Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Pan Kopfrkingl je zaměstnancem pražského krematoria. Odtud se odvíjí veškerá jeho životní filosofie. Miluje smutné věci, zpopelnění uznává jako jediný důstojný způsob pohřbu. Jakýkoli hovor doma končí v obřadní síni, dokonce i když si dcera Zina pozve na oslavu narozenin kamarády, mluví se o krematoriu. Za nejvyšší řád je považován pořadník spalovaných rakví. Celá rodina chodí převážně v černém, Zina dostává pohřební klavírní skladby, manželka Marie, kterou oslovuje jedině Lakmé, zase černé límečky k šatům. Sám si neumí vytvořit vlastní názor, pouze opakuje to, co mu někdo řekl, aniž by nad tím sám přemýšlel.
Často se setkává s přítelem Willim Reinkem. Chodí spolu na box, podívat se, jak Vůdce cvičí svou mládež a do klubu, kde se pan Kopfrkingl setká s Vůdcovými důstojníky. Přestože měl předtím velmi mírumilovnou povahu, nesnášel křik a hádky, začíná na něj Willi neblaze působit. Vypráví mu o dobrotě Vůdce a o tom, jak by se měl dobře, kdyby s ním začal spolupracovat. Nic z toho na pana Kopfrkingla neplatí, až se mu Willi vysměje, že bude do smrti maximálně zaměstnancem krematoria a nikdy se nestane ani ředitelem. To už na pana Kopfrkingla začne platit.
Dostane za úkol jít v žebráckém převlečení do židovského města a poslouchat, o čem si Židé povídají. Willi mu tvrdí, že Židé ohrožují Vůdce, on ale neusiluje o jejich životy a jen je chce přesunout na místo, kde by se jim žilo lépe. Kopfrkingl uvěří, rád taky poslouchá Williho řeči o tom, že on patří mezi vyvolené. Problém nastane, když se dostane do Vůdcovy vyšší společnosti a zjistí se, že jeho Lakmé je Židovka. Doporučují mu rozvod, aby se dál nešpinil soužitím s tak nízkou rasou. Kopfrkingl ji nejdřív brání, nakonec ale Lakmé oběsí v koupelně na šňůře od ventilace, aby se netrápila tím, že dlouhá léta žila v nerovném manželství. Syna Miliho, protože je Lakmé velmi podobný, ubije v krematoriu železnou tyčí a přidá ho do rakve k německému důstojníkovi. Na množství spáleného popela to nemá vliv. Ušetří Miliho nešťastnému životu, protože ho nepřijali do německé školy. Zůstane mu jen dcera Zina, blondýnka s modrýma očima, které ale chystá stejný úděl jako Milimu. Nepochybuje o správnosti svých činů, ví, že Židům pomáhá dostat se z tohoto světa. Zblázní se, a když se po válce vrací z blázince, vidí jen utrápené tváře svých známých. Nechápe to, protože on jim přece pomohl.