ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Kundera Milan (*01.04.1929)

   
­­­­

Žert (8)

Na pozadí historických událostí let 1948-1964 román rozehrává příběh člověka, do jehož života výrazně zasáhl nemístný žert...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Atlantis v Brně roku 1996 (6. vydání). Doslov napsal Zdeněk Kožmín. Počet stran: 326. ISBN: 80-7108-116-7.

OBSAH:

Hlavním hrdinou je Ludvík Jahn. Příběh začíná jeho vyprávěním, když se vrátil do svého rodného města (na jižní Moravě) kvůli určitému poselství. Zabydlí se v hotelu a jde se projít po městě. Potřebuje kvůli svému poslání najít útulný byt. Vzpomene si, že zde má starého přítele, jemuž dříve pomohl na univerzitě, když se rozhodovalo o jeho vyhazovu. Jeho přítel Kostka pracuje v nemocnici, proto za ním Ludvík jde a požádá jej o laskavost. Kostka mu vyhoví a přislíbí mu zapůjčení bytu.

Celý příběh se začne rozvíjet. Střídavě se střídá vyprávění z pohledů různých lidí, kteří mají ovšem určitou spojitost s Ludvíkem.

Ludvík jako student studoval na fakultě v Praze (1948). Byl nadšeným komunistou a na škole se seznámil s Markétou. Markéta byla krásná, ovšem trochu naivní a byla také nadšenou komunistkou. Ludvík hledal všechny možné způsoby, jak se s ní sblížit. Dostali se jen k polibkům.

Během prázdnin se konečně naskytnou dva týdny, kdy má Ludvík volno. Markéta ovšem dostane nabídku jet na komunistický tábor, kde se má účastnit řady školení. Ludvík je rozladěný, ale Markéta se těší. Ze školení píše Ludvíkovi spoustu nadšených dopisů o dění tam. Ludvík je už naštvaný z toho, že je tam tak nadšená a že se jí po něm nestýská. Proto jí napíše žertem naštvaný pohled se slovy, že "optimismus je zkáza lidstva." Když ho pošle, začne trochu litovat. Píše Markétě dál, ale od ní už žádný dopis nedostane.

Po pár týdnech si ho komunistický výbor přivolá k sobě do kanceláře. Ptá se ho, jestli se zná s Markétou a jestli jí posílal nějaké dopisy. Ludvík chápe, čeho se dotazy týkají a snaží se předstírat, že si to už moc nepamatuje. Ovšem pak na něj s dopisem udeří a on již nezapírá. Obhajuje se ale, že dopis byl myšlen žertem a že je pro komunismus.

O pár dní později dostane předvolání ke komisi, která rozhodne o jeho trestu. Ludvíkovi dojde, že má ve výboru starého známého - Pavla Zemánka, s nímž dříve hrál ve folklorním sboru a doufá, že mu v této situaci pomůže. Jde za ním a všechno mu vysvětlí. Zemánek ho vyslechne.

Přijde den, kdy se rozhodne o jeho budoucnosti. Hlavního slova se ujme Zemánek. Začne vysvětlovat, že Ludvík je očividně proti komunismu, že je odpůrce strany a že navrhuje vyloučení ze strany i ze školy. Celá místnost souhlasně zvedne ruce a Ludvík je vyhozen. Poté se ještě sejde s Markétou, která mu řekne, že dopis musela ukázat, protože ji vyslýchali. Nijak toho ale nelitovala.

Ludvík odjede na nějakou dobu na Moravu, protože jeho kariéra se rozplynula a pracuje na brigádách. Poté ale dostane předvolání na vojnu do Ostravy. Dostane se k "černým" - odpůrcům režimu. Zde musí pracovat v dolech, ale na rozdíl od ostatních vojáků dostávají zaplaceno. Mají zde ovšem málo vycházek.

