Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Forma - báseň se skládá z deseti zpěvů; verše jsou podobné epigramům, jsou obvykle tvořeny jednou jednoduchou, ale útočnou větou; jazyk používá lidové výrazy, aby se zdůraznila lidovost; z rozsáhlých satirických skladeb Karla Havlíčka je Křest svatého Vladimíra asi nejsatiričtější a nejútočnější
Hlavní myšlenka - církev neřídí bůh, ale vládce
Hlavní postava - bůh Perun, car Vladimír

Havlíček byl známý kritik církve, bral ji jako nástroj panovníka k udržení morálky, proto boha Peruna ztvárnil jako sluhu panovníka. Na rozdíl od Lávry je Vladimír vyobrazen vší svou krutostí jako zlý a paličatý panovník. Kromě toho bez servítek odhalil poměry v tehdejším Rusku. Výborně přenesl děj do současné doby. Do děje vstupují policajti, vojenský soud, ministrové.

Car ho za to potrestá, odsoudí ho a nechá ho společně s jedním novinářem utopit. V novinářovi můžeme najít Havlíčka. Lid po smrti boha odmítá poslušnost, nechtějí platit desátky. Situaci car vyřeší tak, že vyhlásí konkurs na nového boha. Do Ruska se vydávají davy zástupců ze všech církví a nabízejí své bohy.

Podle rozvrhu, načrtnutého na jednom lístku, měla báseň skutečně končit pokřtěním knížete Vladimíra. Plány na napsání této skladby si přivezl K.H.Borovský z Ruska v letech 1848-1854. V kratších i delších přestávkách byl vydáván v časopisech v letech 1861 a 1867. Celkově vyšel až roku 1876.