Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• 1923

Lyrická sbírka Josefa Hory z dvacátých let dvacátého století ve třech částech, jež je svým charakterem řazena mezi proletářskou poezii.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Františka Borového v Praze roku 1927 (2. vydání). Počet stran: 67.

OBSAH:

Sbírka, rozvržená na tři díly, vyjadřuje básníkovu pevnou víru ve šťastnou budoucnost.

První díl líčí neurovnané poválečné poměry; lituje osudu chudých, pozoruje sociální kontrasty ulice a ostře odsuzuje nezdravý, sobecký kapitalismus. Je potřeba novostavba světa.

"Bůh nicoty nechať svět roznese a začnem znova, znova. Blahoslavené znova."

Stroje, které měly být požehnáním a pojítkem lidstva, se změnily v jeho nepřítele. Naskýtá se otázka po smyslu života.

"Žít? Žít neznamená mít, ...žít neznačí už mít. O práci, o lásce, dětech sní město." - tvrdý shon po požitku by se měl zaměnit za lásku.

Druhý díl buduje představu nového typu člověka. Bude nesobecký, spravedlivý, pevný, ocelový a jemný.

"Nad světem, který horečkami šílí, útrpný k těm, kdo příliš slabí byli, do slunce stoupej! ...I jemný buď. Vždyť krásný jsi a zdravý."

Člověk budoucnosti se musí střežit tupého neplodného klidu, který by pohřbil jeho nesmrtelnou, nepotřebnou duši.

Třetí díl zdůvodňuje potřebu a další růst tohoto nového typu člověka. Odumírá starý svět, je nutno, aby přišlo jaro všem, protože dosud "tisíce brání tisícům viděti jaro v slunci žít."

Nesmírný je dosud lidský zármutek. Je zapotřebí síly k jeho přemáhání. Člověk splyne a rozplyne se pak v přírodě. A básník již vidí, jak "muži a ženy, sny, dělníci tančí v předtuše světa, který přichází..."