ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Lustig Arnošt (*21.12.1926 - †26.02.2011)

­­­­

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (rozbor)

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je jednou z nejznámějších povídek Arnošta Lustiga, jenž sám o vlásek unikl smrti útěkem z transportu do koncentračního tábora. Próza o 3 číslovaných kapitolách je zasazena do roku 1943 a založena na dvou skutečných událostech: Na sklonku války v roce 1943 nacisté zatknou v Itálii bohaté židovské obchodníky s americkými pasy, kteří se vracejí z emigrace zpět do své vlasti. V té době jsou právě zajati i vysocí němečtí důstojníci a Židům je přislíbena svoboda, pokud pošlou nemalou finanční částku ze svých kont do říšské banky. Pro německé úřady to znamenalo cennou kořist, jež slibovala zajímavé možnosti. Druhá událost vypráví o mladé polské dívce, která se ještě před svou smrtí v plynové komoře odhodlala k činu, jehož nebyl nikdo z přítomných schopen - poslední zbytky naděje na život pozbyla, když se zmocnila zbraně německého vojáka, kterého usmrtila a další vojáky postřelila...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Hynek v Praze roku 1997 (4. vydání). Doslov napsal Milan Jungmann. Počet stran: 145. ISBN: 80-85906-46-5.

HLAVNÍ POSTAVY:

Kateřina Horovitzová - mladá židovská tanečnice; má dlouhé černé vlasy; krásná, odvážná a statečná, tichá, sebevědomá; má ráda život; má výčitky svědomí, že se zachránila a opustila rodinu; zpočátku důvěřuje v dobro, pak prohlédne a jako jediná se snaží protestovat, vzchopí se k odplatě a zoufalému odporu; má zde symbolickou funkci ženské hrdinky
Bedřich Brenske - důstojník SS; chladnokrevný, tvrdý, nelítostný, cílevědomý, výmluvný; manipulátor, pohrává si s lidmi, dobrý řečník, nekřičí, ale mluví důrazně, svými proslovy je schopen udržet si důvěru; rád používá dvojsmysly a rčení, při lhaní se dívá upřeně do očí; vyděrač, má za úkol vymámit z obchodníků všechny peníze a pak je nechat zabít; neukazuje svoje emoce, postupně se projevuje jeho krutost
Herman Cohen - prostředník a mluvčí dvaceti obchodníků; hodný, rozumný, odvážný; vykoupí Kateřinu; nakonec se poddá rozkazům a nemá sílu vzdorovat
pan Rappaport-Lieben - jeden ze dvaceti obchodníků, majitel jatek v Chicagu a kabaretního domu Gondola; nedůvěřivý, podezíravý, stále protestuje a nahlas vyslovuje svoji nedůvěru proti Brenskemu, nevěří mu ani slovo; je zastřelen ještě ve vlaku kvůli svému stěžování
krejčí - dříve býval jeden z nejlepších varšavských krejčí, pak se dostal do tábora; zubožený, vychrtlý, zbitý, smutný, musí ušít pro Kateřinu, Hermana Cohena a Brenskeho cestovní šaty za jeden den; moc nemluví, ale snaží se varovat pohledem - na jeho smutný pohled pak Kateřina ještě několikrát vzpomíná a postupně jí dochází, co chtěl sdělit; za to, že chtěl doručit vzkaz pro rodinu Kateřiny, napsaný na dně kufru, je vybrán do komanda z vězňů, které pomáhá s vraždou obchodníků a Kateřiny
rabín Dajem z Lodže - měl být poslán do plynu, ale když začal zpívat, Brenske si ho všiml a dal mu za úkol pracovat v sušárně vlasů, kde mohl dál zpívat; oddává Kateřinu a Cohena, při svatbě zpívá smuteční písně, čímž naznačuje účel tábora; oblíbí si Kateřinu a po její smrti ji velebí a modlí se za ni (podle jeho modliteb a náklonnosti ke Kateřině je pojmenována kniha)

Postavy krejčího a rabína pomáhají čtenáři lépe vytušit a předvídat situaci.

