ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Tesařová Ludmila (*24.12.1857 - †22.04.1936)

   
­­­­

Sedm jednou ranou zabil (Tatíčkovy pohádky)

Krejčí Nitka šil, pevně šil, a přece měl jen bídu a málokdy se mohl najísti dosyta. To ho trápilo. Jednoho dne se rozhněval na krejčovinu, naházel vše na hromadu a pravil: "Nechám té krejčoviny a půjdu raději do světa, snad se nějak obživím!"
Prudce přecházel světničkou, rukama rozkládal a sám sobě hovořil: "Proč jsem jen krejčím? Proč jsem se nenarodil raději králem? Však bych také dovedl na trůnu seděti, ach, panečku, to by byl život! A kdož ví, nečeká-li na mne někde ve světě nějaký trůn?"
Že měl hlad, ukrojil si pořádný krajíc chleba a namazal jej povidly. Pak, jako by už byl tím králem a jeho židle trůnem, usadil se pohodlně a dal se s chutí do jídla.
Sotva ukousl první sousto, přiletěly se všech stran mouchy a hledaly povidla, která jim právě zavoněla s jeho krajíce.
Mistr Nitka je odháněl, leč dotěrné mouchy se nedaly odehnati. Rozhněval se, vyskočil, popadl plácačku a bác! - praštil na stůl a jednou ranou zabil sedm much.
Zadíval se na ně a povídá: "Vida, jednou ranou jsem jich zabil sedm - to jsem rek!" Poskočil si, otočil se na patě a zvolal: "To mi dopomůže k štěstí! Ode dneška nejsem Nitka mistr - ale Nitka-rek! Půjdu do světa štěstí hledat!"
Nitka-rek se chystat na cestu. Ušil si červený oděv a bílý široký pás a vyšil na něm červenými nitěmi velký nápis: "Sedm zabil jednou ranou." Na půdě ve starém harampádí našel meč, koupil si červený klobouk s vlajícím perem a chystal si raneček na cestu.
Druhého dne se rozloučil se svým pokojíčkem, v němž se tak dlouho oháněl jehlou, vzal si kus chleba a syreček do kapsy. Již chtěl odejít - vtom zaslechl volati svého vrabce za oknem: "Čim, čim, čim."
"Pojď se mnou," řekl Nitka, "snad mi budeš též prospěšným na cestě!" Vstrčil vrabce do druhé kapsy a vyšel z domova.
Dlouho chodil, až přišel do lesa. Líbilo se mu tam, jak náleží. Hvízdal si vesele a usadil se pod stromem, aby si odpočinul.
Náhle uchopil ho někdo za límec a vyzvedl do výše. Uleknut ohlédl se Nitka a spatřil obra. Ten jím třepal ve vzduchu a povídal: "Proč jsi mne vzbudil svým hvízdáním? Kdo jsi, ty červíčku?"
"Jsem Nitka-rek," odpověděl směle Nitka.
Obr se rozesmál, postavil Nitku-reka na zemi a pravil: "Ty žes rek? Taková tříska?"
"Nu ovšem," odpověděl Nitka-rek, "na to nehleď, že jsem tenký - jen když mám tuhle dost," - při tom si zaťukal na čelo.
"Co je ti platná chytrost a rozum," smál se obr, nemáš-li také síly dost!"
"Oho, pane obře, i tu mám, hleď - sedm jsem zabil jednou ranou!"
Obr se zahleděl na Nitku-reka a pak pravil: "Měřme se, kdo je silnější!"
Obr se shýbl, vzal do ruky kámen, smáčkl - a na prach jej rozdrtil.
Nitka-rek sáhl nepozorovaně do kapsy a vzal do ruky syreček, pak se shýbl, jako by zvedal kámen - smáčkl - a již mezi prsty tekla šťáva ze syrečku.
"Vidíš, toho ty nedovedeš, smáčkl jsem kámen, až z něho voda teče," řekl obrovi.
Obr zvedl po druhé kámen se země a pravil: "Uvidíme, kdo z nás výše vyhodí," a prudce vyhodil kámen do výše. Teprve za několik minut dopadl kámen zpět.
Nitka-rek nepozorovaně vzal z kapsy vrabce do hrsti, shýbl se opět jako by kámen zvedal, a pak hodil vrabce do výše. - Ten se jen zatřepetal a letěl, kdo ví kam! Marně čekal obr, až Nitky-rekův kámen spadne dolů! -
"No, jsi chlapík," povídal, "chceš-li, pojďme spolu do světa; dříve pomoz mi odnésti tamhle ten poražený dub k mé chalupě."
"Dobře," odpověděl Nitka-rek, "vezmi jej za konec u kořene, já ponesu větve."
Obr hodil si dub na rameno a šel. Nitka-rek posadil se na větve, nechal se tak chvíli nésti a pak utekl.
