Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• nejobsáhlejší dílo předního představitele české katolické literatury 20. století
• příběh politického, citového i duchovního bloudění hlavního hrdiny, jež končí teprve při dramatické scéně Valdštejnova zavraždění v Chebu, stejně jako příběh vzájemného hledání a lásky Jiřího a Andělky má především symbolický smysl jako obraz dějinných zákrut českého národa v oné době, jeho osudů i jeho víry
• v české literatuře představuje Bloudění mimo jiné menšinový katolický pohled na náboženské střety pobělohorského období

Román Bloudění bývá označován za vrcholné prozaické dílo spisovatele Jaroslava Durycha. Popisuje vzestup a pád nejslavnějšího vojevůdce 30leté války Albrechta z Valdštejna. Valdštejn ale není ústřední postavou tohoto díla. Samotný děj představuje příběh lásky mezi válečnými emigranty bloudícími napříč Evropou během 30leté války. Hlavní hrdinové Jiří, Kajetán a Andělka se prvně setkají při exekuci na Staroměstském náměstí. Vzniká zde milostný vztah, jenž se ovšem nemůže odvíjet bez překážek. Všichni aktéři totiž neustále putují z místa na místo, a tak se jenom náhodně a s přestávkami mohou opět potkat v Praze, Stralsundu či Magdeburku. Mezitím však jejich vzájemné vztahy prochází mnoha krizemi pramenícími jednak z dlouhého odloučení a jednak z rozdílné konfese. Oba hlavní hrdinové milují Andělku, ta se po mnoha peripetiích nakonec stává ženou Jiřího. Trochu ve stínu této hlavní dějové linie stojí válečné události, Valdštejnova tažení, šlechtické komploty a císařský dvůr ve Vídni.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Host v Brně roku 2015. Počet stran: 832. ISBN: 978-80-7491-441-6.

OBSAH:

Tato Větší valdštejnská trilogie nás ve své historické části seznamuje s průběhem 30leté války od bělohorské pohromy k násilnému odstranění Albrechta z Valdštejna.

Je po prohrané bitvě na Bílé hoře, kdy "mrzcí čeští a moravští páni jako kejklíři běhali s prapory cizinců." Popravy českých pánů zjednaly průchod spravedlnosti - po zásluze jsou potrestáni kacířští Čechové, kteří ztratili víru a poslušnost. Z Prahy odcházejí exulanti jako "morová rána" a neomezeným pánem pokořené země se stává vítězný císař Ferdinand II., muž neobyčejně zbožný, jemuž 6 kaplanů slouží mše, 2 jezuité káží, 2 zpovídají a opatrují jej "jako myš v pasti, jako malomocné nemluvně." Rozpoutává se poté zhoubná válka po všech koutech střední Evropy, množí se pletichy a intriky mezi mocnými katolickými pány (Valdštejnem, Ditrichštejnem a Lichtenštejnem), roste nenávist a řevnivost mezi mnišskými řády a nevázaný život mezi duchovenstvem. Kněžská hrabivost vidí v českých odsouzencích pouze jejich zboží. Lotrinský kardinál se chce ženit s vnučkou kardinála Richelieua, kardinál de Guise má děti a zbožná abatyše jakéhosi bavorského kláštera radí k zavraždění Valdštejna... Mezitím rostou podezření, nedůvěra a obavy ze záhadného chování císařského generalissima. Císař se radí se zpovědníkem Lamormainem o jeho odstranění. Nechce zatížit své vědomí vraždou, a tak stále ještě doufá ve Valdštejnovu rezignaci. Bojí se věčné záhuby své duše, brání se konfiskaci svého jmění. Cítí, jak "silný je duch jezuitské logiky a dialektiky. Ale kde je duch lásky?" Lamormainovy liché důvody a konečně i výtky zlomí odpor slabého císaře, jenž chtěl být čestný. Valdštejnův osud je zpečetěn. Tento muž je v autorově pojetí jediný, nekompromisní, železný člověk, mařící dvorské intriky, kritický, neoblomný, věrný císaři, a to až do okamžiku, kdy ho dal do klatby. I jeho záhadné vyjednávání s nepřítelem je prý v zájmu císaře. Upadl ale v nemilost a jeho přátelé postupně odpadávají. Smutná je jeho cesta z Plzně do Chebu a strašlivá jeho poslední noc ze soboty na masopustní neděli 25. února 1634, kde je úkladně zavražděn.

Kromě historického líčení má román i své ideové zaměření, které mu dalo jméno. Za válečné vřavy přichází do Čech na rozkaz svého zpovědníka neznámá španělská dívka Andělka, aby tu splnila svůj úkol. Nestará se příliš o sebe. Oběd jí dává Bůh ze svých zásob, její hlad a žebrota vzbuzují všude úžas a závist. Má školení španělských jezuitů, nezná milostné city, poslouchá jen slepě rozkazů svého duchovního rádce, jenž jí ztělesňuje Boha. Je tvrdá k sobě i jiným, nezatěžuje se zbytečně skutky milosrdenství. V Praze se seznámí s valdštejnským sluhou Jiřím a poznává, že nastal úkol jí svěřený. Jiří je typ rozkolísaného neujasněného českého kacířství. Anděla doporučuje Jiřímu sv. Dikasta, blaženého lotra na kříži po Ježíšově pravici, patrona hříšníků, a Jiří uniká známosti, ve které není pravého, lidsky vřelého mileneckého vztahu. Teprve na úmrtní lóži slaví s Andělkou sňatek. Jiří umírá, avšak Andělka bude matkou jeho dítěte, symbolu nové generace národa, která nebude již bloudit jako jeho předkové, nýbrž spočine s důvěrou v náruči vítězné církve.