DALŠÍ POSTAVY:

Ostatní bohatí židovští obchodníci, vojáci (stráž Židů), Emerich Vogeltanz, poručík Schillinger - hrubí, posmívají se, nemají soucit

DĚJ:

Příběh se odehrává během druhé světové války (přesně v roce 1943) ve velmi krátkém úseku, asi ve třech dnech. Je situován na území nejmenovaného koncentračního tábora, část děje se odehrává ve vlaku, který má skupinu odvézt do Hamburku. Vždycky se však něco "pokazí" a skupina se musí vrátit do tábora, v závěru jsou zavražděni...

Na začátku novely se dozvídáme, že nacisté zajali skupinu bohatých amerických Židů a všechny je odvezli do koncentračního tábora. Nejednali s nimi však jako s obyčejnými vězni, ujal se jich důstojník SS Bedřich Brenske, který jim vysvětlil, že se jedná spíše o nedorozumění a že je zde možnost vykoupit se zpět na svobodu za německé zajatce.

Mezitím se Bedřich Brenske snaží vyplnit všechna přání pánů a zajistit jim komfort. Mluvčím celé skupiny obchodníků se stává Herman Cohen, a ten se slituje nad mladou krásnou Židovkou Kateřinou Horovitzovou. Ta je s rodinou (rodiče, dědeček a šest sester) transportována do koncentračního tábora. Z transportu vystoupila unavená a vystrašená a pan Cohen uslyšel, jak Kateřina řekla svému otci, že ještě nechce zemřít. Herman Cohen tedy požádá Bedřicha Brenskeho a Kateřinu vykoupí za sto tisíc franků a vezme s sebou. (Její rodina je hned po odvedení z rampy zplynována.)

Brenske také nechává pro Cohena a Kateřinu ušít nové cestovní šaty, aby byli připraveni na deportaci. Šitím je pověřen krejčí z koncentračního tábora.

Kateřina touží po záchraně své rodiny, ale nemá dost odvahy sdělit to Cohenovi. Netuší, že její rodina je už mrtvá, a nerozumí ještě krejčímu, jenž se jí to snaží naznačit. Pošle rodině vzkaz na dně kufru, který Brenske odhalí a krejčího potrestá.

Brenske skupině sděluje, že budou vyměněni za zajaté německé důstojníky. Všichni za soumraku nastoupí do vlaku a jedou směrem k Hamburku, kde na ně má čekat loď. Každý musí sedět ve vlastním zatemněném kupé, jež je hlídáno dvěma vojáky. Cestou od nich Brenske získává ještě šeky na mnoho peněz pod nejrůznějšími záminkami. Povoluje dokonce vykoupit i rodinu Kateřiny a slibuje, že pro ně vypraví další vlak.

Nakonec Brenske přichází s komplikací, že Kateřina nemá americký cestovní pas, úřady odmítají nechat ji zapsat na pas Hermana Cohena. Šlo by to pouze v případě, že by za něj byla provdaná. Zdržení i komplikace musejí být zaplaceny a vlak se otáčí, protože svatba musí proběhnout v táboře.
Oddávajícím je polský židovský rabín Dajem z Lodže. Při obřadu zpívá smuteční písně, čímž chce naznačit hrůznost tábora a pravděpodobný osud obchodníků.
Obchodníci (hlavně pan Rappaport-Lieben) jsou netrpěliví, opět vidí všechnu děsivost tábora a přestávají Brenskemu důvěřovat.

Vlak se však znovu vydává na cestu a dostává se dokonce až k lodi s nápisem Německo. Cestující si ji mohou dostatečně prohlédnout a pod záminkou svobody, která je na dosah ruky, z nich vymámí ještě poslední peníze. Obchodníci jsou dokonce přinuceni napsat dopis příbuzným. Jediný, kdo i přes vidinu lodi odmítá uvěřit, že budou propuštěni, je Rappaport-Lieben, který začne křičet na celý vlak a Brensky dá pokyn k jeho zastřelení.

Pak cestující čekají ještě dlouho ve vlaku, Brenske přichází a oznamuje, že nastaly potíže a navíc je třeba pohřbít pana Rappaporta-Liebena, proto je nutné vrátit se opět do tábora.

