Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Slavná básnická skladba Vítězslava Nezvala Edison (1928) je součástí básnické sbírky Básně noci, kterou Nezval poprvé uveřejnil v roce 1930. Nezval ji napsal rozlehlým šestistopým trochejem a osobitým způsobem se tak nechal konfrontovat s konkrétní postavou amerického vynálezce Thomase Alvy Edisona (1847-1931). Jeho osud mu totiž umožnil, aby se i on mohl vyjádřit k otázkám smyslu lidského života, práce a tvůrčího činu. Nezval zde sám sebe také stylizuje do role básníka-tvůrce z rodu Edisonova, který naplňuje svůj život tvůrčí prací a překonává tak chmurnou perspektivu smrti přitakáním nekonečnému proudu života. Celá skladba svou stavbou výrazně upozorňuje na sonátovou konstrukci a podobně, jako i další básně z uvedené sbírky, v sobě nese přívlastek noční atmosféry.

ROZBOR:

• 5 zpěvů
• lyrický subjekt = básník
• refrén - na začátku pesimistický, na konci prvního zpěvu se změní v optimistický: Bylo tu však něco těžkého co drtí, smutek, stesk a úzkost z života i smrti. Bylo tu však něco krásného co drtí, odvaha a radost z života i smrti.
• polytematičnost (= uvolnění dějových souvislostí, spontánní proud představ)
• sdružený rým
• 11 a 12slabičný verš s trochejskou stopou
• volné asociace
• přirovnání, metafory, anafory, výčet
• odstraněna interpunkce
• kontrasty: den X noc, stín X jas, smutek X radost, smrt X život, hazardní hráč a sebevrah X vynálezce
• vývoj od smutku a pesimismu k radosti a optimismu

STRUČNÝ OBSAH:

1. zpěv
Básník se vrací jedné zimní noci domů z hospody. Spatří sebevrahův stín. Vrací se spolu domů. Když došel domů, stín mizí. V novinách uviděl velkou podobiznu Edisona.

2. zpěv
Epizoda z Edisonova mládí; motiv vlaku

3. zpěv
Popisuje svět moderní civilizace. Motiv New Yorku.

4. zpěv
Touha dobývat, měnit svět; zmiňuje se o ostatních objevitelích - Newton, Beethoven

5. zpěv
Pocit radosti. Znovu se vrací k podobizně Edisona v novinách, přirovnává práci vynálezce k práci básníka.