Kudy šel, tudy šel, až přišel do královského města. Byla noc. Všecky domy byly zavřeny. Nitka-rek nerozmýšlel se dlouho, kde bude spáti - lehl si na schody, raneček si dal pod hlavu a spokojeně usnul. Nevěděl, že se uložil zrovna pod pavlánem královského zámku.
Ráno, když Nitka-rek ještě sladce spal, vstoupil na pavlán král s dvěma svými dcerami, aby se potěšili pohledem na krásné slunce. Tu spatřil král spícího cizince, na jehož pásu hlásala červená písmena: "Sedm zabil jednou ranou."
Král se ulekl nenadálého hosta a hned napadla ho obava, nepřišel-li člověk svrhnouti ho s trůnu. Poslal služebníky vyptat se cizince, čeho si žádá.
Služebníci vzbudili Nitku-reka a přivedli ke králi.
Nitka-rek, klaně se hluboce králi, pravil: "Přišel jsem k tobě, abych ti nabídl své služby."
Král si oddychl a řekl: "Buď mi vítán! Přišel jsi právě včas. Nedaleko mého zámku v lese zdržují se dva obři, kteří mi působí mnoho škody a nahánějí strachu mému lidu. Zahubíš-li je, dám ti za odměnu polovici království."
Nitka-rek odešel, a král si spokojeně oddychl, domníval se, že se ho navždy zbavil - neboť setká-li se v lese s obry, ti ho jistě nenechají naživu!
Sotva Nitka chodil hodinu po lese, zaslechl chrápání. Potichounku se blížil místu, odkud se rozléhalo, a tu pod velkým stromem uzřel dva spící obry. Rychle nabral si jedlových šišek do kapsy, vyšplhal se na strom, a ukryt ve větvích, hodil šišku jednomu z obrů na nos. Ten nevrle zabručel, šťouchl a okřikl kamaráda: "Nech mne spát!"
Po chvilce hodil Nitka-rek šišku tomu druhému na nos. Teď zase ten se rozkřikl na prvního - domníval se, že ho vyrušuje ze spánku. Tak házel na ně krejčí šišky, až se oba obři dali do sebe - a že byli oba stejně silní, bili se, bili - až se ubili.
Nitka-rek slezl se stromu, vzal jejich hole a odnesl je ke králi. Ten se velmi podivil, ale neměl chuti splniti svůj slib.
Pochválil Nitku-reka a pravil pak: "Náš vysvoboditeli, ještě čeká na tě práce! Více než obři škodí v našich lesích divné zvíře jednorohé. Zahubíš-li je, dostaneš dobrou odměnu."
Šel tedy Nitka-rek znovu do lesa. Chodil dlouho, až unaven chtěl si odpočinouti pod stromem. Svlékl kabát a pověsil jej i s kloboukem na kmen stromu a chystal se ulehnouti. Pojednou spatřil podivné jednorohé zvíře, kterak míří přímo k němu. Nitka-rek bez rozmýšlení vylezl na strom a díval se odtud, co se bude díti. Jednorožec se rozběhl a prudce vrazil rohem do kabátu - roh zabodl se hluboko do kmene a ať dělal co dělal, nemohl jednoroh z místa. Nitka-rek slezl se stromu a usekl zvířeti hlavu. Pak vytáhl jednorožcův roh z kmene, spravil si kabát a za chvílí již se ubíral se svou kořistí ke králi.
Král se podivil jeho statečnosti, ale nechtělo se mu splnit slib, a proto mu dal vykonati ještě jednu práci. Řekl: "Po našich lesích běhá zuřivý kanec a hubí zvěř i lidi. Zahubíš-li ho, poznám, žes opravdový rek. Dostaneš pak nejen polovic království, ale dám ti i svou dceru za ženu."
Nitka-rek, ač už měl toho hrdinství tak zrovna dost, chtěj - nechtěj znovu se odebral do lesa. Jak tu chodí, spatří ohromného kance a zrovna míří k němu! Dobře, že měl Nitka-rek tak dlouhé, tenké nohy! Uháněl, co mohl, a kanec za ním. Pojednou spatří Nitka-rek starou kapličku - otevře dveře a hup! skočí dovnitř. Ale i kanec za ním - hup! dovnitř. Nitka-rek vyskočil oknem, kanec chtěl touž cestou za ním, ale že byl tlustý, nemohl se úzkým oknem protáhnouti.
Nitka-rek přirazil honem dvířka zvenčí - zamkl a kanec byl v pasti!
Nitka se vrátil s kancem do zámku a králi teď nezbývalo než splniti svůj slib.

A tak se stal Nitka králem;
dlouho šťastně panoval,
a někdy prý z dlouhé chvíle
kabáty si spravoval!

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 07.10.2022

­­­­

Diskuse k úryvku
Ludmila Tesařová - Sedm jednou ranou zabil (Tatíčkovy pohádky)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­