Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Borovský, Bach - rakouský ministr, Dedera - policejní komisař

DĚJ:

Tato satirická báseň o devíti zpěvech vypráví pravdivý příběh K.H.Borovského o jeho deportaci do Brixenu. Dílo je psáno jako monolog vypravěče obracejícího se k měsíci jako adresátovi.
Jednou pro něj v noci poslali kočár s policajty. Vzbudil ho četník a předal mu vzkaz od pana Bacha. Stálo tam, že potřebuje změnu povětří, a proto pro něj poslal kočár. Nemohl tedy odmítnout a i proto, že měl četník za rozkaz ho přemluvit. Dedera, který řídil jeho převoz, mu pravil, ať s sebou nebere zbraně a ať jde inkognito. Oblékl se a šel ven. Venku už stáli připravení koně a četníci. Rozloučil se s rodinou a jel.
Když projížděli přes Jihlavu, vzpomněl si na věznici Kufstein. Cesta z Reichenhallu do Waidringu byla hrozná. Jeli strmou cestou, kočár se houpal a on pravil, že je to tím, že v kočáře se veze i člověk se špatným svědomím a ať ten hříšník tedy vyskočí. Jen to dořekl, všichni vyrazili dvířka a vyskákali z vozu. Bez opratí a kočího cválal s koňmi sám. Přijel k poště, kde povečeřel. Poté si pro něj přišla policie.
Borovského uvěznili a do Čech poslali potvrzení o jeho převzetí. Často mu v Brixenu byl jediným přítelem měsíc, se kterým rozmlouval.
Autor zesměšňuje a kritizuje tehdejší vládu a policejní aparát.