Na jedné z vycházek se seznámí s Lucií.
Procházel se kolem kina a prohlížel si filmy. Najednou uviděl dívku, která vešla dovnitř. Něco ho na ní zaujalo. Koupil si lístek na film také a ve skoro prázdném sále si sedl vedle ní. Když film skončil, oslovil ji. Bydlela na internátě, bylo jí osmnáct a přestěhovala se sem z Chebu.
Od té doby se začali stýkat. Viděli se sice jen jednou za pár týdnů, protože Ludvík neměl častěji vycházky, ale Ludvík byl do ní zblázněný. Když se neviděli, psal jí dopisy. Ona mu ovšem nikdy neodepisovala, protože nechtěla, aby v dopisech zněla hloupě. Jejich vztah se nikdy nedostal na intimnější rovinu. Ludvík chtěl a moc.
V kasárnách si muži vyprávěli erotické zážitky se svými partnerkami. On, protože jediný měl holku, kterou mohli jeho spolubydlící vidět, si vymyslel všechny erotické detaily. Lucie občas chodila za plot jejich kasáren a pozorovala Ludvíka. Přitom ji všichni jeho kamarádi pozorovali dychtivými pohledy a představovali si to, co jim Ludvík vyprávěl.

Luciiny spolubydlící měli na pár dní odjet pryč. Ludvík toho chtěl využít a Lucii na internátě překvapil. Chtěl se s ní milovat, ale ona mu stále uhýbala. Myslel si, že je panna a že se o svoje panenství bojí. Ludvík se pro tentokrát vzdal, ale Lucie mu musela slíbit že příště.

Jeden z Ludvíkových spolubydlících tajně zajišťoval ostatním vycházky, protože se mu podařilo domluvit se s mužem, jenž bydlel kus od kasárenského plotu. Jejich velitel jim na to ale přišel a zakázal jim všechny vycházky.
Ludvík tak moc chtěl Lucii, že se rozhodl v noci uniknout z kasáren. S mužem, který bydlel blízko, se domluvil, že mu půjčí pokoj, kde to bude moci uskutečnit. Utekl v bezpečí a s Lucií se v pokoji sešel. Ona se ovšem pořád bála a odmítala. Ludvík už byl naštvaný a řekl jí, ať vypadne, že už ji nikdy nechce vidět. Jakmile odešla, litoval toho. Od té doby jí pořád psal dopisy, ale ona nikdy neodepsala a ani za ním nepřišla. Až jednoho dne se mu dopis vrátil s nápisem: "Adresát se odstěhoval." Byl zdrcený. Miloval ji.
Povinná služba mu skončila a on zůstal ještě pár let pracovat v dole. Poté chtěl dostudovat.

Na scéně se objeví Helena. Je reportérka a za Ludvíkem přijela udělat rozhovor na jeho současné pracoviště. Ludvíkovi je dost odporná. Poté ovšem zjistí, že je manželkou Zemánka. V hlavě se mu začne odvíjet plán. Začne s Helenou flirtovat, poté se sejdou i v kavárně a pak si vyjedou mimo Prahu. Nakonec si domluví, že Helena dojede za Ludvíkem do jeho rodiště. Proto si Ludvík půjčil od Kostky byt. Chce se zde s Helenou vyspat. Helena je do Ludvíka bláznivě zamilovaná.

Další postava, z jejíž strany je viděn příběh, je Kostka. Když studoval, z ústavu odešel o pár měsíců později než Ludvík. Z Prahy se odstěhoval do malé vesnice, kde pracoval v družstvu. Bylo mu to doporučeno, protože byl označován za nepřítele komunismu, neboť je křesťan. Výbor jeho gesto bral dobře. Zde byl šťastný a dařilo se mu. Po čase se mezi místními obyvateli začalo proslýchat, že zde v okolí je nějaká tulačka. Občas ji někteří obyvatelé viděli, ztrácelo se jídlo. Děti si ji oblíbily, protože pro ně představovala tajemnou vílu a nechávaly jí i jídlo. Jednoho dne ovšem našli její úkryt (v lese v polorozpadlém seníku). Zde objevili její kufr a počkali si, až přijde. Poté ji odvedli do města. Tulačkou byla Lucie. Bylo to poté, co uprchla z Ostravy. Chtěla se vrátit do Chebu, ale v půli cesty si to rozmyslela.
Přijmou ji do družstva, začne zde pracovat. Lidé ji mají rádi, protože je tichá a pracovitá. Kostka chce o ní zjistit více. Sblíží se s ní a začne jí vyprávět o bohu. Lucie je jím fascinována. Pomalu se mu otevírá. Řekne mu, že když byla v Chebu, přátelila se s partou kluků. Ti ji ovšem jen zneužívali a byli na ni hrubí. Když se její otec dozvěděl, že s nimi spí, zmlátil ji a Lucie poté utekla do Ostravy. V Ostravě se seznámila s vojákem, o němž ale později zjistila, že je stejný jako ostatní. Nejmenovala ho a neřekla ani, že ho milovala.
Jednou se s Kostkou vyspala, ale Kostka se jakéhokoliv vztahu s Lucií bojí. V Praze má manželku a dítě. Předseda družstva je obviněn, že je proti komunismu a že se zdržuje s podezřelými individui. Jedním z nich je myšlen i Kostka. Ten toho využije a odejde. Bojí se toho, jak by to dopadlo s ním a Lucií. Lucie je zdrcena.

