Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• z části Pověsti doby křesťanské

V zátiší mezi vlnícím se obilím se skrývala neveliká louka. Na jejích okrajích rostly nízké keříky červených růží. Tyto růže jsou zvláštní, protože nikde v okolí nerostou. Chtěli je vyplenit, ale do roka se zazelenaly zase. To proto po nich má toto místo svůj název: Růžový palouček.

Když Ferdinand I. přemohl odpor stavů, vzal panu Kostkovi z Postupic hrad a obyvatele museli do vyhnanství. Ve vězení seděli čtrnáct let. Když se z vyhnanství vrátili, usadili se opět v Litomyšli. Volnost dlouho neužili. Vypukly velké války kvůli náboženství. Obyvatelé katolíci se domluvili, že se sejdou a rozloučí se s jejich rodnou krajinou. Nejeden vyhrábl si na památku hrst hlíny z rodné půdy a nejeden políbil zemi, kterou slzami skropil. Z těch slz pak vyrostly ty růže, aby vydaly svědectví o věrnosti a lásce k vlasti. Té noci rovněž zakopali zlatý kalich, jenž tam prý leží dodnes hluboko v zemi pod paloučkem.

Rusové vyptávali se na Růžový palouček. Když se o něm dozvěděli, seskočili z koní a po kolenou dolezli až k němu a tam se vroucně modlili.

I stará věštba se týká paloučku - bude na něm svedena bitva tak hrozná, že i krev poteče. A pak sejde se tam sedm králů a ti smluví věčný mír.

Text celé pověsti Růžový palouček si můžete přečíst v naší čítance.