváka MTV.