ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Hemingway Ernest (*21.07.1899 - †02.07.1961)

­­­­

Stařec a moře (6)


BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Nakladatelství: Státní nakladatelství krásné literatury a umění
Rok vydání: 1963
Místo vydání: Praha
Přeložil: František Vrba
Náklad: 20 000 výtisků

DĚJ:

Dříve jezdíval stařec na lov s chlapcem. Jenže pak se mu přestalo dařit. Už osmdesát čtyři dní nechytil jedinou rybu, a tak chlapcovi rodiče začali svého syna posílat s jiným člunem. Hoch byl smutný. Rád by jezdil se starcem dál, protože to byl on, kdo ho všemu naučil. Jeho otec však nevěřil, že by stařec ještě kdy co chytil. Chlapec tedy starci pomáhal alespoň s nošením rybářské výbavy do člunu. Také se spolu po práci scházeli a povídali si. Hlavně o baseballu.
Stařec byl hubený a ruce měl zjizvené od vytahování ryb na lanech. Na hlavě mu vznikla řada hnědých skvrn. Jeho oči byly zbarveny stejně jako moře, na kterém strávil celý svůj život. Navzdory tomu, že už více než měsíc nic nechytil a jedl jen zřídkakdy, si stařec stále zachoval optimismus.
Jednou chlapec starci nabídl, že mu nachytá sardinky - jako návnadu na příští den. Stařec po chvíli váhání přijal. Dalšího dne brzy ráno se vydal na moře. Počasí vyhlíželo slibně. Spustil své návnady do různých hloubek a odplul daleko od pevniny.
Kolem deváté hodiny spatřil fregatku. Pták kroužil nad hladinou a občas se prudce snesl. Stařec se za ním vydal a nalezl hejno létajících ryb pronásledovaných hejnem dorád. Oba druhy ryb byly však oproti jeho člunu příliš rychlé a brzy je opět ztratil z dohledu. O něco později se stařec setkal s fregatkou znovu. Vyrazil jejím směrem a tentokrát se mu poštěstilo ulovit malého tuňáka. Stařec ho vytáhl do lodi. Ještě přemýšlel, zda má veslovat či se nechat nést proudem, když zabrala druhá ryba. Větší. Mnohem větší. Stařec rychle navázal zásobní lana. Pokusil se rybu přitáhnout ke člunu, ale bezvýsledně. Ta začala uhánět na širé moře. Stařec věděl, že nemůže lano, na jehož druhém konci byla ryba, přivázat ke člunu. Bylo i tak napnuté. Kdyby je uvázal a ona za ně škubla, přetrhlo by se. Otočil se tedy čelem k přídi a lano zaklesl o svá záda. Takovým způsobem táhla ryba jeho člun až do večera. A v noci. A ryba plavala dál konstantní rychlostí. Někdy dopoledne sebou náhle škubla. Škubla tak i loďkou. Stařec málem vypadl. Ve člunu se udržel, ale lano mu rozřízlo ruku. Od vyplutí ještě nic nejedl, a tak si stařec jednou rukou naporcoval uloveného tuňáka, polovinu snědl a druhou hodil přes palubu. Chvíli po této příhodě ryba vyplula na hladinu. Byla o dvě stopy delší než člun. Stařec tak velikou rybu nikdy v životě neviděl.
Ryba o něco zpomalila. Stařec však věděl, že může trvat ještě dlouho, než rybu uloví, a tak nastražil ještě jednu tenkou šňůru, aby měl co jíst. K večeru se na ni chytila doráda. Stařec ji rozkuchal až za příchodu noci a v jejím žaludku našel ještě dvě létavé ryby. Jednu z nich společně s polovinou dorády snědl. Stařec si také pomyslel, že by se měl vyspat. Chytil tedy lano do pravé ruky a tu zalehl svým tělem. Ráno byl probuzen trhnutím provazu. Ryba několikrát vyskočila z vody a pokračovala dál. Stařec to uvítal - ryba si naplnila měchýře vzduchem a nebude se moci potopit, až ji zabije. Snědl druhou létající rybu. A ryba, kterou lovil, začala před člunem kroužit. Na to stařec čekal. Vždy, když se