ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Weiner Richard (*06.11.1884 - †03.01.1937)

    Ceska posta
­­­­

Pták

  • 1913
  • básnická prvotina Richarda Weinera, kterou věnoval otci a matce
  • tato jeho raná sbírka byla velmi příznivě přijata literární kritikou a čtenářskou veřejností
  • Weiner se ve svých verších projevil jako bytostný tvůrce, jenž přejímal básnické imprese, metody modernistů a nebál se použít ani některé symbolistické znaky
  • z podobizen ptáka a tuláka, kteří se stávají jakýmisi průvodci celého souboru, lze vypozorovat snahu zprostředkovat obraz ohraničeného prostoru života, spjatého s přírodou a volností

I. Uvedení

Jenž narozen jsi vedle světelných zřídel
a od povrchu země odvracíš zrak,
v němž čte se touha i zhrdání - šetři svých křídel!
Šetři svých křídel! Neboť někdy, jak pták
uděšen v strnulost pohledem hadím,
měl bys jich silných potřebí.
Já, smutně zkušený, dobře radím.
Vidíš-li slunce na nebi,
vidíš-li hvězdy a slyšíš-li vítr, jak řádí,
v oddaném srdci k prvkům se pohybu,
k prvkům se světla druž. Nerozplýtvej však své mládi
v družnosti s nimi. Neb někdy za chybu,
spáchanou takovým rozpětím síly,
víš-li, čím splatíš?...

V mých těžkých a strohých slovech je bědno dnes číst.
Je jako raněné divoké zvíře srdce mé dneska,
bez myšlenky, bez pohnutí, bez citu... Jen svist,
jen svist suchým listím slyším.
Byl pták a byl had - - -
O ptačím životu se zachtělo mi psát.
Teď, když jsem otevřel
zděšením zavřené oči, tu slyším a vidím
ptačí ten život, jenž šťastných příhod byl pln.

Slyším jej zpěvem a šveholným letem jej vidím,
slyším jej v trylcích, ach, slyším jej v šumotu vln.
Kde je, kde je, kam se poděl?

Byl, zpíval, létal - není.
Od těžké práce denní
zvedni již hlavu svou.
A slyš, jak vypravuji
příhody, jež se snují
mým mládím v zradu daným, mou myslí tesklivou.

Soucitné děti pláčí
nad smutnou smrtí ptačí.
Jim není života
krom snadných ptačích písní,
krom nadšení, jež vysní:
jim ptačí bytost lehkou zpěvánkou kolotá.

Ty však pohlédni hlouběj.
Po denní práci hloubej,
proč skonal tento pták.
Ne smrt, zřím život ptačí.
A odtud bázliv stáčí
se k lidem udolaným můj zamlžený zrak.

Zřím ty, již klesli mladí.
Ty, kterým pohled hadí
zavelel stát.
Proč - tážeš se? Kdo ví tu?
Snad že v těch očích svitu
je hrůzný majestát
závisti zeměplaze,
jenž čeká v bídné snaze -
a v chvíli příhodné,
zvítěziv nad únavou
životů šťastných, dravou
svých očí skelnosti jim srdce probodne.

Byl, létal, zpíval - není.
Já v němém podivení
zřím jeho život teď.
Jdu poli z lesa k městu
a zdá se mi, že jest tu
ve ptačím zhynutí života přípověď.

Kdo chcete se mnou jíti?
Tam ptačí život svítí
duhových světel hrou.
Byl, létal, zpíval - není.
Pohleďme usmíření
do bran, jež se nám s tichou teď hudbou otevrou.

II. Zrození ptáka

Takové slavné chvíle ten starý dub již nezřel
potom a předtím sotva si ji kdy zobrazoval,
jak tehdy ráno, když si vesele
pták-dítě východ ze skořápky kloval.

Slunce tehdy dříve vyšlo a mraky
bílé a rozdulé válely se k západu.
Břízy a osiky v ranním bystrém větru
mávaly listy jak na poplach.
Modříny stály přísně jak stráž,
smrky a sosny, vzdorujíce větru,
jen nerady klátily vrcholky.
Dub však, jenž nesl hnízdo, ztužil své větve,
nehnul ni údem,
vyznamenávaný chrabřec před tváří vojska.
Tehdy již kvetly jitrocel, konvalinky a mužíček
na stráni na kraji lesa.
Jahodník kvetl a brusiníku lesklé listy
po mechu byly všude.
Rychle se honili střevlíci, jsouce tu posly.
Půda byla kyprá a vlhká - a v ní bylo sídlo
vší lesní vůně.

Nerady válely se mraky
bílé a rozdulé k západu,
musily však, hnány větrem a dnem.
Bylo hlučno hlukem, jejž slyší
jedině bytosti lesní.
Člověku, jenž zde bloudil,
zdálo se lesní ticho
v časném ránu
tichou mší.

Usedl na kraj lesa, a zatímco v kotlinu
hleděl, kde rodné město jeho se prostíralo,
nalezl šťastné slovo a řekl je: "Vidím svou otčinu,
ráno ji nalézám." Nyní ticho se tišším zdálo.

Pospíchal tmavou nocí, by v prvním dne úsvitu
od kraje lesa mohl město své pozdraviti.
Červené jeho střechy, nelesklé ještě, hledí tu
pokojně k nebi. Kříž však na věži již se třpytí.

Na všechny myslí znovu, jež zakrátko políbí,
on, jenž se po potulkách šťastně dnes domů vrací.
"Vidím svou otčinu v úsvitu ranním, zda mohli by
v chvíli té ptáci mlčet?" zvolal. Tu pěli ptáci.

Nikdy ještě nebyl údol tak smavý,
nikdy se střechy města nesmály tak do modra.
Krajina všechna teď byla jedním svátkem.
V loukách se třpytily potoky,
na jejich březích pomněnek trs,
milý a vroucný, čistý odraz nebe.
Lán úrodný sliboval hojnost.

Ke branám města vozy venkovské míří,
zvoní již zvony.
Všude se pojí zvuky v sváteční píseň.
Nahoře kvete jitrocel, konvalinky a mužíček
po stráni plazí se z lesa,
v dolinu nesa, co v šeru lesním vůní dýše.

Z doliny zato vzhůru
poslové-střevlíci vynesli potoku pozdrav.
Země byla nová a krásná, a nad ní se třpytil
závojek jara.
Dávno se odvalily mraky
bílé a rozdulé k západu,
musily, zahnány větrem a dnem.
Bylo hlučno hlukem, jejž slyší
všichni, jimž jasno je v srdci.
Člověku, jenž šel k městu,
ptáku, jenž začal žíti,
jasně bylo,
vítězně.

Takové slavné chvíle ten starý dub již nezřel
potom a předtím sotva si ji kdy zobrazoval,
jak tehdy, kdy se tulák z dálky vracel
a dítě-pták se ze skořápky kloval.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 06.11.2020

­­­­

Diskuse k úryvku
Richard Weiner - Pták







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­