Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• podtitul: I ten nejslabší může udělit bezpráví lekci

Kateřina je 19letá tanečnice z Varšavy. Kniha začíná příjezdem jejím i dalších Židů včetně dvaceti bohatých obchodníků do koncentračního tábora v Osvětimi. Tito muži, zadržení v červenci roku 1943 v Itálii, mají být vyměněni za důležité německé důstojníky. Pod vidinou peněz na jejich švýcarských účtech se jich ihned ujímá velitel tajného oddělení a vrchní důstojník SS Bedřich Brenske. K mužům se na na žádost pana Hermana Cohena nakonec připojuje i krásná Kateřina. Brenske slibuje mužům záchranu - vlak je má tajně převézt do Hamburku, odkud mají být lodí přepraveni do Ameriky. Muži musí na Brenskeho žádost platit říšské bance neustálé výdaje za náklady spojené s cestou - někteří začínají o pravdivosti celé záchranné akce pochybovat, včetně Kateřiny a pana Rappaporta-Liebena, jenž je po příjezdu k lodi vojáky ve vlaku dokonce zastřelen. Nástup na loď se neuskuteční a vlak se opět rozjede do Osvětimi. Brenske to lživě zdůvodní tím, že spolupráce s příbuznými obchodníků se nezdařila, a tak je jejich jedinou šancí odjezd do Švýcarska. Předtím je však nutné projít dezinfekcí v osvětimském koncentračním táboře. Po příjezdu do tábora jsou proto muži spolu s Kateřinou odvedeni do svlékárny. Kateřina, které již docházejí všechny souvislosti a ví, že do sprch si všichni půjdou pro smrt, se za pomalého svlékání najednou rozeběhne k jízlivému vojáku Horstu Schillingerovi, vytrhne mu zbraň a postřelí jej, stejně jako jeho spolupracovníky. Po Kateřinině střelbě jsou všichni nazí přítomní zahnáni komandem vězňů v mundúrech do místnosti se sprchami, kde jsou následně vojáky, s Bedřichem Brenskem v čele, zastřeleni. Mrtvola Kateřiny je poté na výstrahu vystavena vedle spalovny se sušárnou vlasů, kde se s ní tesklivým zpěvem loučí jen rabín Dajem z Lodže.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 2011. Počet stran: 131. ISBN: 978-80-204-2399-3.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Arnošt Lustig byl český spisovatel, který svůj styl opíral o bohaté životní zkušenosti. V patnácti letech byl odsunut do terezínského ghetta, později prošel tábory Osvětim a Buchenwald. Roku 1945 uprchl z transportu smrti do Dachau a skrýval se v Praze. Po válce studoval žurnalistiku a působil jako novinář. V 50. letech minulého století uprchl do Izraele. V roce 1968 odešel přes Itálii do USA, kde přednášel na univerzitách.

OBSAH:

Kniha vypráví o devatenácti židovských pánech, Hermanu Cohenovi (jejich zástupci) a Kateřině Horovitzové, mladé tanečnici, již pan Cohen zachránil z příjezdové rampy v koncentračním táboře a vzal si ji jako svoji svěřenkyni.

Děj začíná v synagoze, postavené vedle tábora. Další dění je vyprávěno očima krejčího, který na zavolání šil panu Cohenovi cestovní oblek, popisuje svůj pohled na Kateřinu a nepřímo se dozvídáme, že zbytek její rodiny byl zabit.

Oněch dvacet pánů a jedna dáma mají být vyměněni za německé zajatce Američanů, přičemž výměnu z německé strany má na starosti nadporučík Bedřich Brenske, jenž se ze začátku snaží vyhovět všem jejich přáním a potřebám. V průběhu však po pánech chce čím dál více peněz.

Po došití obleku všichni nastoupí za soumraku do vlaku, vydávají se do přístavu, z nějž mají doplout lodí do Ameriky. Uprostřed cesty však náhle nastane problém - Kateřinu nelze připsat do cestovního pasu Hermanu Cohena. Jediným řešením je svatba, ta je však podle pana Brenského a německých zákonů možná jen v táboře. Celý vlak se proto vrací zpět, přičemž pan Brenske tahá z pánů další peníze (což se jim přestává líbit). Při návratu do tábora někteří z pánů uvidí hrůzy, které se tam odehrávají a přestávají nadporučíkovi věřit.

