Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Podzim je období, kdy se dny krátí a noci se prodlužují. Stromy se začínají zbarvovat a shazují své listy, které pokrývají všechna tmavá místa. Mají nejrůznější odstíny oranžové, žluté a hnědé. Tvoří tak nádherný koberec připomínající pestrou paletu barev.
Vítr patří k podzimu asi tak jako list ke stromu. Ranní rosa je studená jako led. Připomíná třpytící se diamanty, které můžeme zpozorovat jen v určitou ranní hodinu. Slunce se schovává za šedý závoj mlhy, padající čím dál níž a níž. Prostupuje mnou chladivý vzduch, jenž pociťuji při každém nádechu. Ranní paprsky se prodírají hustým závojem mlhy a nakonec ji úplně rozpustí. Pestrobarevné listy jsou zkřehlé mrazem.
Ponurou oblohu náhle posejí tmavé mraky, mezi nimiž poletují hejna černých krkavců.
Vtom se začne zvedat silný a prudký vítr. Listí je najednou jako peříčko poletující sem a tam. Všude je cítit pichlavá vůně zimy. Podzim nás připravuje na zimu, krutou i teplou.
Na zem upadá studený vzduch a začíná se stmívat. Rudé slunce rychle zapadá, jako by někam spěchalo. Slyším jen šumění promrzlých listů, ledabyle poletujících a padajících ze stromů.
Obloha se začíná barvit dorůžova. Objevují se první červánky, které zdobí stmívající se krajinu. Sem tam zafouká lehký chladný větřík, který popožene ty barevná poletující peříčka zase o kus kupředu.
Lidé už ani nevnímají barvy, ale jenom tu ponurost všude kolem.
Nastává temná noc.
Příroda pomalu upadá do zimního spánku.