Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Přední představitel katolického proudu v české meziválečné literatuře, básník, prozaik, esejista, dramatik, autor knih pro děti, všechny tyto role zastupoval Jaroslav Durych. Jeho otec byl žurnalista, pocházel z rodiny, jejíž příslušníci se po několik generací zabývali broušením drahokamů. Zároveň působili v Turnově jako kostelníci a vůdcové procesí. Od dětství byl tedy Durych vychováván v duchu katolictví. Ještě jako chlapec ztratil oba rodiče a vyrůstal u svých příbuzných. Od roku 1898 studoval na gymnáziu v Hradci Králové a od roku 1899 v Příbrami, kde prostřednictvím nadace získal plné zaopatření v místním arcibiskupském konviktu. Po pěti letech byl z konviktu vyloučen za četbu a šíření zakázané literatury. Za velkých hmotných obětí pokračoval ve studiu a gymnázium v roce 1906 dokončil. Jako vojenský stipendista pak vstoupil na lékařskou fakultu v Praze, doktorát medicíny získal v roce 1913. Působil jako vojenský lékař na různých místech, za války mimo jiné na haličské a italské frontě. Po vzniku republiky si otevřel v Přerově zubní ordinaci, jako samostatný lékař však neměl úspěch, a znovu proto vstoupil do vojenské služby. V ní působil až do roku 1938 střídavě v Užhorodě, Olomouci a Praze. Zároveň hodně publikoval, redigoval katolické literární časopisy a spolupracoval s nakladatelstvím Ladislava Kuncíře, kolem něhož se soustřeďovaly aktivity většiny katolických spisovatelů. Součástí přípravy k vytvoření některých jeho literárních děl byly i cesty po Evropě, o nichž pojednal rovněž v cestopisných reportážích. Na sklonku třicátých let se politicky připojil k pravici, obhajoval fašistické režimy v Itálii a ve Španělsku a polemicky vystupoval proti demokraticky orientovaným spisovatelům, zejména proti Karlu Čapkovi. Od roku 1937 žil trvale v Praze, kde také zemřel. Za druhé světové války a po roce 1948 žil v izolaci a jeho díla nebyla vydávána.

DÍLO:

Do české prózy vnášel postupy barokního umění, stavěl na kontrastu a rytmické organizaci všech vrstev prozaického vyjádření. Základním tématem jeho díla je podobně jako v barokní mystice člověk hledající na bludných cestách životem Boha.

Próza
Jarmark života (1916), Na horách (1919), povídkové soubory: Tři dukáty (1919) a Tři troníčky (1923), novela Sedmikráska (1925), Kurýr (1927) + Budějovická louka (1928) + Valdice (1928) - souhrnný název pro tyto tři novely je Rekviem s podtitulem Menší valdštejnská trilogie (1930), historický román Bloudění s podtitulem Větší valdštejnská trilogie (1929), romány: Píseň o růži (1938) a Masopust (1938)

Poezie
básnické sbírky: Panenky (1923), Žebrácké písně (1925), Beskydy (1926), rozsáhlé skladby: Cikánčina smrt (1916), Laň a panna (1925)

Čtenářský deník	-	Bloudění: Větší valdštejnská trilogie
	-	Jarmark života
	-	Paní Anežka Berková
	-	Rekviem
	-	Sedmikráska, Sedmikráska (2), Sedmikráska (3), Sedmikráska (4), Sedmikráska (5)
	-	Služebníci neužiteční
	-	Vzpomínky z mládí
	-	Žebrácké písně

Čítanka	-	Bloudění: Větší valdštejnská trilogie
	-	Sedmikráska