Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Žertem je v této knize míněna především nepovedená odplata. Nevinný vtip ze školních let měl pro jeho aktéra, Ludvíka Jána, tragické důsledky. Jako mladý student se zamiloval do půvabné Markétky, ta však dala přednost politickému školení před romantickým vztahem. Ze školení mu poslala velmi politicky laděný pohled a on, ve snaze naznačit jí nepřiměřenost jejího politického zaujetí, jí žertem, rovněž otevřeným pohledem odepsal: "Optimismus je opiem lidstva, zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij...". Věc však byla řešena jako protisocialistické jednání, Ján byl vyloučen ze školy a poslán na vojnu k jednotkám PTP.
Po letech Ján, dodatečně dostudovaný a nyní úspěšný vědecký pracovník, přijíždí do rodného městečka na Moravě na lidové slavnosti a je pronásledován vzpomínkami na minulé křivdy. V této náladě za ním přichází redaktorka z rozhlasu, aby s ním nahrála rozhovor. Představuje se jako Helena Zemánková a ukáže se, že jejím manželem je bývalý Jánův spolužák, právě ten, který se nejvíc zasloužil o jeho vyloučení ze školy. Ján má pocit, že teď má příležitost k pomstě a rozhodne se, že Zemánkovu manželku svede. Svěří se svému příteli, který jej však od pomsty zrazuje, přesto mu však nakonec půjčí byt. Do něj Ján pozve Helenu, přetrpí její nadšené opilecké litanie o lásce k folklóru i vyprávění o tom, jak se na jakési manifestaci seznámila se svým mužem. Přes odpor, který v něm Helena vzbuzuje, se s ní Ján vyspí a má pocit, že se konečně pomstil. Ale jenom chvíli, jenom do toho okamžiku, než mu Helena řekne, že se svým mužem už tři roky nežije a dá mu najevo, že považuje za samozřejmé společnou budoucnost.
Osud svůj krutý žert dovrší ještě tím, že na slavnostech se Ján setká se Zemánkem, který se chová přátelsky, jako by se nikdy nic nestalo. Manželka mu už řekla o Jánovi a on, ve společnosti mladé a krásné přítelkyně, Jánovi přeje mnoho štěstí. Ján pochopí, že obětí vlastní pomsty je, jako před lety, opět on sám. Ve vzteku řekne Heleně, že o ni nestojí. Ta se pokusí otrávit, ale splete se prášky s projímadlem (další trgikomický žert osudu).
Zatrpklý Ján jde hrát s folklórní skupinou svého kamaráda a přesto, že jejich hudby si nikdo nevšímá, cítí najednou vnitřní klid, cítí, že je zpět tam, kam patří, mezi svými, ne sice úspěšnými ani dokonalými, ale plnými lidství.

Nepatetické líčení tehdejší doby je plné hořkosti, ale i naděje. Odsuzujíc nedemokratický režim byla kniha také tímto režimem odmítnuta a i když se v krátkém volnějším období dočkala zfilmování, v období normalizace byl film uložen do trezoru a kniha nesměla být vydávána ani zařazena ve veřejných knihovnách. Autor, jako mnoho jiných, odešel do emigrace, na rozdíl od nich však s prostředím splynul, žije ve Francii a česky již vůbec nepíše.

Čtenářský deník	-	Falešný autostop (Směšné lásky), Falešný autostop (Směšné lásky) (2)
	-	Jakub a jeho pán (pocta Denisi Diderotovi), Jakub a jeho pán (pocta Denisi Diderotovi) (2), Jakub a jeho pán (pocta Denisi Diderotovi) (3)
	-	Nesmrtelnost, Nesmrtelnost (2)
	-	Nesnesitelná lehkost bytí, Nesnesitelná lehkost bytí (2)
	-	Směšné lásky, Směšné lásky (2), Směšné lásky (3), Směšné lásky (4), Směšné lásky (5), Směšné lásky (6)
	-	Valčík na rozloučenou, Valčík na rozloučenou (2), Valčík na rozloučenou (3), Valčík na rozloučenou (4)
	-	Ztracené dopisy
	-	Žert, Žert (2), Žert (3), Žert (4), Žert (5), Žert (6), Žert (7), Žert (8)
	-	Žert (rozbor)

Čítanka	-	Kdybys tak raději mlčel
	-	Směšné lásky, Směšné lásky (2)
	-	Žert