Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• známé též pod názvy Domov loutek nebo Domeček pro panenky (překlad František Fröhlich) či Vánoce (překlad Eliška Pešková)

Jedna z nejslavnějších a nejuváděnějších her severské dramatiky pochází z pera Henrika Ibsena. Jeho Nora, která se někdy hraje pod názvem Domov loutek nebo Domeček pro panenky, vyvolala po premiéře v roce 1880 v norském Oslu velký rozruch, především mezi konzervativními diváky. Od té doby se pravidelně objevuje na divadelních jevištích po celém světě.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Dilia v Praze roku 1976. Z norského originálu Et dukkehjem přeložili a upravili Jiří Dalík a Lubo Mauer.

OBSAH:

Obrázek navenek šťastné rodiny. Nora - hezká, naivní a vždy veselá. Její manžel, advokát Torvald Helmer, kterému záleží jen na vlastní pověsti a Noru vnímá spíš jen jako příjemné pozdvižení. Dvě děti, které převážně vychovává chůva a nakonec Torvaldův známý, pohodlný doktor Rank, jenž Noře později vyzná lásku.

Příběh začíná o Vánočních svátcích, kdy Noru navštíví přítelkyně z dívčích let Kristina, která na rozdíl od ní neměla v životě takové štěstí. Z jejich povídání a vzpomínání vyplyne, že před několika lety, když byl Torvald vážně nemocný, Nora udělala podvod a půjčila si od známého Krogstada peníze na falešnou směnku, a to jménem svého mrtvého otce, aby mohla manželovi zajistit ozdravný pobyt na jihu. Krogstad ji však začne vydírat, protože chce zpátky svůj pracovní post v Torvaldově firmě. Vyhrožuje, že dopis Helmerovi ukáže. Nora prožívá vnitřní proměnu, bojí se o svůj dosavadní život a toho, že ji manžel odvrhne. Tak se také stane. Krogstad poslal Torvaldovi dopis, v němž všechno vyjevil a Helmer, vzteky bez sebe, chtěl kvůli takovému zločinu a hlavně zkaženému jménu Noru úplně odstřihnout ze svého života. Mezitím se Krogstad dal dohromady s Kristinou, jak zjišťujeme s jeho dávnou láskou, která ho přesvědčila, ať už to ukončí. Tak Helmerovým poslal onu falešnou směnku, pohroma byla zažehnána a Torvald byl opět na Noru jako med. Ale ona si mezitím uvědomila, jaký je, už ho nemohla dále milovat a nadobro odešla od něj i od dětí.

VLASTNÍ NÁZOR:

Tato divadelní hra mi přišla zajímavá. Dynamická, napínavá a s překvapivým závěrem. Líbila se mi charakteristika a psychologie postav, jejich postupné odhalování. Hlavně u Nory, která se zdála být jednoduchá, spořádaná manželka, obdivující svého muže, ale přitom zevnitř byla velmi komplikovaná, nevyzpytatelná a ke konci až rozpolcená. Torvaldovo pokrytectví je také zcela vyjeveno až ve finále.