ryba přiblížila ke člunu, přitáhl kus lana zpět do lodi. Tak postupně dostal rybu až ke člunu. Pokusil se ji převrátit na bok. Neúspěšně. Začaly se mu dělat mžitky před očima. Sebral veškerý zbytek svých sil a nakonec se mu to podařilo. Zvedl se, pak harpunu a vrazil ji rybě přímo do srdce. Ryba vyskočila z vody a padla zpět - mrtvá. Stařec použil lano harpuny k přivázání ryby ke člunu. Pak vztyčil stěžeň a vydal se na zpáteční cestu. Neměl už návnadu, a tak z okolo plujících chaluh vytáhl několik garnátů a snědl je. Vypil také trochu z vody, která mu ještě zbyla.
Hodinu poté připlaval k lodi žralok. Zakousl se do ryby a stařec mu do hlavy zabodl harpunu. Zabil ho, ale lano harpuny se přetrhlo a žralok se i s ní propadl do bezedných hlubin oceánu. Z nové rány v rybě začala prýštit krev do moře. Stařec věděl, že brzy se žraloků objeví víc. Prozatím si opatřil novou zbraň - svůj nůž přivázal k násadě vesla. Dvě hodiny nato se objevili další dva žraloci. Opět se mu podařilo útok odrazit, byl si však vědom, že připlují jiní. Začal se rybě omlouvat. Rozmlouval s ní i se sebou samým ostatně celou cestu. Litoval, že tak krásnou rybu teď ožírají žraloci. Vždyť mohla nasytit tolik lidí! A čtvrtinu z ní již ti bídáci spořádali. Připlaval další. Stařec mu vražil nůž do hlavy, a jak se paryba ve smrtelných křečích převalovala, jeho čepel praskla. Teď už mu zbyl jen kyj. Na sklonku dne připlavala další dvojice tuponosých žraloků. Stařec je oba utloukl kyjem, ale z ryby už zbývala sotva polovina. V noci se připlavala občerstvit celá žraločí smečka. Stařec naslepo bušil kolem sebe. Potom mu jeden ze žraloků vytrhl kyj. Rybář rychle vytrhl rukojeť kormidla a pustil se do dravců nanovo. Zlomil ji. Ulomený konec vrazil jednomu ze žraloků do tlamy. Smečka odplula. Už nebylo co žrát.
Nadobro poražený stařec se začal soustředit jen na kormidlování. Zanedlouho spatřil světla pobřežních osad. Zakotvil loď, odnesl stěžeň do své chatrče a usnul.
Ráno za ním přišel chlapec. Uviděl spícího starce a rozplakal se.
Rybáři stáli kolem toho, co zbylo z ryby. Naměřili jí pět a půl metru.
Chlapec sehnal starci kávu a vrátil se s ní do jeho chatrče. Stařec se vzbudil. Věnoval chlapci meč ryby - byl to marlin, druh mečouna. A chlapec se rozhodl, že ať si rodiče říkají co chtějí, začne s ním zase jezdit.

"Co máte k jídlu?" zeptal se chlapec.
"Hrnec žluté rýže s rybou. Chceš trochu?"
"Ne. Najím se doma. Mám vám rozdělat oheň?"
"Ne. Rozdělám si ho později. Nebo tu rýži sním studenou."
"Smím si vzít síť?"
"Samozřejmě."
Ve skutečnosti tu žádná síť nebyla a chlapec si pamatoval, kdy ji prodali. Ale hráli tuhle smyšlenou hru každý den. Neexistoval ani hrnec žluté rýže s rybou a to věděl chlapec taky.

VLASTNÍ NÁZOR:

Tuto knihu považuji za poměrně poutavou - přečetl jsem ji, a to doslova na jedno posezení. Obsahuje vcelku jasný, jednoduchý, ale přitom zajímavý příběh. Ve starcově samomluvě se také vyskytují různé zajímavé myšlenky, ale jestli měly nějaký společný větší smysl, tak mi unikl. A bohužel jsem přišel o pointu, protože jsem tuto povídku jednou viděl zfilmovanou. Jenže jsem si vůbec nepamatoval název, a tak mi to došlo až v polovině příběhu.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Važuzel, 15.05.2006

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Ernest Hemingway - Stařec a moře (6)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­