Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V Cizinci se Camus pokusil prostřednictvím vyprávění ilustrovat základní myšlenky svého pojetí existencialistické filozofie. Jde o jedno z nejznámějších a nejdiskutovanějších děl literatury 20. století. Camus zde navázal na díla Franze Kafky a F.M.Dostojevského.

Protagonistou a zároveň vypravěčem prózy je úředník Mersault, postava s velmi komplikovaným psychologickým profilem. Dokonce i na své vlastní chování a na nejbližší přátele pohlíží s odstupem, s odosobněnou lhostejností. Přitom jeho vztah ke světu není úplně nepřátelský - dokáže se radovat z přírody, z krásy své přítelkyně, z každodenních rituálů. Soubor dalších postav je poměrně malý - je to především Mersaultova milenka Marie, jeho přítel Raymond a potom účastníci soudního procesu - obhájce, kněz ad.

Děj nijak rozsáhlého románu se odehrává v Alžíru v době, kdy byla země pod francouzskou správou. Text je rozdělen do dvou částí.
V první Mersault putuje na pohřeb své matky a v následujících dnech naváže poměr s dívkou Marií a spřátelí se svým sousedem Raymondem. Ten jej pozve na chatu svého přítele k moři. Během výletu dojde k potyčce s Araby kvůli vztahu Raymonda a sestry jednoho z nich. Když je konflikt zažehnán, vrátí se Mersault na pláž a jednoho z Arabů bezdůvodně zastřelí.
Druhá část románu líčí soudní proces s Mersaultem - je nakonec souzen nikoli za čin vraždy, ale za údajně společensky nepřijatelné chování bezprostředně po pohřbu své matky. Mersault je odsouzen k smrti, odmítá Boha a lidskou společnost a vyčkává na smrt jako na jediné východisko ze své beznadějné situace. Podle autora se tak naplňuje "příběh člověka, který je bez jakéhokoli hrdinství ochoten zemřít pro pravdu."

Camusův jazyk svou analytičností a chladností vystihuje indiferentnost hlavního hrdiny. Jeho charakter tak ilustruje povahu vypravěče a zesiluje jeho odcizení vůči okolnímu světu.