V táboře jsou kvůli údajným hygienickým opatřením všichni vojáky přinuceni se svléknout. Pánové neprotestují, Kateřina ale otálí, všechno jí dochází. Vojáci ji pořád pobízejí, nakonec začne oblečení sundávat i ona, najednou však hbitě sebere zbraň jednomu z poručníků a zastřelí ho. Postřelí i dalšího. Její gesto je v naprostém protikladu s pasivitou a odevzdaností ostatních.
Následně jsou všichni nahnáni ke zdi a postříleni komandem, ve kterém musí být za trest i krejčí. Brenske přikáže všechna těla spálit kromě Kateřiny, jež byla zastřelena jediným čistým výstřelem do srdce. Její tělo je vystaveno v sušárně u rabína Dajáma. Ten jí zde zpívá a modlí se za ni, hladí ji po vlasech, dokud taky není spálena.

UKÁZKY TEXTU:

Ukázka č.1 (Promluva Brenskeho)

"Ovšem, ovšem," řekl zamyšleně pan Brenske. "Myslím, že na této zemi nežije, chci říci, že byste možná mezi poledníky a rovnoběžkami glóbu nenašel jediného člověka, který by to mohl vyvrátit. Stane se všechno, jak jsme řekli. Konečné řešení už je na dosah ruky. Sami se přesvědčíte. Vaše starosti shoří jako seno. Ze zkušenosti mohu osobně dosvědčit, že lidé často nevěří některým věcem, které se jich nejbytostněji týkají, dokud se o nich nepřesvědčí právě na vlastní kůži. Je to velmi zajímavé, opravdu. Ale to už jsem v této chvíli zase odbočil a každého především zajímá jeho vlastní záležitost. Nesmíme se dát deprimovat. Chceme odepsat navzájem likvidace této výměny z našich položek co nejspolehlivěji. Musíte poslouchat. Než budeme na místě, které vás všechny uspokojí a proti němuž, doufám, nemáte námitek, chci vynaložit nejlepší ze svých schopností, abych tuto cestu pro každého z vás učinil snesitelnou. Jsem si jist, že už nebudete protestovat, dovedu-li vás ke konci. Bez kázně by se to však jen ztížilo."

Ukázka č.2 (Rabínova modlitba - závěr knihy)

A rabín Dajem z Lodže začal hladit Kateřinu Horovitzovou po vlasech, jako už jednou, a po tvářích. Říkal jí stále: "Ty má maličká, ty má něžná, ty má statečná. Pochváleno budiž tvoje jméno, dříve než jméno boží. Ty má kurážná, ty má bojující. Stokrát budiž pochváleno tvoje jméno."
A pak se díval, jak hořelo její tělo, zbaveno předtím vlasů, a říkal vše znova ve svém zpěvu, kterému pan Bedřich Brenske ani jeho adjutant a ostatní nerozuměli. "Stokrát kurážná, stokrát dobrý, tisíckrát spravedlivá, tisíckrát krásná."

ROZBOR:

  • Literární druh: epika
  • Literární žánr: psychologická novela (= prozaický žánr střední epiky, soustřeďuje se na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh, jemuž se věnuje dramaticky, sevřeně, stupňuje ho až do překvapivého dějového zvratu a závěrečné pointy)

Lustigova novela vyšla v roce 1964 a Lustig ji údajně napsal během 12 dní. Také ji prý nepřepisoval, což u svých ostatních děl běžně dělával. Svědčí to o dokonalosti knihy, byl s ní spokojen.

Novela je inspirovaná skutečnými událostmi.
Roku 1943 zajali Němci v Sicílii skupinu židovských podnikatelů. Pod záminkou, že je vymění za své zajaté důstojníky, od nich získali veškerý jejich majetek a poté je zabili.

Postava Kateřiny Horovitzové také není vymyšlená. Arnošt Lustig se inspiroval osudem polské herečky, jež vytrhla německému důstojníkovi zbraň a zastřelila ho, čímž sice unikla smrtícímu plynu, ale nakonec byla zastřelena.

Kompozice

Kniha je rozdělena do tří očíslovaných kapitol:

  1. pojednává o šití šatů, figuruje v ní krejčí
  2. popisuje cestu vlaku do Hamburku a zpátky (kvůli svatbě a smrti Rappaporta-Liebena)
  3. krátká doba v koncentračním táboře, skupina se má umýt, je však zavražděna

Děj je uspořádán chronologicky, pouze začátek a důvod připojení Kateřiny ke skupině a informace o jejím původu se dozvídáme retrospektivně.
Děj má zpočátku pomalý spád, je natahován a zdržován, čímž je dosahováno napětí, ke konci knihy se děj zrychluje a novela graduje. Vědomí blízkosti tábora a jeho hrůznost přispívá ke gradaci.
Děj má podobu spirály (začíná a končí v táboře, vlak se tam také vrací), každý návrat zvyšuje napětí a snižuje důvěryhodnost Brenskeho.

