ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Zola Emile (*02.04.1840 - †29.09.1902)

   
­­­­

Nana (8)

Svoji hrdinku autor obklopil celou plejádou postav ze všech vrstev pařížské společnosti 70. let 19. století. Hrdinka, vzešlá z pařížské spodiny, hromadí kolem sebe muže, z nichž se stávají loutky, ochotné vzdát se své cti, majetku i společenského postavení a hromadí peníze, které se jí rozplývají pod rukama. Její krása kolem sebe šíří zkázu a neštěstí, nakonec však i ona sama umírá v předvečer války s Pruskem na neštovice na vrcholu své slávy.
Autor sugestivně zobrazil svět pařížských bulvárů, špinavých šaten i zapadlých hospůdek a hotelů s jejich typickými návštěvníky.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo Státní nakladatelství krásné literatury a umění v Praze roku 1965 (2. vydání tamtéž). Z francouzského originálu Nana přeložil Miloslav Jirda. Ilustroval František Turek. Počet stran: 312.

CHARAKTERISTIKA DOBY:

Dílo bylo napsáno na počátku devadesátých let 19. století ve Francii. Toto období se ve Francii nazývá Třetí republika. Tento režim nastolil na dlouhou dobu relativní klid, který vystřídal rušné střídání republik a císařství.
V literatuře se již plně projevuje naturalismus, jehož založení se přičítá právě Zolovi. Tímto stylem se nechali ovlivnit mnozí francouzští a jiní autoři. Nejslavnějšími autory této doby byli kromě Zoly především Guy de Maupassant, Alphonse Daudet a Gustave Flaubert.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Émile Zola se narodil 2. dubna roku 1840 v Paříži. Jeho otec byl inženýr původem z Itálie, významný stavitel průplavů. V Zolově raném dětství však umírá a matka se o syna musí starat sama. Rodina má od té doby finanční problémy, což je možná jedním z důvodů, proč Zola nedostudoval lyceum a nesložil maturitu. V krátké době vystřídal několik zaměstnání. Jedním z nich byla práce v nakladatelství. V této době se angažuje ve skupině mladých romanopisců v "medánské skupině", jež svými názory měnila francouzskou politiku. Zola se například účastní obhajoby Alfreda Dreyfuse, jehož aféra tehdy hýbala Francií. Při této práci začal psát poezii, která se však neuchytila, a tak začal Zola psát prózu.
Později řídil literární kroniku Evément, kde ostře kritizoval tehdejší literární špičky. Prvním románem, kterým se Zola prosadil, byl až v roce 1867 román Tereza Raquinová. Je to jeho třetí román, v němž už téměř nejsou romantické prvky a je plně naturalistický. Pravidla naturalismu nám Zola uvádí v dalším díle, a to v Experimentálním románu. V něm kromě jiného tvrdí, že by román měl být napsán pouze na základě faktů a spisovatel by je měl jen zapsat.
V dalších letech napsal mnoho děl, která by se dala rozdělit do několika souborů. Jedním z nich je soubor románů, kde kritizoval církev (Lurdy, Řím, Paříž), dále napsal cyklus Evangelia, v němž prezentuje myšlenky utopického socialismu. Vrcholem jeho díla je cyklus Rougon-Macquartů. Ten se skládá celkem z 20 románů.
Zola skonal 29. září 1902 na otravu kouřem vzniklým zacpáním komína. Těsně po tragédii se mluvilo o nešťastné náhodě, po nějaké době se vypátralo, že komín byl ucpán záměrně.

FORMA DÍLA:

Toto dílo patří do literárního směru naturalismus. Nana je devátým románem z celkem 20dílného cyklus Rougon-Macquartů. Tento cyklus zachycuje rod Rougon-Macquartů, obyčejnou rodinu z nižších sociálních vrstev. Některé postavy jsou obsaženy v několika dílech, jako je to v případě Nany, která vystupuje i v díle Zabiják jako dcera opilce.
Toto naturalistické dílo se snaží velmi věrně zachytit nezkreslenou realitu.
Z knihy vystupuje pesimismus, jenž byl naturalistům vlastní. Milenci Nany jsou sice šťastní, ale všichni se jednoho dne "spálí".

INTERPRETACE DÍLA:

