ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Camus Albert (*07.11.1913 - †04.01.1960)

­­­­

Cizinec (3)

Jeden z neproslulejších románů 20. století, jímž se Albert Camus stal duchovním otcem celé jedné poválečné generace, byl bezprostředně po svém vydání v roce 1942 označen vichystickou kritikou za "ochablost ducha" a "degeneraci lidství". Ve skutečnosti je příběh Meursaulta, náhodného vraha odsouzeného k smrti, protože odmítá přijmou roli v společenských hrách, působivou oslavou člověka, a to člověka revoltujícího. Podle vlastní Camusovy interpretace "cizinec" až do konce odmítá lhát a bez jediného náznaku hrdinského chování souhlasí s tím, že zemře pro pravdu, aniž by ji "těm druhým" vnucoval. Meursault skutečnost přijímá, ale nehodnotí, odmítá ji vykoupit jakoukoli transcedencí. Odmítá Boha, přesněji řečeno Bůh ho nezajímá ("Už mi nezbývá mnoho času ... nechtěl jsem o něj přicházet kvůli Bohu," uvažuje při návštěvě kaplana ve své cele). A přece Meursault zažívá před popravou pocit štěstí, existenciálního přesahu prostého všech iluzí, plnějšího než víra: "Jako by mě ten prudký hněv očistil od všeho zlého a jako by mě zbavil naděje, já pod tou nocí těžkou hvězdami a znameními se poprvé otvíral něžné netečnosti světa."

DĚJ:

Děj tohoto díla má 2 části a první část začíná ve chvíli, kdy hlavní postava Meursault obdrží zprávu, že jeho matka zemřela v Útulku pro přestárlé a Meursault zcela bez jakéhokoliv zájmu přijíždí na pohřeb a všechny doslova šokuje svou bezcitností a prohlášením, že svou matku nechce ani naposled vidět v rakvi. Po této události se seznámí s dívkou Marií - se svou bývalou spolupracovnicí a začnou spolu trávit více času, až z toho vznikne milenecký vztah. Jednoho dne se Marie Meursaulta zeptá, zda-li ji miluje a on zcela bez rozpaků odpoví, že ne, ale jestli chce, tak si ji vezme. Z hlediska perspektivy tento vztah neměl žádnou budoucnost a nejedná se o kvalitní vztah. Meursault naváže ještě jeden nový vztah a to se spolubydlícím z panelového domu Raymondem. A právě prostřednictvím Raymondova přítele jsou všichni pozváni na nedělní chatu na pláži. V neděli odpoledne se jdou s přáteli všichni projít na pláž, ale zde narazí na Araby, se kterými již předtím měl Raymond potyčku. Dojde zde k výměně názorů a Raymond je lehce zraněn a Meursault si vezme jeho pistoli. Všichni mimo Meursaulta se vrátí do chaty a Meursault se vrací na pláž za Araby a jednoho z nich zastřelí. Zde končí první část a začíná druhá, která se týká Meursaultova obvinění z vraždy.

V této části je popsán celý Meursaultův proces - vyslýchání svědků, ale Meursault je nakonec odsouzen k trestu smrti. Soud nezajímá ani tak vražda jako spíše vztah Meursaulta k lidem a okolí. Ve své cele několikrát odmítne kaplana se slovy, že v Boha nevěří, a tak neví, proč by s ním měl teď ztrácet čas. Také odmítl žádost o milost, jelikož Meursault říká, že ho odsoudila spravedlivost lidská. V cele také velice často myslí na Marii a v jednu chvíli dokonce přemýšlí nad výrobou gilotiny a jejího vývoje - uvědomuje si smrt člověka.
Nakonec nachází klid a usmíření, přestože odmítl kaplana, jelikož po jeho odchodu usne a vzpomíná na matku.

Úkoly:

PROČ JE ROMÁN ŘAZEN K EXISTENCIONALISMU? NAJDĚTE V ROMÁNU SITUACI, KTERÁ PŘESNĚ VYSTIHUJE EXISTENCIÁLNÍ POCIT, A ROZEBERTE JI.

Tento román je k existencionalismu řazen proto, že obsahuje veškeré prvky tohoto směru. Každý jedinec je od ostatních izolován, a lidi nelze brát jako kolektiv, člověk si uvědomuje svou dočasnost na Zemi, svou existenci, smrt bere jako něco logického (nezbytný konec) - pocity úzkosti, osamělosti a vědomí zodpovědnosti za své činy a morálku.

Strana 41
Měl bych možnost žít v Paříži a jistou část roku cestovat. "Jste mladý a já se domnívám, že by vám takový život vyhovoval." Řekl jsem, že ano, ale že mi na tom, v podstatě nezáleží. Nato mi tedy položil otázku, zdali nemám vůbec žádný zájem o změnu ve svém životě. Odpověděl jsem, že člověk svůj život stejně nikdy nezmění, že beztoho je koneckonců jeden jako druhý a že ten můj mi zatím není ani dost málo proti mysli...