Jazyková složka

  • slovní zásoba je neutrální, spisovná (dané vzdělaností a vybranou mluvou obchodníků a Brenskeho)
  • závisí však na postavě, ve vyhrocených situacích je užito i hanlivých výrazů (např. z úst Emericha Vogeltanze)
  • věty jsou delší, většinou plynou poklidně, jsou využity i věty tázací a úsečné rozkazy
  • v závorkách se vyskytují poznámky, dodatky k situaci, aby si čtenář mohl souvislosti lépe zařadit nebo prohlédnout, jinak vypravěč do děje nezasahuje, popisuje události realisticky
  • občas se mísí česká slova s německými nebo židovskými výrazy
  • užití i přísloví a dvojsmyslů (projevy Bedřicha Brenskeho)
  • použita přímá řeč, ale hlavně monology Bedřicha Brenskeho (zabírají velkou část knihy)
  • časté jsou vnitřní monology osob - hlavně popsáno, co se odehrává v panu Cohenovi, Kateřině a v Brenskeho hlavě
  • dílo je napsáno v er-formě, vypravěč se neúčastní děje
  • věty působí stroze, stručně, nepřikrášlují
  • napětí v knize je založeno na kontrastu mezi vnímáním situace zatčených Židů (Židé stále očekávají návrat domů a do posledního okamžiku doufají v přežití)

Námět

  • dílo se řadí do druhé vlny poválečné prózy, pro kterou je typický důraz na psychiku jedince, události se berou v širších souvislostech
  • dílo je ovlivněno drastickými zážitky z koncentračních táborů, knihy jsou uměleckým svědectvím o osudu Židů
  • kniha také poukazuje na skutečnost, jaké může mít dopady hra s lidskou nadějí; účinek je založen na rozporu mezi tím, jak své postavení vnímají protagonisté, a tím, jak je vidí čtenář; židovské zajatce naděje zaslepuje a činí z nich figurky v rukou Brenskeho, naproti tomu čtenář mimo jiné i díky korigujícímu zornému úhlu epizodních postav tuší téměř od počátku, jak se věci mají
  • v centru pozornosti jsou mezní situace postav, dílo zkoumá jejich psychiku
  • na první pohled se může kvůli nevzrušenému vyprávění zdát, že se nic neděje, ve skutečnosti se však řeší závažné otázky týkající se mnohdy života a smrti
  • knihou prostupuje atmosféra napětí, neurčitý strach, jenž se způsobem vyprávění také kontrastuje
  • podle Josefa Vohryzka je Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou vlastně ironickým příběhem: "Ironická je vybraná korektnost velitele tajného oddělení Brenskeho, ironická je celá ta oklika, kterou Brenske své zajatce dovede až k jejich konci, ironickou příchuť má celá ta jejich odlišnost privilegovanost a proto i extravagantní nechápavost, a cosi ironického je i v objektivitě, s jakou to Lustig vypravuje, s jakou od začátku ukazuje všechny karty a zápletku staví ne na utajení, mystifikaci, vytváření mylných předpokladů o tom, jak to může skončit, ale jak ji staví výhradně na retardaci."
  • ve spojení motivů ženské krásy, něhy a statečnosti s motivy krutosti a násilí zaznívají ohlasy starých legend (zejména starozákonního příběhu o Juditě a Holofernovi), což posiluje nadčasovost novely; aluze na starozákonní knihu Júdit, jež vypráví o tom, jak se asyrský král Nebukadnesar snažil podmanit si Židy, ti se mu nechtěli podvolit a opevnili se ve městě Betulii, proto na ně vyslal vojsko pod vedením Holoferna - město zachránila Júdit, která se spoléhala na Boha, nechala se zajmout, pak Holoferna oklamala a usekla mu hlavu

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: curys, 23.03.2015

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Arnošt Lustig - Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (rozbor)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­