ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Kundera Milan (*01.04.1929 - †11.07.2023)

­­­­

Žert (6)

Román Žert postihuje úděl intelektuála v totalitní společnosti. Ironický lístek adresovaný krásné, ale hloupé dívce a zachycený pozornými funkcionáři uvede do pohybu lavinu, jež vrhá lidské osudy do nicoty. Svým existenciálním vyzněním však tento zoufalý románový výkřik přesahuje politické souvislosti.

Kunderův Žert je vedle románu Sekyra (1966) Ludvíka Vaculíka jedním z prvních literárních děl, kterými se celá jedna generace českých autorů v 60. letech 20. století začala vyrovnávat se svou angažovaností v období budování socialismu v 50. letech. Zároveň se tu Kundera představuje jako typ spisovatele, navazujícího na racionalistickou, osvícenskou románovou tradici (Diderot, Voltaire) a na autory, kteří tuto tradici rozvíjeli ve 20. století (Kafka, Musil, Vančura).

Kundera v Žertu rozvíjí rovněž prvky frašky a grotesky. Jeho postavy nemají realistickou, věrohodnou psychologii, ale jsou spíše loutkami v rukou osudu (resp. autora). Hlavní hrdina Ludvík Jahn má blízko k hrdinům povídek ze Směšných lásek - opět je to postava, která podléhá iluzi o tom, že svůj osud drží v rukou a že je schopna manipulovat životy ostatních. Podobně i ostatní postavy žijí "zaslepeny" svými osobními mýty - novinářka Helena svým sentimentalismem, křesťan Kostka svérázným pojetím víry, Ludvíkův přítel z dětství Jaroslav iluzí o čistotě a nezničitelnosti slováckého folkloru.
Jako student a účastník budování socialismu provede Ludvík Jahn nedlouho po komunistickém převratu v roce 1948 zdánlivě nevinný žert - pošle své dívce Markétě na stranické školení pohlednici s ironicky myšleným kontrarevolučním textem. Markéta ji ale ukáže svým soudruhům a Ludvík je veřejně pranýřován pro údajně záporný vztah k revoluci. Je vyloučen ze strany a ze studia a posléze stráví několik let u PTP (tedy v tzv. Pomocných technických praporech, v nichž sloužili vojenskou prezenční službu lidé nepohodlní režimu). Patnáct let po osudném "žertu" se chce Ludvík Jahn pomstít alespoň jednomu z hlavních iniciátorů jeho vyloučení ze školy - tedy vzornému svazákovi, dnes reformnímu komunistovi Pavlu Zemánkovi. Aktem pomsty se má stát svedení Zemánkovy manželky Heleny. Ludvík se s ní vyspí, ale zjišťuje, že jeho pomsta se zcela míjí účinkem: manželství Zemánkových je v troskách a nadto se do něj Helena zamiluje. Ludvík Heleně sdělí, že on ji nemiluje, a ona se pokusí o sebevraždu - namísto prášků ale spolyká projímadlo. Hra, kterou chtěl Ludvík rozehrát jako varovné memento, se tak mění v hořkou frašku. Román začíná Ludvíkovým příjezdem do rodného města, kde se má při folklorních slavnostech Jízdy králů setkat s Helenou Zemánkovou. O předchozích událostech se dozvídáme v četných retrospektivách.

V románu se střídají čtyři vypravěčské hlasy - Jahnův, Helenin, Kostkův a Jaroslavův, z nichž každý přináší do vyprávěného příběhu vlastní úhel pohledu. Vzniká tak mnohohlas, jehož kompozice je inspirována (tak jako často i v dalších Kunderových dílech) stavbou hudební skladby.

Střídání vypravěčů přináší i proměny stylu, každý z nich promlouvá svým specifickým způsobem. Najdeme zde pasáže reflexivní a popisné, proměňuje se tempo i obraznost vyprávění. Pro Kunderu jsou typické zejména pasáže úvahové, esejistické.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Martina O., 04.04.2009

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Milan Kundera - Žert (6)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)