Strana 99
"Dobrá, tedy zemřu." Dřív než ostatní, samozřejmě. Ale každý přece ví, že život za tu námahu nestojí. V podstatě mi bylo naprosto jasné, že je celkem jedno, zemřeme-li ve třiceti nebo v sedmdesáti, poněvadž samozřejmě tak jako tak budou žít ostatní muži a ostatní ženy dál, a celé tisíciletí se na tom nic nezmění. Tohle tedy bylo nad slunce jasnější. Pokaždé bych umíral zas jen já, teď jako za dvacet let. V tomto bodě mých úvah mi trochu vadilo, že při pomyšlení na dvacet let života před sebou mnou projelo strašné škubnutí...

Strana 102
Kaplan se ve hře taky dobře vyznal, to bylo vidět hned: jeho pohled nezakolísal. Ani hlas se mu netřásl, když mi řekl: "Copak opravdu nemáte sebemenší naději a žijete smířen s myšlenkou, že zemřete a zmizíte beze stopy?" "Ano," odpověděl jsem.

OBJASNĚTE ŽIVOTNÍ FILOZOFII HLAVNÍHO HRDINY (MEURSAULTA). PROČ JE NAZÝVÁN CIZINCEM?

Meursault doslova odmítá jakékoliv problémy cizích lidí, společnosti. Je zcela smířen se smrtí.
"Co je mi do smrti jiných, do lásky k nějaké matce, co je mi do jeho Boha. Do životů, které si lidé vytvářejí, do osudů, které si zvolí, mne si měl zvolit osud jediný stejně jako miliardy jiných lidí."

Strana 61
Nejdříve mi řekl, že mě lidé popisují jako člověka zamlklého a uzavřeného, a chtěl vědět, co si o tom myslím já. Odpověděl jsem: "Nikdy mě nenapadá nic tak zvláštního. Proto mlčím."

Jediné, co se o tomto nepostižitelném hrdinovi dá spolehlivě říci, je to, že se radikálně odlišuje od ostatních. Ať už e snaží tuto svou jinakost uměle zastírat a potlačovat (jako na začátku knihy), nebo ať ji naopak vyzývavě křičí do světa ve formě metafyzické revolty (závěrečná scéna ve vězeňské cele), ať už se zoufale snaží ostatním přiblížit a být jako oni, nebo ať jejich svět pohrdavě odvrhuje, Meursault vždy zůstává černou ovcí, podivně nezařaditelným monstrem.
Slovo cizinec je v kontextu velmi příhodné, i když je nejprve musíme trochu upřesnit. Camusovu hrdinovi není "vše lidské cizí", jak by se na první pohled mohlo zdát. Meursault má velmi silně vyvinutý instinktivní vztah k přírodě. S nadšením plave v moři, rozkošnicky se opaluje na pláži či dlouze pozoruje stromy se soustředěním amerického indiána či onoho alžírského "barbara", o němž Camus často píše ve svých Zápisnících jako o zdravém opaku moderního Evropana přidušeného civilizací.
Sám Camus popisuje Cizince jako "příběh člověka, který je bez jakéhokoli hrdinství ochoten zemřít pro pravdu". Kdyby Meursault alespoň předstíral zájem o společnost a naoko se podřizoval jejím normám, zachránil by si život.

POPIŠTE VZTAH MEURSAULTA - SPOLEČNOST. DOLOŽTE KONKRÉTNÍMI SITUACEMI Z ROMÁNU.

Částečně již zodpovězeno v předešlé odpovědi.
Meursault je tedy skutečným cizincem jen vůči společnosti a jejím normám. Necítí potřebu vyznávat lásku a žádat o ruku žernu, se kterou spí; nezajímá ho žádný kariérní postup; nehodlá si z vlastní iniciativy vyhledávat přátele; nechápe, proč by měl před soudem předstírat, že lituje svého zločinu; nehodlá se kát ze svých hříchů. Každý (Marie, nadřízený, Raymond, soudce, zpovědník) za ním neustále chodí s nejrůznějšími požadavky a hodlá jej nějakým způsobem vtáhnout do společenské hry. Meursault na návrhy odpovídá někdy vlídnou, jindy podrážděnou lhostejností a i nadále dává přednost svému vlastnímu světu. Společnost nakonec hrdinu likviduje ne proto, že zabil, ale protože "pohřbíval matku se srdcem zločince", tedy svým chováním pernamentně ohrožoval zažité kódy a instituce.

JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR NA KNIHU?

Kniha se mi velice líbila, i když to byl úplně jiný styl četby, který čtu. Ale alespoň jsem objevila dalšího dobrého spisovatele a věřím, že si od něj ještě nějakou knihu přečtu.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Kosková Pavla, 20.12.2006

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Albert Camus - Cizinec (3)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­