Děj knížky začíná divadelním představením, ve kterém má vystoupit Nana. Nana je herečka, jíž nikdo nezná a o níž kolují nejrůznější fámy a dohady. Hned od počátku hry je jasné, že Nana vůbec není dobrá herečka, ale všechny osloví svým šarmem.
Po tomto úspěchu za ní okamžitě začnou proudit davy nápadníků a z chudé prostitutky se téměř okamžitě stane hvězda Paříže. Jediné co jí připomíná minulost, je její syn Ludvíček, jenž vyrůstá u tety.
Během krátké doby má tolik ctitelů, že se před tím vším rozhodne na krátkou dobu utéci z města na venkov, kde jí byla zakoupena hacienda Milka. Zde je však sama jen chvíli. Hned první večer za ní přijde mladíček Jiří Hugoun. Ve stejnou dobu za ní přijde i ženatý hrabě Muffat, se kterým hned od první chvíle začne manipulovat. Hrabě se do Nany bláznivě zamiluje, jako ostatně všichni. Začne ji kupovat, co si Nana zamane a udělá to, co po něm žádá, ale po celou dobu řeší morální a tudíž i náboženské dilema, jelikož je silně věřící.
Za nějakou dobu ji tento život v luxusu a s milenci, které měla na každý den po jednom, přestává bavit. Bláznivě se zamiluje do pochybného herce jménem Fontan. Odstěhuje se s ním do malého podkrovního bytu a úplně zmizí ze společenského života Paříže. Společná radost však trvá jen chvíli. Zanedlouho nechce Fontan živit společnou domácnost a nakonec ji začne i surově mlátit.
Nana se zpočátku pouze polituje u své kamarádky Sametky, ale později, když už je Fontanovo chování neúnosné, od něj uteče a zinscenuje velkolepý návrat do vysoké společnosti Paříže. Opět začne hrát v divadle, vrátí se k hraběti a bývalým milencům, kteří začnou znovu štědře sponzorovat její život.
Navrátí se k ní i Jiří, jenže v té době se Nana seznámí i s jeho bratrem Filipem. Když to Jiří zjistí, bodne si nůžky do srdce, a to přímo před zrakem Nany. To je jeden z prvních Naniných milenců dohnaný k zoufalství, šílenství a téměř i smrti. Obdobná událost se stane i Filipovi, je uvězněn za krádeže peněz pro Nanu. V té době jí Muffat nechá postavit honosný palác a zahrne ji šperky neskutečných hodnot. I jeho finance však nejsou bezedné, a tak hrabě začne bláznivě rozprodávat svůj majetek.
Jedním z dalších Naniných milenců je Vandevours, jenž u Nany nechá celé svoje jmění. Jeho poslední záchranou jsou dostihy, kde má svého koně pojmenovaného Nana. Kůň sice vyhraje, ale přijde se na podvodné machinace se sázkami a Vandevours radši uhoří ve stáji, než aby dál čelil tlaku okolí.
Nana se rozhodne si úplně změnit život. Rozprodá svůj majetek v aukcích a nečekaně odjíždí z Francie. Celý půlrok o ní kolují fámy a dohady, kde zrovna je. Až se jednoho dne objeví na pařížském nádraží schvácená neštovicemi. Po třech dnech umírá v hotelovém apartmá, kde se sešli všichni její přátelé a milenci.

V díle je popsána žena, kterou po společenském vzestupu začne obletovat mnoho mužů. Nana je ale jednoho po druhém úplně zničí. Z neštěstí, jež způsobuje, si však vinu neklade. O mužích tvrdí, že jsou to všichni velcí chlípníci, ať jde o bohaté bankéře nebo pobudy.
Knížka ukazuje tuto dobu jako období plné hříchů a neřestí mezi tou nejvyšší společností. Autor v ní popisuje lidi jako zvířata ovládaná vlastními pudy a instinkty, bez možnosti změny. Například hrabě Muffat je typickým příkladem člověka, který je ovládán pudy (nemůže být bez Nany, i přestože ho to fyzicky a psychicky ničí).
Smrtí Nany však vše obrazně končí, protože zároveň končí i vláda absolutistického krále a začíná doba republik.

UKÁZKA (str. 281):

"Nano, chceš si mě vzít?"
Jen pokrčila rameny. To už je příliš hloupé, jakápak na to odpověď!
Nejvýš zavřít mu dveře před nosem.
Bouchla dveřmi. Jednou rukou je zase otevřel a tu druhou, s nůžkami, vytáhl z kapsy. Rozmáchl se a prostě si je vrazil do prsou.
Nana se zatím, jako by tušila neštěstí, obrátila. Když viděla, jak se bodl, rozhořčila se: "Co jsou to za hlouposti! Co jsou to za hlouposti! A ještě mými nůžkami...! Přestaň s tím, ty jeden zlý kluku!... Ach bože, ach bože!"

STYL A JAZYK:

Dílo je napsáno v er-formě a je odvyprávěno chronologicky. Asi jedinou jazykovou zvláštností je mluva Nany. Občas, pokud se nekontroluje, začne mluvit jako spodina, ve které vyrůstala. V duchu autorovy teorie, že by vše mělo být realistické a pravdivé, se autor nevyhýbá popisu nepříjemných životních situací. Překlad z roku 1965 používá současný jazyk.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi zpočátku nelíbila, ale ke konci mě zaujala. Po přečtení několika stran mě vyděsilo množství postav s nezapamatovatelnými francouzskými jmény, které byly do děje zapleteny. Dále už naštěstí mnoho rolí nepřibylo, takže se v nich dalo zorientovat. Překvapilo mě především chování tehdejší společnosti, jež byla otevřená vůči nejrůznějším milostným záletům. Naopak se mi nelíbilo zdlouhavé popisování situací či prostředí. Na druhou stranu jsem si ale přesně dokázal představit tehdejší Paříž a život v ní.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: TvB, 30.05.2012

­­­­

Diskuse k výpisku
Emile Zola - Nana (8)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­