Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Román "Hrozny hněvu" byl vydán roku 1939 a Steinbeck za něj okamžitě obdržel Pulitzerovu cenu. O rok později byla kniha s velkým úspěchem zfilmována a snímek byl oceněn několika Oscary.

DĚJ:

Rodina Joadových z Oklahomy je nucena vystěhovat se z domova do Kalifornie - důvodem je to, že moderní zemědělská technika nahrazuje nedostatečně efektivní lidskou práci. Ve chvíli stěhování celé rodiny se domů vrací i syn a bratr Tom Joad, který seděl ve vězení kvůli rvačce, při níž zabil svého soupeře. Celá rodina - otec, matka, děda s babičkou, Růže Sáronská s manželem Conniem, synové Noe, Al a Tom, děti Rutička a Winfield - koupí nákladní auto a stejně jako tisíce jim podobných lidí vyjedou na dalekou cestu s pár dolary v kapse. S sebou nakonec vezmou ještě kazatele Cassyho, rodinného přítele.
V Kalifornii je ale místo štěstí a plných žaludků čeká jen hlad, nelidské zacházení a obrovské zklamání. Na chvíli se sice ubytují ve vládním táboře, kam za nimi nemůžou pomstychtiví šerifové, kteří zoufalé přistěhovalce vidí pouze jako zdroj ohrožení pro zdejší lidi, a místní obyvatelé, které zchudlé farmáře označují hanlivým slovem OKI. Při hledání práce se ale musí pohnout z místa, jinak by zemřeli hlady, a tak poklidný tábor musí chtě nechtě opustit. Rodina se začne postupně trhat - prarodiče zemřou, zbabělý Connie uteče od své těhotné manželky, podivínský Noe odejde žít k řece a Tom se musí schovávat poté, co zabije dozorce pracovního tábora při roztržce, ve které je zavražděn také Cassy jako rudý agitátor, štváč a organizátor nespokojeného dělnictva.
Po nějaké době se přestane dařit i Joadovým, kteří na tom ve srovnání s ostatními nejsou zase až tak zle - chybí peníze, nemají co jíst a navíc je při mohutných deštích vyplaví voda z jejich příbytků. Růži Sáronské se nakonec narodí mrtvé dítě a rodina je nucena utéct do opuštěné stodoly na vrcholu kopce. Kniha končí velmi dojemnou scénou, kdy Růže dává napít svého mateřského mléka umírajícímu podvyživenému muži.

Kniha poukazuje na necitelnost lidí, na honbu za penězi a ziskem a sobeckou bezohlednost, která u mnohých převažuje nad ochotou pomoci druhému ve smrtelné nouzi. Steinbeckův příběh zrcadlí ubohost a odlidštěnost moderní technické kultury a pokrokové doby od jednoduchých lidských prožitků, snů, tužeb a esenciálních potřeb.

Velmi zvláštní a specifický je i jazyk díla. Autor používá čistě hovorové a nářeční obraty blízké prostým lidem, např. druhé pády podstatných jmen - Tomoj, Ježíšoj, tátoj atd.
Jedná se o velmi zajímavou knihu, do které se čtenář těžko dostává, ale o to více ho nakonec do víru příběhu pohltí. Vřele doporučuji.

Čtenářský deník	-	Hrozny hněvu, Hrozny hněvu (2), Hrozny hněvu (3), Hrozny hněvu (4)
	-	Na východ od ráje
	-	Na východ od ráje (rozbor)
	-	Nebeské pastviny
	-	O myších a lidech, O myších a lidech (2), O myších a lidech (3), O myších a lidech (4), O myších a lidech (5), O myších a lidech (6), O myších a lidech (7), O myších a lidech (8), O myších a lidech (9), O myších a lidech (10), O myších a lidech (11), O myších a lidech (12), O myších a lidech (13), O myších a lidech (14)
	-	O myších a lidech (divadelní představení)
	-	O myších a lidech (rozbor), O myších a lidech (rozbor) (2)
	-	Perla, Perla (2)
	-	Plameny zářivé
	-	Pláň Tortilla
	-	Pohár zlata
	-	Ryzáček, Ryzáček (2)
	-	Toulavý autobus, Toulavý autobus (2)
	-	Toulky s Charleym

Čítanka	-	Hrozny hněvu
	-	Na východ od ráje
	-	O myších a lidech
	-	Pohár zlata
	-	Toulky s Charleym