Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O praotci Čechovi (str. 13-21)
Charvátská země byla zmítána válkami, a proto se dva bratři Čech a Lech dohodli, že zem i se svým lidem opustí (str. 13). Chtěli najít zemi, kde by mohli v klidu a míru žít, zemi úrodnou a bohatou na zvěř. Hledali dlouho, až jednou přešli řeku Vltavu (str. 14). Všichni unavení již odmítali dále putovat, tedy se utábořili na noc u úpatí blízké hory. Čech se chtěl rozhlédnout, kudy půjdou další den dál, a proto vylezl na vrcholek hory, kde spatřil kraj, o kterém dlouho snil. Vrátil se k ostatním a pověděl jim, ať se podívají na tuto zemi. Když tak učinili, nadšeně souhlasili, že právě tady se usadí. A protože země neměla jméno, pojmenovali ji podle Čecha (str. 16). Pak žili mnoho let spokojeně, když se Lech rozhodl opustit Čecha a jít si hledat o kousek dál svou zemi (str. 19). Poodešel jeho lid o tři dny na východ, a aby Čech věděl, kde se usadí, zapálili oheň, který Čech uviděl z Řípu. Lech začal ihned stavěti mohutný hrad, a protože se odtamtud stále kouřilo, nazvali ho Kouřim (str. 20). Po třiceti letech zesnul vojvoda Čech a jeho lid mu nechal postavit mohylu, na kterou se chodil modlit.

O králi Ječmínkovi (str. 97-101)
Když král Moravy najednou zmizel, začali pánové hledat nového panovníka. Všichni se shodli, že nejlepší volbou bude zeman žijící na hradě Chropín a zvolili ho za krále (str. 97). Zprvu nový panovník jezdil mezi lidem a lidé mu blahořečili, ale později začal pořádat bohaté hostiny a lovy a v královské pokladnici již nebylo stříbra. Proto uvalil na lid vysoké daně. Lidé prosili královnu o smilování, neboť ta jediná jim byla nakloněna. Prosila manžela, ale ten byl neústupný a nakonec královnu vyhnal (str. 99). Když ji odváděli do vyhnanství, popadl ho vztek a s mečem za ní vyběhl. Královna vědoma si, že není kam utéci, skočila do ječmene. Tam ji našli až vesničané s novorozeným synáčkem v náručí. Toho pojmenovala Ječmínek na památku toho, že se narodil v ječmenu. Královna bydlela ve vesnici, a když to král zjistil, nechal ji odvést pryč. Jednou se mu zastesklo po ní i jeho synovi, a tak je nechal přivolat zpět. Ale jeho žoldnéři ji na místě, kde přebývati měla, nenašli. Král ji nechal hledat, ale nikdy ji nenašel. Začala se vyprávět pověst o tom, že až bude Moravě nejhůř, přijede král Ječmínek a zachrání ji (str. 101).

Král - Agresivní člověk, který pro svou zábavu byl ochoten nechat lidi hladovět a nechal vyhnat svou královnu i se synem.

VLASTNÍ NÁZOR:

Pověsti mě zaujaly pohádkovostí a zajímavými ději.