Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Gerda bydlela u své babičky a u nich bydlel i Kay. Jak Gerda, tak i Kay o své rodiče přišli ve svém raném věku.
Čas plynul, malé děti vyrostly, až jednoho dne přišla zima a se zimou i Sněhová královna, aby si někoho odnesla s sebou do svého království. Byl čas vánoční a všechny děti se těšily na své dárky, ale Kay se netěšil. Spadl mu totiž do oka střep od zrcadla, ten mu ovlivnil srdce, byl zlý. Gerdu nemohl vystát, i když ji vlastně miloval.
Babičce bylo hned jasné, proč se tak Kay chová. Věděla, že si pro něj v brzké době přijde Sněhová královna. Jak si to myslela, tak se také stalo. Sněhová královna si opravdu jednoho dne pro Kaye přišla a ten s ní odešel do jejího království.
Jakmile se to dalšího dne dozvěděla Gerda, rozhodla se, že Kaye půjde hledat, třeba i na konec světa. Odešla tedy od své babičky a šla za svým milým Kayem. Po cestě ji potkávaly různé překážky. Když šla dlouhou cestou, nevěděla kudy jít, a tak se ptala vody, která ji za to vzala do víru a odnesla ji do neznáma. Gerdu zachránila květinová babička, jež chtěla přemluvit Gerdu, aby nikam nešla. Proto, aby ji udržela, použila i svou kouzelnou moc. Ale přesto Gerda vše překonala a šla dál. V další překážce z několika se Gerda stala objetí loupežníků. Chtěli ji sníst, ale loupežnická dcera si Gerdu nechala jako kamarádku. Gerda byla nešťastná, proto svůj příběh vypovídala sobovi, jenž se stal miláčkem loupežnické dcery. Když to vše majitelka soba slyšela, smilovala se a pustila Gerdu i soba na jejich cestu za Sněhovou královnou.
Šli a šli, Gerda byla oslabená, ale svoji únavu překonala a došla do království Sněhové královny. Gerda svého Kaye poznala hned, ale Kay si ji již nepamatoval, byl ovlivněn sílou královny. Když královna přítomnost Gerdy zjistila, chtěla ji zničit, ale Gerda královnu přemohla a zabila ji.
Kay byl osvobozen od zlé síly. Společně pak s Gerdou šli domů. Láska mezi nimi stále je a bude.

VLASTNÍ NÁZOR:

Tato pohádka se mi líbila. Viděla jsem ji jak v TV, tak i jako činohru ve Stavovském divadle. I knížku jsem si přečetla. Myslím si, že všechny způsoby ztvárnění byly zajímavé, ale vždy se v něčem lišily. Ale podstata byla vždy stejná. Můžu doporučit divadelní hru, je zpestřena komickými prvky.