Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Co tkví v kořenech
Z kořenů vzniká síla stromu, jeho mohutnost a odolnost. Proto kořeny hovoří tak sebevědomou řečí (Píseň kořenů). Obraz stromu se nevztahuje k životu básníkovu, ale i k životu celého našeho národa (Apoteóza). I další básně (Mesianismus a Přesvědčení) jsou výrazem básníkova pevného životního názoru. V závěrečné básni (Poslední taje) uvažuje o tajemství života a smrti.

Co zní v haluzích
Vrchlický vyjadřuje svou radost a optimismus ještě silněji. Významnou básní je Síla vidění. Vrchlický se znovu přiznává, že smyslem největší vnímavosti mu byl zrak.

Co zní v koruně
Je to nový výraz myšlení básníkova, jenž nečeká žádné radosti v posmrtném životě, neboť mu úplně stačí ty, jenž mu poskytuje země. Největší jeho radostí je, že je básní, tj. umělec a tvůrce.

Spadalé listí
Jako ze stromu spadává listí, aby udělalo místo novému, tak se také z Vrchlického duše odlučují občasné chmury.

České krajiny
Je dokladem, že básníkův "strom života" vyrůstá z české půdy, že jeho život je nerozlučně spjat se životem vlasti.

Epilog
Tato krásná báseň není pouze doslovem sbírky, může být i doslovem celého života i díla Jaroslava Vrchlického.