ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Ibsen Henrik (*20.03.1828 - †23.05.1906)

­­­­

Stavitel Solness (Hry IV.)

Jedná se o alegorické drama o třech jednáních, zabývající se otázkou spokojeného manželství, životního štěstí, vírou v Boha a lidským svědomím.

POSTAVY:

Stavitel Halvard Solness - není příliš zručný člověk, přesto se ale dokázal v životě prosadit, především kvůli své píli a vytrvalosti. Nesnáší svoji manželku, která mu je neustálou připomínkou rodinné tragédie.
Paní Alina Solnessová - Halvardova manželka, extrémně nešťastná žena, která už nikdy nedokáže najít klid a získat zpět ztracenou životní harmonii.
Doktor Herdal - domácí lékař Solnessových
Knut Brovik - dříve býval architektem, nyní pracuje u Solnesse jako starý stavební asistent.
Ragnar Brovik - Knutův syn, mladík plný elánu a chuti do života, má velké plány do budoucna, zdatný kreslíř.
Kaja Fosliova - Ragnarova snoubenka. Vůbec se neváži Ragnara a není schopna ocenit jeho přednosti, místo toho je bláznivě zamilovaná do Solnesse, který ji zaměstnává jako účetní.
Hilda Wangelova - dvacetiletá dívka, která za Solnessovými přijíždí na návštěvu z venkova. Už od dětství je platonicky zamilovaná do Solnesse a ten její city opětuje.

DĚJ:

Příběh, který v tomto dramatu plní spíše rámcovou úlohu pro zamyšlení se nad smyslem života, je vcelku jednoduchý. Solness je úspěšným stavitelem, kterého i přes jeho postavení nikdo nemá příliš v oblibě a který se nadevše na světě bojí výšek. Jednoho dne se v jeho domě objeví krásná a mladá Hilda z horské vesnice, kterou Solness před deseti lety potkal při stavbě místního kostela, a dívka mu připomíná zvláštní slib, který jí tehdy dal - opilý Solness ji totiž tehdy několikrát políbil a slíbil, že za deset let znovu přijde a věnuje jí království. Solness ale na svůj nerozvážný slib samozřejmě zapomněl, a tak Hilda přišla za ním do města.
Solnessovi u sebe dívku ubytují a Hilda pomáhá Solnessovi dostat se ze smutků a depresí. Stavitel jí postupně vyjeví celý svůj nešťastný příběh - když si vzal Alinu, tak se velmi milovali. Bydleli ve velkém domě jejích rodičů, ke kterému náležel i rozsáhlý pozemek. Solness to místo ale nenáviděl. Jednoho dne našel díru v komíně a přemýšlel, jak založit požár. Mezitím se Alině narodili dva zdraví chlapečci. Jednoho dne požár skutečně vypukl, ale bez Solnessova přičinění. Alina z toho těžce onemocněla a oba hošíci, které kojila, chytili chorobu také a zemřeli. Solness si tuto událost celý život vyčítal, protože jeho svědomí ho trápilo víc než cokoliv jiného. Díky tomuto neštěstí si Solness vybudoval hvězdnou kariéru - pozemky rozprodal a vystavěl na nich rodinné domky. Alina však zatrpkla a život pro ni ztratil smysl. A od té doby se Solness také začal bát výšek - zdůvodňoval si to tím, že není schopen pohlédnout Bohu do očí.
Hilda si však Solnesse velmi idealizuje a přemlouvá ho, aby on sám i přes strach z výšek zavěsil věnec při dokončení jeho posledního rodinného domu na vížku jako symbol přemožení svého pochybení. Solness dívku poslechne a během oslavy opravdu vyleze na lešení. Zamotá se mu ale hlava, spadne dolů a pádem si srazí vaz.

Hlavním motivem dramatu je pocit viny a nešťastné nenaplnění se životních osudů hlavních hrdinů - Ibsen se zaobírá pojmem svědomí, uvažuje proč nám tato abstraktní věc brání uchopit pevně naše štěstí a neohlížet se zpět.

SOLNESS: "Nevěříte, Hildo, že jsou jednotliví vyvolení, vybraní lidé, kteříž nabyli milosti a moci síly přáti si něčeho, toužiti po něčem, chtíti něco – tak usilovně a tak – tak neodvratně – že toho nakonec dosáhnou? Něvěříte?"

Celému dramatu dominují filozofické dialogy mezi Solnessem a Hildou, příběh Ragnara a jeho snoubenky Kajy je pouze jakýmsi odbočením od hlavní linie příběhu. Tyto rozpravy se zabývají svědomím, tužbami, pocitem viny i štěstím.
Jazyk je zastaralý, plný dnes už nepoužívaných obratů, slov i pro nás nepřirozeného slovosledu. Například: plaid = pléd, shawl = šál, vyssál, býti zajatu atd.
Z díla jsem měla smíšený pocit - nemohu hodnotit ani jako líbil ani jako nelíbil. Každopádně se jedná o velmi impresivní a podmanivé dílo obsahující řadu zajímavých myšlenek.

POZNÁMKA:

Je určitě zajímavé, že podobnou myšlenku o předurčených jedincích a síle lidské mysli, která si dokáže přát něco tak usilovně, až se to splní, vyslovil i současný autor Paulo Coelho ve svém díle Alchymista.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Zuzana Mráziková, 08.03.2006

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Henrik Ibsen - Stavitel Solness (Hry IV.)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)