Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Odeon v Praze roku 1978.

MÍSTO DĚJE:

Dolní Bukvičky, prakticky celý svět.

DĚJ:

Chalupník Klabzuba bydlí ve vesnici Dolní Bukvičky. Má jedenáct synů, z nichž udělá fotbalové družstvo. Otec byl na ně při trénincích velmi přísný.

Postupně vyhráli všechny zápasy, proto odjeli do Evropy. Klabzubova jedenáctka se stala slavná po celém světě. Na jeden zápas se přijel podívat i sám král s královnou a se svým synem princem Waleským. Král chtěl, aby vzali do družstva i jeho syna. Klapzuba ho vezme s sebou domů a princ trénuje s jeho syny a na zápasy jezdí jako náhradník. Pak odjel studovat.

Zápas s Barcelonou - Barca se rozhodne vyhrát tak, že její hráči budou faulovat. Klapzuba na to ale přijde, obalí proto své syny do gumy. Klapzubova jedenáctka tedy zápas vyhraje.

Po příjezdu domů se rozhodnou, že s fotbalem skončí. Přijde jim ale telegram z Austrálie, aby se zúčastnili posledního zápasu a stali se tak případně mistry světa. Klapzubova jedenáctka tam tedy jede a zápas opravdu vyhraje.

Cestou zpět jejich loď ztroskotá... Ovšem Klapzubáci se zachrání a doplují na ostrov lidožroutů. Ti jim navrhnou, že je nesní, pokud proti nim vyhrají kopanou. Byla to jiná kopaná, než znali Klapzubáci, ale stejně nakonec vyhráli a na kánoích mohli odplout z ostrova. Zachránila je loď a oni se v pořádku dostali zpátky domů.

HLAVNÍ POSTAVY:

chalupník - poctivý, starý
synové - slušní, poctiví, pracovití

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Autor chtěl v tomto příběhu poukázat na to, že s poctivostí nejdál dojdeš, i na píli a pracovitost.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Próza, psána jak hovorovým, tak i spisovným jazykem.

CITÁT Z KNIHY:

Až jeden na to vyzrál. To byla ve státě Oregonu česká rodina, vystěhovala se tam asi před pětadvaceti lety, a ti měli s sebou dědečka, lišku podšitou, který to s kluky uměl. Dával si pozor, o čem spolu tak ta drobotina mluví, a tu viděl, že o nic jiného děti nemají zájem než o jakési mužstvo Klapzubů. V tu dobu se vskutku sláva Klapzubovy jedenáctky tak rozšířila, že tam na druhé půli země vypadal každý Klapzuba jako bájeslovný hrdina.
A tu si ten oregonský dědeček řekl: "Počkejte, děcka, však já vám vymyslím pohádku!" A když k němu večer přiběhli, aby jim něco vyprávěl, oregonský dědeček se usmál a spustil: "O Klapzubově jedenáctce jste už slyšeli, co? Nu tak, to je dobře. Ale jestlipak víte, co se stalo jejich dědečkovi s tou píšťalkou? Že ne? Tak to vy nevíte? Ale, ale - to je přece slavná historie! Tož poslyšte: Dědeček dnešních Klapzubů - buď mu věčná sláva - to byl v mládí docela chudý hoch a jeho rodiče neměli ani té chalupy, kde se později narodili nynější slavní Klapzubáci."