Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ÚVODEM:

Novelu do novodobé literatury zavedl Giovanni Boccaccio, italský spisovatel a humorista. Jeho nejstarší dílo Dekameron je sbírkou sta novel, ve kterých jsou popsány zvyky, zábava a slabůstky renesančních lidí, zvláště představitelů měšťanského stavu. Vtipné, rafinované povídky, zarámcované průvodním vyprávěním, tzv. rámcovou novelou, se nevyhýbaly pikantním či komickým detailům. Ukazovaly životní styl doby v celé jeho bujarosti a různorodosti. Humorem a erotikou kypící Dekameron je renesančním dílem.

OBSAH NĚKOLIKA PRVNÍCH NOVEL:

1/1 - Sir Ciappelletto na prosbu messera Musciata odchází na území Burgunďanů, aby zde vymáhal peníze. Sir Ciappelletto byl považován za nejhanebnějšího člověka, jelikož spáchal snad všechny hříchy na světě. Podváděl u soudu, lhal pod svatou přísahou, vraždil, snažil se vyvolat zlo mezi přáteli..., prostě člověk, který se nebál božího trestu. Navštívil dva bratry, kteří si ho museli vážit, protože měli vypůjčený domek za určitý poplatek. Však náhle onemocněl. Byl už starý a lékaři říkali, že to bude jen horší a horší. Sir Ciappellett poslal bratry do kláštera, aby mu přivedli mnicha. Mnichovi pak nalhal falešnou zpověď, že ho mnich považoval za svatého. Když zemřel, byl pochován po křesťansku a uznáván díky své falešné zpovědi za svatého.

1/2 - V Paříži žil jednou kupec Gianoto di Civigni. Byl to dobrý a upřímný člověk. Jednou se setkal s dalším kupcem Alrahamem, který byl také dobrým člověkem, ale byl žid. Giannotto se ho stále snažil přemluvit k jeho víře, a to křesťanství. Alraham byl spokojen se svým, a tudíž ho odmítal. Giannotto však stále na něj doléhal a vypravoval mu, jak je to skvělé náboženství. A tak se Alraham rozhodl vypravit do Říma, aby poznal ty nejvyšší křesťany. Viděl tam jen hříšný křesťanský život, a proto se vrátil. V Paříži se setkal s Giannotto, jenž už nevěřil, že se stane křesťanem. Ale právě naopak. Dobrovolně se vzdal židovství a stal se křesťanem.

1/3 - Paladin-babylónský sultán náhle potřebuje nějaké pěkné množství peněz, a tak si vzpomněl na žida Melchisedecha, jenž půjčoval v Alexandrii peníze. Chtěl nějak chytře z něj dostat peníze, a tudíž mu položil otázku: "Které náboženství považuješ za nejlepší?" Melchisedech věděl, že musí odpovědět tak, aby se nenachytal, a proto mu začal vyprávět příběh o dědičném královském prstenu. Král měl tři syny a nevěděl, kterému má prsten předat. Dal tedy u mistra zhotovit takové ještě dva. Pak dal tajně každému jeden a všichni si po jeho smrti dělali nárok na trůn. Ale otázka, kdo se stane dědicem, se nevyřešila. "A tak to je i s těmi vírami," povídá Melchisedech. Žid i tak ochotně půjčil sultánovi peníze a stali se přáteli.