Další z důležitých lidí v příběhu je Vladimír. Je to Ludvíkův přítel z fakulty. Když Ludvík přijel na Moravu, potkali se, ale Ludvík ho ignoroval. Vladimír je velkým příznivcem folklorního souboru a zrovna je ve městě jízda králů. Letošním králem byl zvolen jeho syn Vladimír. Je to hlavně pocta pro jeho otce. Vladimír ale jet nechce. Jaromír ho přemlouvá a asi úspěšně.

Ludvík mezitím ve městě potká v holičství Lucii. Není si jistý, jestli je to ona, patnáct let ji neviděl. Ona nejeví žádné známky, že by ho poznala.

Poté se sejde s Helenou a odejde s ní do Kostkova bytu, kde se s ní vyspí. Je spokojený, protože něco Zemánkovi sebral. Helena mu ale poté řekne, že k němu - Zemánkovi - nic necítí a že spolu už několik let ani nežijí. Ludvík je zdrcený. Prohrál.

Nastane jízda králů. Jaromír je nadšený. Vladimír je králem. Poté mu ovšem soused řekne, že před chvíli odjel na motorce s jeho vnukem. Za krále se převlékl někdo jiný a syn s manželkou mu v tom lhali. Je zdrcený. Folklor bylo to největší, na čem mu záleželo.

Na jízdu králů se přišla podívat i Helena, protože dělala reportáž. Zde potká svého manžela Pavla Zemánka, který se vrátil z Bratislavy a měli se zde setkat. Helena zjistí, že si Pavel s sebou vzal i svoji milenku, která je jeho studentkou na univerzitě. Do tváře mu vpálí, že je zamilovaná a že mu nebude při rozvodu dělat problémy. Pavel uvidí Ludvíka a pustí se s ním do řeči. Ludvík vidí, že se Pavel hodně změnil. Docela by si s ním i rozuměl. Cítí, že všechna jeho touha po pomstě už ztratila smysl. Měl ji vykonat tehdy. Teď už je pozdě.

Heleně Ludvík řekne, že ji nemiluje a že vztah musí ukončit. Ta je zdrcená a pokusí se předávkovat prášky, jež má u sebe její mladší společník. V tubě s prášky proti bolesti měl ovšem ukryté prášky na lepší funkci střev, takže Heleně bylo jen špatně.

Ludvík je zdrcený. Už neví, co má dělat. Vydá se na procházku do polí. Tam se vydal i Vladimír. Je zničený, protože všechna jeho hrdost ve folklor byla zničena. Leží u potoka. Ludvík ho vidí a přemýšlí, jestli se mu má vyhnout. Tentokrát s ním ale chce mluvit. Povídají si. Ludvík ho poprosí o jednu věc. Jestli by si s ním a jeho souborem mohl večer zahrát.
Večer k nim skutečně zasedne. Hrají v hospodě, kde se většina mladých opije a skoro je nevnímají. Hrají si jen pro radost. Vladimír chce jít hrát do přírody. Jeden z jeho spoluhráčů ovšem namítne, že musí podle dohody vydržet ještě do večera. Vladimírovi se udělá špatně. Dostane infarkt. Příběh končí tím, že ho nakládají do sanitky...

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Pája, 10.05.2012

­­­­

Diskuse k výpisku
Milan Kundera - Žert (8)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­