Jakmile jsou pan Cohen a Kateřina oddáni, vlak opět vyjíždí a zastavuje až v přístavu Hamburk. Cestujícím se naskytne pohled na loď Německo (Deutschland), se kterou mají odjet. Jenže pan Branske ještě jednou po pánech požaduje peníze, které však již nemají, a tak píší rodinám. Nadporučík však pod záminkou, že rodiny neodepisují, posílá celou výpravu opět do tábora, kde mají projít dezinfekcí před cestou do Švýcarska.

V tomto momentě začíná dějový zlom. Páni a dáma jsou vehnáni do svlékací komory.
Kateřina však při svlékání praští přezkou do oka poručíka Schillingera, vytrhne mu jeho služební pistoli a střelí jej do břicha, následně postřelí i jeho zástupce. Nakonec však zasahuje komando (mezi kterým je i krejčí) a zažene nahé muže a dámu do sprch, kde jsou nakonec všichni do jednoho postříleni.

Kniha končí modlitbou rabína Dajema nad mrtvým tělem Kateřiny Horovitzové: "Ty má maličká, ty má něžná, ty má statečná. Pochváleno budiž tvoje jméno, dříve než jméno boží. Ty má kurážná, ty má bojující. Stokrát budiž pochváleno tvoje jméno."

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Kateřina Horovitzová - mladá Židovka; pocházela z chudé rodiny (matka, otec, děd a šest sester); krásná černovlasá tanečnice; její postava se mění; ke konci nebojácná a smířená, vše jí dochází, pokusí se vzepřít
Herman Cohen - bohatý americký Žid; vezme do ochrany Kateřinu; mluvčí všech pánů; dobrosrdečný; váží si života víc než peněz; snaží se pomoct
pan Bedřich Brenske - velí "výměně" zajatců; prolhaný, přetváří se, předstírá soucit, snaží se vlichotit; představuje německou propagandu

CHARAKTERISTIKA DÍLA:

• novela
• chronologická kompozice
• er-forma
• intrikářství, lhaní, vydírání
• ke konci rychlý dějový spád
• poukazuje na krutost Němců během 2. světové války
• děj se odehrává v některém z koncentračních táborů mezi roky 1942-43
• tři kapitoly

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• dlouhé monology (hlavně pan Brenske)
• obsáhlé popisy
• téměř žádné odstavce
• přísloví (např. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá)
• hrubá slova, vulgarismy (ze stran vojáků)
• zdrobněliny (často myšlené sarkasticky)
• dlouhé myšlenky
• alegorie a narážky

TEMATICKÝ PLÁN:

Hlavní téma - zacházení s Židy během 2. světové války
Motivy - peníze; touha po svobodě; klam; smrt
Vedlejší témata - svatba Kateřiny a Hermana; pokus Kateřiny zachránit rodinu; šití obleku; smrt Rappaporta-Liebena

MOJE HODNOCENÍ:

Když jsem knihu četla, cítila jsem neustálé napětí a nevěřila jsem, že se někomu podaří uniknout. Pokaždé když přišel pan Brenske žádat o další peníze, cítila jsem vnitřní odpor, znechucení a zlost. Konec je velmi rychlý a složitě popsaný, musela jsem si jej přečíst dvakrát, abych mu porozuměla.

UKÁZKA:

"Musela se zaklonit trochu dozadu, aby tam dosáhla; ohnula ruku prudce v lokti a najednou strhla bělostný, jemně prošívaný kus prádla a udeřila přezkou na druhém konci Horsta Schillingera mezi oči. Bylo to nenadálé ve chvíli, kdy se nejsrdečněji smál; oslepila ho i překvapením, kromě bolesti, protože touto svlékárnou prošlo už tisíce lidí poslušných jako ovce, a nikdy se mu ni podobného nestalo."